Festival NORMA se po rozloučení s ostravskými kulisami letos potřetí konal v prostorách pražského Veletržního paláce, konkrétně v katakombách obývanými Studiem Hrdinů. Dramaturg Jan Horák jakožto vedoucí osobnost divadla i festivalu nadále dbá, aby fungoval jako mezinárodní mediátor / kulturní kurátor a v rámci festivalu prezentoval domácí i polské tvůrce, ale také jejich průniky v původní tvorbě Studia Hrdinů. Ještěw evolucináwem Dobrá… Pokračovat ve čtení Básnění. Běsnění. NORMA 24
Rubrika: Recenze
Shift a Roots: Lali Ayguadé
Charismatická katalánská choreografka Lali Ayguadé připravila během měsíčního zkoušení se studentkami a studenty 4., 5. a 6. ročníku dvě choreografie, Shift (4. roč.) a Roots (5. a 6. roč.), a obě byly perfektní, pohybově skvěle zvládnuté, s mnoha výraznými talenty. V krásném čistém blackboxu Divadla Duncan Centre jsme měli příležitost sledovat poctivou práci plnou „superbeautiful energy”, jak svými slovy vyjádřila spolupráci se… Pokračovat ve čtení Shift a Roots: Lali Ayguadé
Když se jezdec stane koněm. Para Cuatro Jinetes
Dramaturgicky výjimečný a přitažlivý 28. ročník festivalu Bratislava v pohybe se završil fúzí foklóru a současného tance v podání španělského souboru Mucha Muchacha, jehož čtyři choreografky a interpretky vyprávějí příběhy na hranici fikce a skutečnosti, fabulují o ibizských vlivech na slavné Beatles, neboť „historičky nám vypravují o tom, co se stalo, ale básnířky, ty hovoří o tom, co by se mohlo stát.” A na pomezí… Pokračovat ve čtení Když se jezdec stane koněm. Para Cuatro Jinetes
Dekkadancers: and
Čerstvá novinka Dekkadancers and zaujala hned v několika rovinách, zejména dramaturgií, tématem sociálního prostředí jakožto rozpadajícího se systému, ve kterém se vztahy ztrácejí, a jeho výkladem, jež se v choreografii Jiřího Pokorného proměnilo z tajuplného pobytu v kanalizaci v o něco děsivější návštěvu vlastního nevědomí. První repríza čerstvé choreografie Jiřího Pokorného a Dekkadancers „and” ve mně evokuje „Chasm” Andrew Skeelse (2024), i když… Pokračovat ve čtení Dekkadancers: and
Duato/Skeels/Eyal: mnichovský trojboj
V této recenzi bych se chtěl ohlédnout za choreografickým večerem, který jsem měl to štěstí shlédnout v Bavorské státní opeře (Bayerische Staatsoper) v Mnichově na začátku letošního července. Znal jsem tvorbu Nacha Duata, jenž začínal v Nederlands Dans Theater s Jiřím Kyliánem, ale tvorbu Andrew Skeelse a uhrančivé Sharon Eyal jsem neznal. Trojdílný choreografický večer, připravený dramaturgií Bavorského státního baletu (Bayerisches… Pokračovat ve čtení Duato/Skeels/Eyal: mnichovský trojboj
Bohyně zmaru, tlení a zániku. Tvé jméno je Sonoma
Vrcholem festivalu Bratislava v pohybe, a současně slavnostním zakončením jeho říjnové fáze, byla inscenace Sonoma barcelonského souboru La Veronal, v choreografii španělského tanečníka Marca Moraua. Lidové zpěvy vigüely jako by působily přímo na vegetativní nervový systém, a přenášely emoci přímo do těla, jako by jejich tóny chytly srdce do dlaně, a pořádně zmáčkly. Příběh nevěsty, které se nepodaří splnit manželský… Pokračovat ve čtení Bohyně zmaru, tlení a zániku. Tvé jméno je Sonoma
Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)
Po francouzských Les Idoles a německé Fran Díaz vstoupil do rámce 28. ročníku mezinárodního festivalu současného tance Bratislava v pohybe česko-slovenský choreograf Jaro Viňarský, a slovenská tanečnice Soňa Ferienčíková. V jednoduché jevištní metafoře společenského mycelia, v němž se příběhy splétají v osudy, a překonané překážky se stávají výztuží schodiště, po kterém stoupáme vstříc výzvám budoucnosti, se mísí s příběhy marginalizovaných, opomíjených, jejichž příběh je slyšet… Pokračovat ve čtení Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)
Ani odraz, ani realita
Zanedbávám sebe s péčí o druhé. Oběma stranám dochází síla. Pocity selhání a zrady. Mohou být pěkné okolnosti pro smrt? Slovenský soubor Odivo sesbíral dokumentární útržky ze života Zuzany Gálkové, která opatrovala svého dědečka a potažmo babičku. Formou audio záznamu sdílí své zdravotní komplikace v dětství a chvíle strávené s prarodiči, které se z příjemných okamžiků postupně mění v bolestné vzpomínky. Lívia Mendéz Balážová: Vnorená © Kamil… Pokračovat ve čtení Ani odraz, ani realita
Elementární potřeba starostlivosti: MOVE Fest Ostrava 2024
Pět dnů současného tance, fyzického divadla a nového cirkusu – 11. ročník MOVE Fest Ostrava, který probíhal od 25. do 29. září. Letos tematizoval proces opouštění jako možnosti přerodu a změny. Potřeba takového obratu vyžaduje kulturní situace na Slovensku, v níž škodlivé zásahy ministerstva devastují svobodnou činnost tvůrců kompetentních ve svém oboru. Festival spolupracoval s několika slovenskými produkcemi, které prostřednictvím čteného vyjádření rozšířily povědomí… Pokračovat ve čtení Elementární potřeba starostlivosti: MOVE Fest Ostrava 2024
Circa: Kachní rybník vs Labutí jezero
Labutí jezero se od svého vzniku těší neustálé pozornosti tvůrců a interpretů, světových baletních těles i tanečních škol, milovníků estetického pohybu a také svátečních návštěvníků divadel. Veledílo z 19. století zaujalo také australskou společnost Circa z Brisbane v čele s režisérem Yaronem Lifschitzem, jenž na základě inspirace Čajkovským zkomponoval inscenaci Duck Pond. Souborem zažitý cirkusový slovník obohatil v Kachním rybníku o pojmy akro-baletu. Novinka… Pokračovat ve čtení Circa: Kachní rybník vs Labutí jezero