Rubrika: Contemporary dance

Bohyně zmaru, tlení a zániku. Tvé jméno je Sonoma

Vrcho­lem fes­ti­va­lu Bra­ti­sla­va v pohy­be, a sou­čas­ně slav­nost­ním zakon­če­ním jeho říj­no­vé fáze, byla insce­na­ce Sono­ma bar­ce­lo­n­ské­ho sou­bo­ru La Vero­nal, v cho­re­o­gra­fii špa­něl­ské­ho taneč­ní­ka Mar­ca Moraua. Lido­vé zpěvy vigüe­ly jako by půso­bi­ly pří­mo na vege­ta­tiv­ní ner­vo­vý sys­tém, a pře­ná­še­ly emo­ci pří­mo do těla, jako by jejich tóny chyt­ly srd­ce do dla­ně, a pořád­ně zmáčk­ly.  Pří­běh nevěs­ty, kte­ré se nepo­da­ří spl­nit man­žel­ský… Pokra­čo­vat ve čte­ní Bohy­ně zma­ru, tle­ní a záni­ku. Tvé jmé­no je Sonoma

Rozhovor s kulturní PR: Michaela Sikorová (KoresponDance)

S Míšou jsme se setka­ly na zám­ku ve Žďá­ru nad Sáza­vou, kde se kaž­do­roč­ně v čer­ven­ci koná mezi­ná­rod­ní fes­ti­val sou­čas­né­ho tan­ce, pohy­bo­vé­ho diva­dla a nové­ho cir­ku­su Kore­spon­Dan­ce. Míša ho kro­mě kom­plex­ní PR péče vyba­vu­je i orga­ni­zač­ně dola­ďo­va­cí akut­ní pod­po­rou pří­mo na mís­tě – napří­klad když se strh­ne bou­ře a neče­ka­ně je tře­ba nalézt pro spe­ci­ál­ně při­pra­ve­né exte­ri­é­ro­vé před­sta­ve­ní ihned vhod­ný… Pokra­čo­vat ve čte­ní Roz­ho­vor s kul­tur­ní PR: Micha­e­la Siko­ro­vá (Kore­spon­Dan­ce)

Emancipovaný divák, divácké společenství: Workshopy Choreografického fóra

Cho­re­o­gra­fic­ké fórum, mode­ro­va­ná mezi­o­bo­ro­vá dis­ku­se, v níž se setká­va­jí odbor­ní­ci, pro­fe­si­o­ná­lo­vé a nad­šen­ci z oblas­ti sou­čas­né­ho umě­ní, kte­ré pře­sa­hu­je rámec scé­nic­kých umě­ní, se ode­hrá­lo 5. – 8. 10. 2024. Kro­mě skvě­lé dra­ma­tur­gie taneč­ní­ho a pohy­bo­vé­ho diva­dla, jež se letos dopl­ňo­va­la s nabíd­kou fes­ti­va­lu 4+4 dny v pohy­bu jsme měli mož­nost zúčast­nit se hned tří worksho­pů: s Ange­lou Conquet, Samu­li Nor­d­ber­gem a Bra­ni­sla­vou Kubu­ro­vić. Do prv­ní­ho… Pokra­čo­vat ve čte­ní Eman­ci­po­va­ný divák, divác­ké spo­le­čen­ství: Worksho­py Cho­re­o­gra­fic­ké­ho fóra

We stood in MOTION (like Kisa Gotami did)

V režii a cho­re­o­gra­fii Mar­ty Trpi­šov­ské, Jany Láta­lo­vé a Ley Šve­jdo­vé se divač­ky a divá­ci v rám­ci fes­ti­va­lu 4+4 dny v pohy­bu moh­li na hodi­nu poroz­hléd­nout po svě­tě pohřeb­ních klau­nů (a v tom­to pří­pa­dě s údi­vem zjis­tit, že tako­vé povo­lá­ní vůbec exis­tu­je), pro­fe­si­o­nál­ních truch­li­čů a pla­ček. Snad bezděč­ně, snad záměr­ně tím autor­ky akcen­to­va­ly jeden z nej­dů­le­ži­těj­ších apek­tů diva­dla, totiž aspekt nad­hle­du a schop­nos­ti, nazí­rat život­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní We sto­od in MOTION (like Kisa Gota­mi did)

Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)

Po fran­couz­ských Les Ido­les a němec­ké Fran Díaz vstou­pil do rám­ce 28. roč­ní­ku mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu sou­čas­né­ho tan­ce Bra­ti­sla­va v pohy­be čes­­ko-slo­­ve­n­ský cho­re­o­graf Jaro Viňar­ský, a slo­ven­ská taneč­ni­ce Soňa Feri­en­čí­ko­vá. V jed­no­du­ché jevišt­ní meta­fo­ře spo­le­čen­ské­ho myce­lia, v němž se pří­běhy splé­ta­jí v osu­dy, a pře­ko­na­né pře­káž­ky se stá­va­jí výztu­ží scho­diš­tě, po kte­rém stou­pá­me vstříc výzvám budouc­nos­ti, se mísí s pří­běhy mar­gi­na­li­zo­va­ných, opo­mí­je­ných, jejichž pří­běh je sly­šet… Pokra­čo­vat ve čte­ní Pavu­či­na budouc­nos­ti (Thre­e­is­com­pa­ny a Jaro Viňar­ský: I hope I will)

