Tomáš Procházka: Nemám čo viac stratiť, ale odmietam kauzu opustiť bez pokusu o nápravu

Tenhle roz­ho­vor je mojí dru­hou nebo jed­nou z mno­ha dal­ších šan­cí. Záro­veň mým vykou­pe­ním z dlu­hů, kte­ré jsem nadě­lal a zatím nespla­til; z tex­tů, kte­ré jsem nikdy nedo­dal a už nedo­dám; a z roz­ho­vo­rů, kte­ré jsem nepře­psal. Začí­nám zde. U Tomá­še Pro­cház­ky, divadelní/ho režisérky/režiséra, performera/performerky, drag que­en, zná­mé­ho též jako Gró­f­ka. Toto vyzná­ní je mož­ná až pří­liš osob­ní, ale tako­vá je jeho/její tvor­ba. Sám/sama sobě pod­mě­tem, před­mě­tem… Pokra­čo­vat ve čte­ní Tomáš Pro­cház­ka: Nemám čo viac stra­tiť, ale odmi­e­tam kau­zu opus­tiť bez poku­su o nápravu

Šárka Maršíková: Miluju podivnosti

Z dra­ma­tur­gie fes­ti­va­lu CIRKOPOLIS člo­věk snad­no zís­ká pocit, že nový cir­kus je nej­o­te­vře­něj­ší per­for­ma­tiv­ní for­ma, kte­rá klou­bí meta­fy­zi­ku s pata­fy­zi­kou, tře­ba jako Clau­dio Stella­to v The Work (na fes­ti­va­lu 2022), vytvá­ří pro­stor pro filo­zo­fii sebe­ur­če­ní jako v pří­pa­dě insce­na­ce Anec­kxan­der Ale­xan­de­ra Van­tour­nhou­ta (na fes­ti­va­lu 2017) nebo zkrát­ka vyje­vu­je svět skr­ze dopo­sud nevy­je­ve­né geni­ál­ní zkrat­ky a výro­ny kre­a­ti­vi­ty. O duši fes­ti­va­lu jsem… Pokra­čo­vat ve čte­ní Šár­ka Mar­ší­ko­vá: Milu­ju podivnosti

Tomáš Janypka: Co je za hranicí a co je před hranicí

Tomáš Janypka © Tomáš Kubart

S taneč­ní­kem a cho­re­o­gra­fem Tomá­šem Janyp­kou jsme se k roz­ho­vo­ru sešli v praž­ském café Nona na Nové scé­ně Národ­ní­ho diva­dla. V době, kdy jsem se já vrá­til ze Slo­ven­ska ze stá­že v redak­ci kød, a Tomáš z worksho­pu v ital­ské Gaia Ter­ra. Pár dní před tím jsme spo­lu byli na Miku­láš­ko­vě Mýce­ní, a hod­ně témat jsme našli v diva­del­ním baru Diva­dla Na Zábrad­lí. A z ply­nu­lé­ho… Pokra­čo­vat ve čte­ní Tomáš Janyp­ka: Co je za hra­ni­cí a co je před hranicí

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Na Palm Beach nás přijali skvěle

Kul­tur­ní cen­t­rum, kolek­tiv a pro­dukč­ní jed­not­ka ALTA je neu­stá­le v pohy­bu. Po v pořa­dí tře­tím stě­ho­vá­ní zakot­vi­la v budo­vě býva­lé­ho Pan­ské­ho pivo­va­ru v Lib­ni, kde tře­tí­ho květ­na odstar­to­va­la ost­rý pro­voz. Opro­ti dří­věj­ším čle­ni­tým pro­sto­rám barok­ní Inva­li­dov­ny nyní dis­po­nu­je jako v někdej­ších halách v Hole­šo­vi­cích vel­kým sálem. Kudy ved­la ces­ta do nové­ho půso­biš­tě a jak se zde zatím kolek­tiv ALTY zabyd­lel, jsem se zepta­la… Pokra­čo­vat ve čte­ní Na Palm Beach nás při­ja­li skvěle

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Eliška Brtnická: Site-specific je jedno z mých specifik

Foto: Adéla Vosičková

Eliš­ka Brt­nic­ká zís­ka­la Insce­na­ce Thin Skin zís­ka­la Užší nomi­na­ce na Cenu Thá­lie 2022 v kate­go­rii alter­na­tiv­ní diva­dlo za pro­jekt Hang Out, teď oce­ně­ní na Čes­ké taneč­ní plat­for­mě za Thin Skin. Byla to dlou­há ces­ta?Byla a stá­le je. Když jsem začí­na­la s cir­ku­sem, sko­ro nikdo se tomu tady nevě­no­val. Teh­dy se vzduš­nou akro­ba­cií pra­co­va­lo snad jen diva­dlo Con­ti­nuo a poslé­ze… Pokra­čo­vat ve čte­ní Eliš­ka Brt­nic­ká: Site-spe­ci­fic je jed­no z mých specifik

