Rubrika: Zahraničí

Ohromit teens tancem? Představení On/ Off to s přehledem dokázalo!

V taneč­ním stu­diu Ago­ra de la dan­se v srd­ci kul­tur­ní čtvr­ti Mon­tré­a­lu se roz­to­čil roz­měr­ný běžec­ký pás a na něj vysko­či­li čty­ři taneč­ní­ci ve skvě­lé for­mě. Není řeč o před­sta­ve­ní Run­ners z pro­duk­ce Cirk La Puty­ka, ale o svě­ží cho­re­o­gra­fii s názvem On/Off tvůr­ce Jacque­se Pou­­­li­­na-Deni­­se. Funkč­ní pro­po­je­ní atrak­tiv­ní­ho taneč­ní­ho slov­ní­ku s hudeb­ní kom­po­zi­cí a situ­ač­ní dra­ma­tur­gií kata­pul­to­va­lo On/Off k upřím­né­mu obdi­vu. Ostat­ně, plný sál divá­ků v teens věku ohro­me­ně… Pokra­čo­vat ve čte­ní Ohro­mit teens tan­cem? Před­sta­ve­ní On/ Off to s pře­hle­dem dokázalo!

Shift a Roots: Lali Ayguadé

Cha­risma­tic­ká kata­lán­ská cho­re­o­gra­f­ka Lali Aygu­a­dé při­pra­vi­la během měsíč­ní­ho zkou­še­ní se stu­dent­ka­mi a stu­den­ty 4., 5. a 6. roč­ní­ku dvě cho­re­o­gra­fie, Shift (4. roč.) a Roots (5. a 6. roč.), a obě byly per­fekt­ní, pohy­bo­vě skvě­le zvlád­nu­té, s mno­ha výraz­ný­mi talen­ty. V krás­ném čis­tém blac­kbo­xu Diva­dla Dun­can Cen­t­re jsme měli pří­le­ži­tost sle­do­vat pocti­vou prá­ci plnou „super­be­au­ti­ful ener­gy”, jak svý­mi slo­vy vyjá­d­ři­la spo­lu­prá­ci se… Pokra­čo­vat ve čte­ní Shift a Roots: Lali Ayguadé

Když se jezdec stane koněm. Para Cuatro Jinetes

Dra­ma­tur­gic­ky výji­meč­ný a při­taž­li­vý 28. roč­ník fes­ti­va­lu Bra­ti­sla­va v pohy­be se zavr­šil fúzí fok­ló­ru a sou­čas­né­ho tan­ce v podá­ní špa­něl­ské­ho sou­bo­ru Mucha Mucha­cha, jehož čty­ři cho­re­o­gra­f­ky a inter­pret­ky vyprá­vě­jí pří­běhy na hra­ni­ci fik­ce a sku­teč­nos­ti, fabu­lu­jí o ibiz­ských vli­vech na slav­né Beat­les, neboť „his­to­rič­ky nám vypra­vu­jí o tom, co se sta­lo, ale bás­níř­ky, ty hovo­ří o tom, co by se moh­lo stát.” A na pome­zí… Pokra­čo­vat ve čte­ní Když se jez­dec sta­ne koněm. Para Cua­tro Jinetes

Video týdne: Sharon Eyal: Strong

V dneš­ním Videu týd­ne se, díky při­po­mín­ce mého pří­te­le, ohléd­ne­me za mou oblí­ben­ky­ní Sha­ron Eyal, jejíž tvor­by jste si moh­li všim­nou v recen­zi mno­chov­ské­ho kom­po­no­va­né­ho veče­ra Duato/Skeels/Eyal. Sha­ron Eyal (1971) se naro­di­la v Jeruza­lémě a v letech 1990 – 2008 tan­či­la v taneč­ním sou­bo­ru Bat­she­va. V letech 2003 – 2004 byl Eyal asi­s­tent­kou umě­lec­ké­ho ředi­te­le sou­bo­ru a v letech 2005 – 2012 domov­skou choreografkou.