Roztříštěné tělo vnitřního chlapce. El Hijo Daniela Abreu v Bratislavě

Bra­ti­slav­ský fes­ti­val sou­čas­né­ho tan­ce a cho­re­o­gra­fie Bra­ti­sla­va v pohy­be zahá­jil již před týd­nem, a mož­ná z toho důvo­du je v jeho dra­ma­tur­gii fas­ci­nu­jí­cí sólo špa­něl­ské­ho cho­re­o­gra­fa Danie­la Abreu El Hijo (Syn/Syn Boží) zařa­ze­no až v této fázi, aby se dyna­mic­ky stří­da­ly vrcho­ly. Po tom úvod­ním stou­pá­ní, po hra­vých Mik­ro­svě­tech Sabi­ny Boč­ko­vé a Jazmí­ny Pik­to­ro­vé, při­chá­zí hlou­ba­věj­ší, arche­ty­pál­ní a ritu­a­lis­tic­ké zamí­ře­ní pohle­du na dět­ství a vztah syna s otcem, či otcov­skou posta­vou.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Roz­tříš­tě­né tělo vnitř­ní­ho chlap­ce. El Hijo Danie­la Abreu v Bratislavě

Ani odraz, ani realita

Zane­dbá­vám sebe s péčí o dru­hé. Obě­ma stra­nám dochá­zí síla. Poci­ty selhá­ní a zra­dy. Mohou být pěk­né okol­nos­ti pro smrt? Slo­ven­ský sou­bor Odi­vo sesbí­ral doku­men­tár­ní útrž­ky ze živo­ta Zuza­ny Gál­ko­vé, kte­rá opa­t­ro­va­la své­ho dědeč­ka a potaž­mo babič­ku. For­mou audio zázna­mu sdí­lí své zdra­vot­ní kom­pli­ka­ce v dět­ství a chví­le strá­ve­né s pra­ro­di­či, kte­ré se z pří­jem­ných oka­mži­ků postup­ně mění v bolest­né vzpo­mín­ky. Lívia Men­déz Balá­žo­vá: Vno­re­ná © Kamil… Pokra­čo­vat ve čte­ní Ani odraz, ani realita

Elementární potřeba starostlivosti: MOVE Fest Ostrava 2024

Pět dnů sou­čas­né­ho tan­ce, fyzic­ké­ho diva­dla a nové­ho cir­ku­su – 11. roč­ník MOVE Fest Ost­ra­va, kte­rý pro­bí­hal od 25. do 29. září. Letos tema­ti­zo­val pro­ces opouš­tě­ní jako mož­nos­ti pře­ro­du a změ­ny. Potře­ba tako­vé­ho obra­tu vyža­du­je kul­tur­ní situ­a­ce na Slo­ven­sku, v níž škod­li­vé zása­hy minis­ter­stva devas­tu­jí svo­bod­nou čin­nost tvůr­ců kom­pe­tent­ních ve svém obo­ru. Fes­ti­val spo­lu­pra­co­val s něko­li­ka slo­ven­ský­mi pro­duk­ce­mi, kte­ré pro­střed­nic­tvím čte­né­ho vyjá­d­ře­ní roz­ší­ři­ly pově­do­mí… Pokra­čo­vat ve čte­ní Ele­men­tár­ní potře­ba sta­rost­li­vos­ti: MOVE Fest Ost­ra­va 2024

Pražské Křižovatky 2024

V lis­to­pa­du pro­běh­ne již 7. roč­ník fes­ti­va­lu Praž­ské kři­žo­vat­ky, kte­rý by žád­ný diva­del­ní nad­še­nec neměl minout. I v letoš­ním roce je pro­gram sesta­ven z insce­na­cí, kte­ré se věnu­jí sou­čas­ným poli­tic­kým pro­blé­mům či ote­ví­ra­jí dis­ku­si nad šir­ší­mi spo­le­čen­ský­mi téma­ty, všech­ny spo­ju­je i to, že pochá­ze­jí z díl­ny svě­to­vě uzná­va­ných režij­ních osob­nos­tí.  Těšit se může­te na Rimi­ni Pro­to­koll s insce­na­cí This Is Not an Embassy (Made… Pokra­čo­vat ve čte­ní Praž­ské Kři­žo­vat­ky 2024

Laterna magika už potřetí v řadě obohatí Signal Festival živým uměním

Mul­ti­me­di­ál­ní a multi­žán­ro­vý sou­bor Národ­ní­ho diva­dla Later­na magi­ka uve­de ve spo­lu­prá­ci se Sig­nal Fes­ti­va­lem pro­jekt Iron Hor­se: Fractu­red. Hlav­ní­mi téma­ty této diva­del­ně taneč­ní insce­na­ce jsou osu­do­vost a pomí­ji­vost. Insta­la­ce vzni­ká pod vede­ním reži­sér­ky Miřen­ky Čecho­vé, kte­rá roli divá­ka jako pozo­ro­va­te­le osu­dů diva­del­ních postav pře­sou­vá z obli­gát­ních seda­del v hle­diš­tích na vla­ko­vé nástu­piš­tě, jež je pomy­sl­ně umís­tě­no na nádvo­ří Clam-Galla­­­so­­va palá­ce.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Later­na magi­ka už potře­tí v řadě obo­ha­tí Sig­nal Fes­ti­val živým uměním