Čerstvá novinka Dekkadancers and zaujala hned v několika rovinách, zejména dramaturgií, tématem sociálního prostředí jakožto rozpadajícího se systému, ve kterém se vztahy ztrácejí, a jeho výkladem, jež se v choreografii Jiřího Pokorného proměnilo z tajuplného pobytu v kanalizaci v o něco děsivější návštěvu vlastního nevědomí. První repríza čerstvé choreografie Jiřího Pokorného a Dekkadancers „and” ve mně evokuje „Chasm” Andrew Skeelse (2024), i když… Pokračovat ve čtení Dekkadancers: and
Rubrika: Contemporary dance
Suity 3/4
K premiéře Suit 3/4 Baletu Praha Junior 3. 11. 2024.
Duato/Skeels/Eyal: mnichovský trojboj
V této recenzi bych se chtěl ohlédnout za choreografickým večerem, který jsem měl to štěstí shlédnout v Bavorské státní opeře (Bayerische Staatsoper) v Mnichově na začátku letošního července. Znal jsem tvorbu Nacha Duata, jenž začínal v Nederlands Dans Theater s Jiřím Kyliánem, ale tvorbu Andrew Skeelse a uhrančivé Sharon Eyal jsem neznal. Trojdílný choreografický večer, připravený dramaturgií Bavorského státního baletu (Bayerisches… Pokračovat ve čtení Duato/Skeels/Eyal: mnichovský trojboj
Bohyně zmaru, tlení a zániku. Tvé jméno je Sonoma
Vrcholem festivalu Bratislava v pohybe, a současně slavnostním zakončením jeho říjnové fáze, byla inscenace Sonoma barcelonského souboru La Veronal, v choreografii španělského tanečníka Marca Moraua. Lidové zpěvy vigüely jako by působily přímo na vegetativní nervový systém, a přenášely emoci přímo do těla, jako by jejich tóny chytly srdce do dlaně, a pořádně zmáčkly. Příběh nevěsty, které se nepodaří splnit manželský… Pokračovat ve čtení Bohyně zmaru, tlení a zániku. Tvé jméno je Sonoma
Rozhovor s kulturní PR: Michaela Sikorová (KoresponDance)
S Míšou jsme se setkaly na zámku ve Žďáru nad Sázavou, kde se každoročně v červenci koná mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Míša ho kromě komplexní PR péče vybavuje i organizačně dolaďovací akutní podporou přímo na místě – například když se strhne bouře a nečekaně je třeba nalézt pro speciálně připravené exteriérové představení ihned vhodný… Pokračovat ve čtení Rozhovor s kulturní PR: Michaela Sikorová (KoresponDance)
Emancipovaný divák, divácké společenství: Workshopy Choreografického fóra
Choreografické fórum, moderovaná mezioborová diskuse, v níž se setkávají odborníci, profesionálové a nadšenci z oblasti současného umění, které přesahuje rámec scénických umění, se odehrálo 5. – 8. 10. 2024. Kromě skvělé dramaturgie tanečního a pohybového divadla, jež se letos doplňovala s nabídkou festivalu 4+4 dny v pohybu jsme měli možnost zúčastnit se hned tří workshopů: s Angelou Conquet, Samuli Nordbergem a Branislavou Kuburović. Do prvního… Pokračovat ve čtení Emancipovaný divák, divácké společenství: Workshopy Choreografického fóra
We stood in MOTION (like Kisa Gotami did)
V režii a choreografii Marty Trpišovské, Jany Látalové a Ley Švejdové se divačky a diváci v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu mohli na hodinu porozhlédnout po světě pohřebních klaunů (a v tomto případě s údivem zjistit, že takové povolání vůbec existuje), profesionálních truchličů a plaček. Snad bezděčně, snad záměrně tím autorky akcentovaly jeden z nejdůležitějších apektů divadla, totiž aspekt nadhledu a schopnosti, nazírat životní… Pokračovat ve čtení We stood in MOTION (like Kisa Gotami did)
Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)
Po francouzských Les Idoles a německé Fran Díaz vstoupil do rámce 28. ročníku mezinárodního festivalu současného tance Bratislava v pohybe česko-slovenský choreograf Jaro Viňarský, a slovenská tanečnice Soňa Ferienčíková. V jednoduché jevištní metafoře společenského mycelia, v němž se příběhy splétají v osudy, a překonané překážky se stávají výztuží schodiště, po kterém stoupáme vstříc výzvám budoucnosti, se mísí s příběhy marginalizovaných, opomíjených, jejichž příběh je slyšet… Pokračovat ve čtení Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)
Roztříštěné tělo vnitřního chlapce. El Hijo Daniela Abreu v Bratislavě
Bratislavský festival současného tance a choreografie Bratislava v pohybe zahájil již před týdnem, a možná z toho důvodu je v jeho dramaturgii fascinující sólo španělského choreografa Daniela Abreu El Hijo (Syn/Syn Boží) zařazeno až v této fázi, aby se dynamicky střídaly vrcholy. Po tom úvodním stoupání, po hravých Mikrosvětech Sabiny Bočkové a Jazmíny Piktorové, přichází hloubavější, archetypální a ritualistické zamíření pohledu na dětství a vztah syna s otcem, či otcovskou postavou.… Pokračovat ve čtení Roztříštěné tělo vnitřního chlapce. El Hijo Daniela Abreu v Bratislavě
Ani odraz, ani realita
Zanedbávám sebe s péčí o druhé. Oběma stranám dochází síla. Pocity selhání a zrady. Mohou být pěkné okolnosti pro smrt? Slovenský soubor Odivo sesbíral dokumentární útržky ze života Zuzany Gálkové, která opatrovala svého dědečka a potažmo babičku. Formou audio záznamu sdílí své zdravotní komplikace v dětství a chvíle strávené s prarodiči, které se z příjemných okamžiků postupně mění v bolestné vzpomínky. Lívia Mendéz Balážová: Vnorená © Kamil… Pokračovat ve čtení Ani odraz, ani realita