Duato/Skeels/Eyal: mnichovský trojboj

V této recen­zi bych se chtěl ohléd­nout za cho­re­o­gra­fic­kým veče­rem, kte­rý jsem měl to štěs­tí shléd­nout v Bavor­ské stát­ní ope­ře (Baye­rische Sta­a­tso­per) v Mni­cho­vě na začát­ku letoš­ní­ho čer­ven­ce. Znal jsem tvor­bu Nacha Dua­ta, jenž začí­nal v Neder­lands Dans The­a­ter s Jiřím Kyli­á­nem, ale tvor­bu Andrew Ske­el­se a uhran­či­vé Sha­ron Eyal jsem neznal. Tro­jdíl­ný cho­re­o­gra­fic­ký večer, při­pra­ve­ný dra­ma­tur­gií Bavor­ské­ho stát­ní­ho bale­tu (Baye­risches… Pokra­čo­vat ve čte­ní Duato/Skeels/Eyal: mni­chov­ský trojboj

Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)

Po fran­couz­ských Les Ido­les a němec­ké Fran Díaz vstou­pil do rám­ce 28. roč­ní­ku mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu sou­čas­né­ho tan­ce Bra­ti­sla­va v pohy­be čes­­ko-slo­­ve­n­ský cho­re­o­graf Jaro Viňar­ský, a slo­ven­ská taneč­ni­ce Soňa Feri­en­čí­ko­vá. V jed­no­du­ché jevišt­ní meta­fo­ře spo­le­čen­ské­ho myce­lia, v němž se pří­běhy splé­ta­jí v osu­dy, a pře­ko­na­né pře­káž­ky se stá­va­jí výztu­ží scho­diš­tě, po kte­rém stou­pá­me vstříc výzvám budouc­nos­ti, se mísí s pří­běhy mar­gi­na­li­zo­va­ných, opo­mí­je­ných, jejichž pří­běh je sly­šet… Pokra­čo­vat ve čte­ní Pavu­či­na budouc­nos­ti (Thre­e­is­com­pa­ny a Jaro Viňar­ský: I hope I will)

Roztříštěné tělo vnitřního chlapce. El Hijo Daniela Abreu v Bratislavě

Bra­ti­slav­ský fes­ti­val sou­čas­né­ho tan­ce a cho­re­o­gra­fie Bra­ti­sla­va v pohy­be zahá­jil již před týd­nem, a mož­ná z toho důvo­du je v jeho dra­ma­tur­gii fas­ci­nu­jí­cí sólo špa­něl­ské­ho cho­re­o­gra­fa Danie­la Abreu El Hijo (Syn/Syn Boží) zařa­ze­no až v této fázi, aby se dyna­mic­ky stří­da­ly vrcho­ly. Po tom úvod­ním stou­pá­ní, po hra­vých Mik­ro­svě­tech Sabi­ny Boč­ko­vé a Jazmí­ny Pik­to­ro­vé, při­chá­zí hlou­ba­věj­ší, arche­ty­pál­ní a ritu­a­lis­tic­ké zamí­ře­ní pohle­du na dět­ství a vztah syna s otcem, či otcov­skou posta­vou.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Roz­tříš­tě­né tělo vnitř­ní­ho chlap­ce. El Hijo Danie­la Abreu v Bratislavě

Ani odraz, ani realita

Zane­dbá­vám sebe s péčí o dru­hé. Obě­ma stra­nám dochá­zí síla. Poci­ty selhá­ní a zra­dy. Mohou být pěk­né okol­nos­ti pro smrt? Slo­ven­ský sou­bor Odi­vo sesbí­ral doku­men­tár­ní útrž­ky ze živo­ta Zuza­ny Gál­ko­vé, kte­rá opa­t­ro­va­la své­ho dědeč­ka a potaž­mo babič­ku. For­mou audio zázna­mu sdí­lí své zdra­vot­ní kom­pli­ka­ce v dět­ství a chví­le strá­ve­né s pra­ro­di­či, kte­ré se z pří­jem­ných oka­mži­ků postup­ně mění v bolest­né vzpo­mín­ky. Lívia Men­déz Balá­žo­vá: Vno­re­ná © Kamil… Pokra­čo­vat ve čte­ní Ani odraz, ani realita

Circa: Kachní rybník vs Labutí jezero

Labu­tí jeze­ro se od své­ho vzni­ku těší neu­stá­lé pozor­nos­ti tvůr­ců a inter­pre­tů, svě­to­vých balet­ních těles i taneč­ních škol, milov­ní­ků este­tic­ké­ho pohy­bu a také svá­teč­ních návštěv­ní­ků diva­del. Vele­dí­lo z 19. sto­le­tí zau­ja­lo také aus­tral­skou spo­leč­nost Cir­ca z Brisba­ne v čele s reži­sé­rem Yaro­nem Lifschi­t­zem, jenž na zákla­dě inspi­ra­ce Čaj­kov­ským zkom­po­no­val insce­na­ci Duck Pond. Sou­bo­rem zaži­tý cir­ku­so­vý slov­ník obo­ha­til v Kach­ním ryb­ní­ku o pojmy akro-bale­­tu. Novin­ka… Pokra­čo­vat ve čte­ní Cir­ca: Kach­ní ryb­ník vs Labu­tí jezero