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Z Mexika na Cejl

Los The Ultramar - performance. Brno 28. a 29. 7. 2022. Foto Vojtěch V. Sláma

LOStheUL­TRA­MAR – Foco alAire – BPART a dal­ší “Be Part! je dvou­le­tý mezi­ná­rod­ní pro­jekt zahr­nu­jí­cí Island, Čes­ko, Mexi­ko, Itá­lii, Kana­du a Spo­je­né stá­ty. Vyu­ží­vá umě­lec­ký pro­ces jako nástroj na pod­po­ru roz­vo­je občan­ské spo­leč­nos­ti, poci­tu souná­le­ži­tos­ti a zvi­di­tel­ně­ní mar­gi­na­li­zo­va­ných sku­pin.” Pro začá­tek jsem si vypůj­či­la defi­ni­ci, kte­rá vze­šla pří­mo od dvou žen čes­ké­ho, a neostý­chám se říct, i svě­to­vé­ho taneč­ní­ho a per­for­ma­tiv­ní­ho… Pokra­čo­vat ve čte­ní Z Mexi­ka na Cejl

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Planeta božské lásky, nekonečné svobody a sexuální liberté

Prv­ní Pin­kbus pro­bě­hl těs­ně před covi­do­vou epi­de­mií, nikdy neza­po­me­nu na str­hu­jí­cí ener­gii a totál­ní vzá­jem­nost, kte­rá se mezi per­for­me­ry a divá­ky vytvo­ři­la ve Venu­ši ve Šveh­lov­ce. Ten večer jako by padly všech­ny ste­re­o­ty­py a bari­é­ry. Bylo jed­no kdo, je kdo, šlo o osla­vu lid­ství, váš­ni­vou, drzou, pro­vo­ku­jí­cí, upřím­nou. Za tři roky své exis­ten­ce se stal Pin­kbus neod­mys­li­tel­nou sou­čás­tí domá­cí… Pokra­čo­vat ve čte­ní Pla­ne­ta bož­ské lás­ky, neko­neč­né svo­bo­dy a sexu­ál­ní liberté

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Nela H. Kornetová: Koncept trpícího umělce je blbost

Foto: Jan Hajdelak Husták

Před nedáv­nem obdr­že­la Cenu Thá­lie v kate­go­rii alter­na­tiv­ní diva­dlo, a to i přes­to, že se svou mezi­ná­rod­ní nezá­vis­lou sku­pi­nou T.I.T.S. per­for­man­ce group, jak říká, nepat­ří tak tro­chu nikam. Sama je roz­kro­če­na mezi čes­kým a nor­ským kon­tex­tem obdob­ně jako mezi růz­né sty­ly a žán­ry. V duchu roman­tic­ké­ho poje­tí umě­ní věří, že se jeho pro­střed­nic­tvím mohou lidé ote­ví­rat a že diva­dlo, kte­ré dělá, je… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nela H. Kor­ne­to­vá: Kon­cept trpí­cí­ho uměl­ce je blbost

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Petr Tyc: Nechci organizovat, ale vést

Foro: Irena Vodáková

Do čtvr­té deká­dy své exis­ten­ce vstou­pi­la taneč­ní kon­zer­va­toř Dun­can Cen­t­re pod novým vede­ním. Ve výbě­ro­vém říze­ní uspěl taneč­ník, cho­re­o­graf a peda­gog Petr Tyc. V let­ních měsí­cích, kdy vrcho­li­la jeho pří­pra­va na pře­vze­tí funk­ce, jsme se sešli nad otáz­ka­mi pří­mo sou­vi­se­jí­cí­mi s kon­kur­zem, dlou­ho­do­běj­ší kon­cep­cí ško­ly, a nako­nec i vize­mi pří­mo se dotý­ka­jí­cí­mi aktu­ál­ní­ho obra­zu sou­čas­né­ho tan­ce. Po téměř roce jsme… Pokra­čo­vat ve čte­ní Petr Tyc: Nechci orga­ni­zo­vat, ale vést

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Jitka Pavlišová: Svět tance nezná hranic

Kaž­do­roč­ní fes­ti­va­lo­vý svá­tek Diva­del­ní Flo­ra v Olo­mou­ci ote­vřel sezo­nu vel­kých diva­del­ních (nut­no podotknout multi­žán­ro­vých) akcí v obvyk­lém květ­no­vém ter­mí­nu na ose Olo­mouc → Zlín → Brno → Hra­dec Krá­lo­vé atp., tedy v době před Covi­dem. Letos v Olo­mou­ci – jak hlá­sa­jí v podti­tu­lu New World 2.022 – restar­to­va­li kro­mě běž­né­ho fes­ti­va­lo­vé­ho spá­du samot­ný svět. O tom jsem si ale s dra­ma­tur­gy­ní Diva­del­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní Jit­ka Pavli­šo­vá: Svět tan­ce nezná hranic

Publikováno
V rubrikách Rozhovory