Šárka Maršíková: Miluju podivnosti

Z dra­ma­tur­gie fes­ti­va­lu CIRKOPOLIS člo­věk snad­no zís­ká pocit, že nový cir­kus je nej­o­te­vře­něj­ší per­for­ma­tiv­ní for­ma, kte­rá klou­bí meta­fy­zi­ku s pata­fy­zi­kou, tře­ba jako Clau­dio Stella­to v The Work (na fes­ti­va­lu 2022), vytvá­ří pro­stor pro filo­zo­fii sebe­ur­če­ní jako v pří­pa­dě insce­na­ce Anec­kxan­der Ale­xan­de­ra Van­tour­nhou­ta (na fes­ti­va­lu 2017) nebo zkrát­ka vyje­vu­je svět skr­ze dopo­sud nevy­je­ve­né geni­ál­ní zkrat­ky a výro­ny kre­a­ti­vi­ty. O duši fes­ti­va­lu jsem… Pokra­čo­vat ve čte­ní Šár­ka Mar­ší­ko­vá: Milu­ju podivnosti