V Lysistrata reloaded se bojuje proti válce čistě ženskými zbraněmi.

Na začát­ku červ­na se v pro­sto­ru Venu­še ve Šveh­lov­ce kona­la pre­mi­é­ra „pohy­bo­vé fem­me kome­die“ Lysis­tra­ta Relo­a­ded  s podti­tu­lem „No pea­ce? No sex!“. Pro­dukč­ně tuto insce­na­ci zašti­tu­je pro­duk­ce Živá tvor­ba, ini­ci­a­ti­va ovšem vze­šla zejmé­na od býva­lé stu­dent­ky kon­zer­va­to­ře Dun­can Cen­t­re Emmy Fia­ly a dra­ma­tur­gy­ně Kate­ři­ny Jonášo­vé. Režij­ní vede­ní této sku­pi­ny mla­dých per­for­me­rů z růz­ných obo­rů zaští­ti­la Vik­to­rie Čer­má­ko­vá, výsled­ná insce­na­ce však vzni­ka­la jako sku­teč­ně kolek­tiv­ní tvůr­čí pro­ces.… Pokra­čo­vat ve čte­ní V Lysis­tra­ta relo­a­ded se boju­je pro­ti vál­ce čis­tě žen­ský­mi zbraněmi.

Video týdne: Slovak Dance Platform Divadlo Štúdio tanca/Med a prach: RE_MEMBER

Ponoř­te se do emo­tiv­ní­ho tan­ce, kte­rý hle­dá odpo­vě­di na otáz­ky: Kam utí­ká­te? Proč kři­čí­te? Toto před­sta­ve­ní, pre­zen­to­va­né 30. květ­na 2025, kom­bi­nu­je expre­siv­ní pohy­bo­vé vyprá­vě­ní se syro­vou lid­skou emo­cí. Auten­tic­ké, inten­ziv­ní a uvá­dě­né v Diva­del­ním Stu­diu Tan­ca, “MED A PRACH: RE_MEMBER” nabí­zí hlu­bo­ký záži­tek – při­pra­ve­ný vás kon­fron­to­vat se svý­mi vlast­ní­mi stra­chy a vzpomínkami.

Video týdne: Jungle

Jun­gle 정글 je suges­tiv­ní cho­re­o­gra­fie Kim Sun­gy­on­ga pro Korea Nati­o­nal Con­tem­po­ra­ry Dan­ce Com­pa­ny, kte­rá divá­ka vta­hu­je do neklid­né­ho a tajem­né­ho svě­ta džun­gle. Šest­náct taneč­ní­ků a taneč­nic vyni­ká v pohy­bo­vě pre­ciz­ním díle, jež kom­bi­nu­je silu­e­ty, stí­ny a zvuk v hyp­no­tic­kém ryt­mu pří­ro­dy i lid­ské­ho nit­ra. Trai­ler při­ná­ší vizu­ál­ně půso­bi­vou ochut­náv­ku před­sta­ve­ní, kte­ré bude uve­de­no na letoš­ním fes­ti­va­lu Tanz im August v Berlíně.

Čí jsou Rauovy děti?: Skoroodpověď

Série pole­mic­kých tex­tů reflek­tu­je a pro­ble­ma­ti­zu­je insce­na­ci Medea’s Chil­dren švý­car­ské­ho reži­sé­ra Mila Raua uve­de­nou v rám­ci fes­ti­va­lu Praž­ské kři­žo­vat­ky 9. lis­to­pa­du 2024. Tex­ty obsa­hu­jí kri­tic­ké recen­ze, pole­mi­ky i autor­ský roz­ho­vor s reži­sé­rem. Jádrem reflexe je napě­tí mezi umě­lec­kou ino­va­cí a etic­ký­mi otáz­ka­mi prá­ce s dět­ský­mi her­ci, expli­cit­ním zob­ra­ze­ním nási­lí a rein­ter­pre­ta­cí antic­ké tragé­die v sou­čas­ném kon­tex­tu. Tex­ty Ale­ny Sar­kis­si­an, Vero­ni­ky Holeč­ko­vé, Pav­la Janouš­ka,… Pokra­čo­vat ve čte­ní Čí jsou Rau­o­vy děti?: Skoroodpověď

Čí jsou Rauovy děti, pane Rau?

Sou­bor šes­ti tex­tů, kte­ré vznik­ly v reak­ci na insce­na­ci Medea’s Chil­dren reži­sé­ra Mila Raua uve­de­nou na fes­ti­va­lu Praž­ské kři­žo­vat­ky 2024, před­sta­vu­je širo­ké spek­trum kri­tic­kých pří­stu­pů a názo­ro­vých sta­no­vi­sek k umě­lec­kým i etic­kým aspek­tům toho­to pro­vo­ka­tiv­ní­ho diva­del­ní­ho díla. Auto­ři tex­tů – Ale­na Sar­kis­si­an, Pavel Janou­šek, Vla­di­mír Hulec, Vero­ni­ka Holeč­ko­vá a zno­vu Pavel Janou­šek (ve „Sko­ro­od­po­vě­di“) – se věnu­jí jak for­mál­ním ino­va­cím insce­na­ce, tak… Pokra­čo­vat ve čte­ní Čí jsou Rau­o­vy děti, pane Rau?

