Rubrika: Recenze

k per­for­man­ci K pra­me­ni Jaku­ba Got­twal­da a kol. Ame­ri­ka je země neo­me­ze­ných mož­nos­tí, říká se. Ame­ri­ka je sym­bol svo­bo­dy, říká se, a pro jis­to­tu si to při­po­mí­ná tři­a­de­va­de­sá­ti­me­t­ro­vou sochou u bře­hu. Ame­ric­ký sen má své vlast­ní hes­lo na wiki­pe­dii. Ale taky je to země, v níž v cel­ku poklid­ně, pod­le své­ho, v sou­la­du se svou kra­ji­nou, se svý­mi bohy, duchy, mýty a ritu­á­ly, žili… Pokra­čo­vat ve čte­ní Konec hra­ní na indiány

Taneč­ní, lépe řeče­no per­for­ma­tiv­ní řada insce­na­cí na reper­toá­ru před­ní praž­ské scé­ny Stu­dio Hrdi­nů má vazbu na fes­ti­val NORMA, akci sou­stře­dě­nou kolem vyhra­ně­né­ho vku­su, osob­nos­ti umě­lec­ké­ho ředi­te­le a dra­ma­tur­ga domu Jana Horá­ka. V roce 2021 pozval do Veletrž­ní­ho palá­ce v rám­ci fes­ti­va­lu pozo­ru­hod­né sólo Jump­co­re pol­ské­ho per­for­me­ra a cho­re­o­gra­fa Pawła Sakowic­ze. Ten v posled­ní novin­ce kon­čí­cí sezo­ny zaha­lil Stu­dio Hrdi­nů do… Pokra­čo­vat ve čte­ní Hori­zont události

Co se vám vyba­ví, když se řek­ne “hora”? Kopec, ská­la, Himá­laj nebo snad hora Zkro­ce­ná (iko­nic­ký sní­mek Anga Lee­ho z roku 2005)? Insce­na­ce HORA a cho­re­o­gra­fie Oha­da Naha­ri­na nemá ale (podob­ně jako u vět­ši­ny kusů Batche­va Dan­ce Com­pa­ny) jeden výklad, správ­ný inter­pre­tač­ní směr, vysvět­le­ní nebo návod k pocho­pe­ní. Balet­ní sou­bor Národ­ní­ho diva­dla Morav­sko­slez­ské­ho nahléd­nul do tajů HORY v čes­ké pre­mi­é­ře… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nebuď­te se ze sna. Sně­te dál.

Ocit­la jsem se psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně nebo posta­po­ka­lyp­tic­kém seri­á­lu? Fan­ta­zii se meze nekla­dou a špat­ná odpo­věď nee­xis­tu­je . Ocit­la jsem se totiž na Čes­ké taneč­ní plat­for­mě 2023. Ano­mál­ní jevy v cho­re­o­gra­fii Evy Urba­no­vé a inter­pre­ta­ci Joa­ny Simões O týden dřív, než jsem navští­vi­la před­sta­ve­ní Ano­ma­lie, jsem vidě­la na fes­ti­va­lu Baza­ar tan­čit Evu Urba­no­vou sólo The Essen­ce (text nalez­ne­te ZDE). Per­for­mer­ka… Pokra­čo­vat ve čte­ní Lid­ské tělo jako radost, oba­va i destruk­ce – Čes­ká taneč­ní plat­for­ma 2023

Se zata­je­ným dechem uhra­nut obra­zy v šero­svi­tu, jejich kom­po­zi­cí, hrou stí­nů, barva­mi odstí­nů, prin­ci­py mini­ma­lis­mu. Napnu­tý oče­ká­vá­ním ve vel­mi pozvol­ně se stup­ňu­jí­cím tem­pu od prv­ních let­mých pohy­bů, hle­dá­ní těžiš­tě, rov­no­váhy, mož­nos­tí vzle­tu i levi­ta­ce až k oka­mži­ku zlo­mu, resp. ohy­bu prv­ní­ho pru­tu. Kon­struk­ce dekon­struk­ce? Vznik, zánik, pomí­ji­vost obra­zu i arte­fak­tu na pome­zí žánrů a diva­del­ních obo­rů, při­tom beze slov! Tak… Pokra­čo­vat ve čte­ní Vkro­čit do příběhu

Za časů hlu­bo­kých covi­do­vých, v roce 2020, jsem sedě­la v tep­lá­kách a díva­la se na stre­am insce­na­cí a dis­ku­sí Baza­a­ru. Letos bez tep­lá­ků, zato naži­vo. S podti­tu­lem Take care, ve mně rezo­nu­jí jako pře­ta­že­ná stru­na u kyta­ry. Před dvě­ma lety to byl poně­kud jiný záži­tek, přes­to záži­tek. Jeho sou­čás­tí byla deba­ta s Kris­ti­nou Nor­man – autor­kou a per­for­mer­kou pro­jek­tu Ligh­ter than Woman, kte­rý… Pokra­čo­vat ve čte­ní Baza­ar 2023 aneb hle­dá­ní odpo­vě­di na tisíc a jed­nu otázku

Dych­ti­vé fes­ti­va­lo­vé pub­li­kum (komor­něj­ší­ho rázu a z Pra­hy) se může z fas­ci­nu­jí­cích autor­ských zpo­vě­dí těšit už po deset let. Celou deká­du dra­ma­tur­gie fes­ti­va­lu Cir­ko­po­lis před­sta­vu­je intim­ně zemětřas­né lahůd­ky, kte­ré smě­le opouš­tí žánro­vá osidla nové­ho cir­ku­su a ide­o­vě i for­mál­ně uni­ka­jí k odváž­ným expe­ri­men­tům.  Soli­tér­ní. Str­hu­jí­cí. Ori­gi­nál­ní. S pří­mě­sí osa­mě­los­ti i schop­nos­ti arti­ku­lo­vat své poci­ty v artist­ních for­má­tech, ale více arty než artis­tic­kých. Tako­vé a tako­ví… Pokra­čo­vat ve čte­ní V omam­ných Cirkopolích

Insce­na­ce o (ne)svobodě, o gene­ra­ci Z, soci­ál­ních sítích, pohy­bu vše­ho dru­hu, jed­né vál­ce, o tom, co nás roz­dě­lu­je, ale mno­hem více o věcech, kte­ré nás spo­ju­jí. Ten pří­běh dnes zná celý svět a bez ohle­du na to, na kte­ré stra­ně bari­ká­dy sto­jí, se téměř kaž­dé­ho člo­vě­ka (trou­fám si říct nejen Evro­pa­na) sil­ně dotý­ká. Boom vol. 2 je pokra­čo­vá­ním diva­del­ní­ho… Pokra­čo­vat ve čte­ní It is time to be real