Čí jsou Rauovy děti?: Divadlo jako hra i zrcadlo

Sou­bor šes­ti tex­tů, kte­ré vznik­ly v reak­ci na insce­na­ci Medea’s Chil­dren švý­car­ské­ho reži­sé­ra Mila Raua uve­de­nou na fes­ti­va­lu Praž­ské kři­žo­vat­ky 2024, před­sta­vu­je širo­ké spek­trum kri­tic­kých pří­stu­pů a názo­ro­vých sta­no­vi­sek na umě­lec­ké a etic­ké aspek­ty toho­to kon­tro­verz­ní­ho diva­del­ní­ho díla. Auto­ři tex­tů – Ale­na Sar­kis­si­an, Pavel Janou­šek, Vla­di­mír Hulec, Vero­ni­ka Holeč­ko­vá a Pavel Janou­šek (zno­vu v „Sko­ro­od­po­vě­di“) – se věnu­jí jak… Pokra­čo­vat ve čte­ní Čí jsou Rau­o­vy děti?: Diva­dlo jako hra i zrcadlo

Čí jsou Rauovy děti?: Etika a symbolika

Série pole­mic­kých tex­tů reflek­tu­je a pro­ble­ma­ti­zu­je insce­na­ci Medea’s Chil­dren švý­car­ské­ho reži­sé­ra Mila Raua uve­de­nou v rám­ci fes­ti­va­lu Praž­ské kři­žo­vat­ky 9. lis­to­pa­du 2024. Tex­ty obsa­hu­jí kri­tic­ké recen­ze, pole­mi­ky i autor­ský roz­ho­vor s reži­sé­rem. Jádrem reflexe je napě­tí mezi umě­lec­kou ino­va­cí a etic­ký­mi otáz­ka­mi prá­ce s dět­ský­mi her­ci, expli­cit­ním zob­ra­ze­ním nási­lí a rein­ter­pre­ta­cí antic­ké tragé­die v sou­čas­ném kon­tex­tu. Tex­ty Ale­ny Sar­kis­si­an, Vero­ni­ky Holeč­ko­vé, Pav­la Janouš­ka, Vla­di­mí­ra Hul­ce… Pokra­čo­vat ve čte­ní Čí jsou Rau­o­vy děti?: Eti­ka a symbolika

Kdo to vlastně tančil? 

V rám­ci fes­ti­va­lu Slo­ven­ská taneč­ná plat­for­ma 2025 uve­dl Michal Heri­ban 29. květ­na v bra­ti­slav­ském Štúdiu 12 své introspek­tiv­ní taneč­ní sólo Ja som pla­ce­bo. V této fyzic­ky nároč­né a séman­tic­ky vrs­tev­na­té per­for­man­ci zkou­má vliv pod­vě­do­mí, pamě­ti a návy­ků na naše vní­má­ní sebe sama a okol­ní­ho svě­ta. Slo­ven­ské­ho cho­re­o­gra­fa a taneč­ní­ka Micha­la Heri­ba­na zná­me v Čechách z půso­be­ní v sou­bo­ru Jany Bur­kiewic­zo­vé Bur­ki & Com (The Sun, 2024), a Len­ka Vag­ne­ro­vá… Pokra­čo­vat ve čte­ní Kdo to vlast­ně tančil? 

„Soutok“ kulturních vjemů jako argument proti etnocentrismu: Confluence Angely Nwagbo

Téma 28. roč­ní­ku Diva­del­ní flóry „Rov­nost“ při­nes­lo širo­kou šká­lu mož­ných per­spek­tiv nahlí­že­ní na toto téma a kon­krét­ních oblas­tí, kde se tato idea může jevit pro­ble­ma­tic­ky dosa­ži­tel­ná. Mimo jiné do této mozai­ky výpo­vě­dí zapadla i autor­ská taneč­ní insce­na­ce per­for­mer­ky Ange­ly Nwag­bo CONFLUENCE, uve­de­ná 12. květ­na 2025 v S‑klubu v Olo­mou­ci jakož­to sou­část taneč­­ně-pohy­­­bo­­vé lin­ky fes­ti­va­lo­vé­ho pro­gra­mu. Insce­na­ce, kte­rá vze­šla z autor­či­ny… Pokra­čo­vat ve čte­ní „Sou­tok“ kul­tur­ních vje­mů jako argu­ment pro­ti etno­cen­t­ris­mu: Con­flu­en­ce Ange­ly Nwagbo

Video týdne: Tanečno

Taneč­no je před­ní slo­ven­ský fes­ti­val sou­čas­né­ho tan­ce, pohy­bo­vé­ho diva­dla a taneč­ní­ho vzdě­lá­vá­ní, kte­rý kaž­do­roč­ně při­vá­dí do Ban­ské Bys­tri­ce špič­ko­vé domá­cí i zahra­nič­ní inter­pre­ty, peda­go­gy a fanouš­ky tan­ce. Fes­ti­val pro­po­ju­je pro­fe­si­o­nál­ní umě­ní s komu­nit­ním roz­mě­rem, nabí­zí tvůr­čí rezi­den­ce, worksho­py, dis­ku­se i večer­ní před­sta­ve­ní. Taneč­no se vyzna­ču­je ote­vře­nou atmo­sfé­rou, důra­zem na sdí­le­ní, vzdě­lá­vá­ní a roz­voj taneč­ní scé­ny ve stře­do­ev­rop­ském kontextu.