Inscenace o (ne)svobodě, o generaci Z, sociálních sítích, pohybu všeho druhu, jedné válce, o tom, co nás rozděluje, ale mnohem více o věcech, které nás spojují. Ten příběh dnes zná celý svět a bez ohledu na to, na které straně barikády stojí, se téměř každého člověka (troufám si říct nejen Evropana) silně dotýká. Boom vol. 2 je pokračováním divadelního… Pokračovat ve čtení It is time to be real
Autor: Veronika Hrabalová
Absolvovala divadelní vědu na Filozofické fakultě MUNI. Léta byla členkou divadla BLIC a později Kočovné filosofické divadelní společnosti. Aktivně se účastní divadelních, pohybových a tanečních festivalů (OST-RA-VAR, Teatrum Kuks, Korespondance, Tanec Praha, Bazaar aj.). Prošla seminářem bolywoodského a indického tance Venduly Uhýrkové, pohybovým seminářem Martina Packa, Taneční dílnou Michala Záhory, workshopem Moje tělo s Martinem Talagou a jeho projektem SOMA a neustále se snaží zdokonalovat na contemporary dance classes Dagmar Voudouragkaki.
A pak jsem dostal nápad, že si půjdu zaběhat
Čas je nedostatkové zboží. Je ho málo a je drahý. Měřím dobu, za který doběhnu do práce, hodiny, které ještě můžu prospat, minuty do odjezdu tramvaje i vteřiny než se mi uvaří snídaně. Dělám to automaticky, a i když nesnáším matematiku, neustále počítám. Nejraději bych nepočítala nic, ale jde to vůbec? Tak bychom stihli všechno, co chceme a neměli… Pokračovat ve čtení A pak jsem dostal nápad, že si půjdu zaběhat
Dobré jitro pane Samso
Představitel Řehoře Samsy Ondřej Vinklát si na scéně připravuje svůj malý Dogville . — osobní prostor rámovaný bílou gafou na černém baletizolu. Půdorys bezpečného útočiště, které se promění v noční můru, místo manipulace, pokrytectví a prizmatem stavby klasického dramatu i k závěrečné katastrofě. Dogville. Až na to, že jde o pohybovou interpretaci Proměny Franze Kafky. Dobrovolně přistupuji na proměnu, tedy metamorfózu… Pokračovat ve čtení Dobré jitro pane Samso
Naučte se dýchat.
Mír je něco jako zdraví. Dokud se nezačne ztrácet, připadá mi jeho přání nebo u každého přípitku něco jako nepsaná povinnost. Až do chvíle, kdy se vytrácí a v tu chvíli je už moc těžké udělat i nepatrný krok zpět. Letošní Divadelní svět Brno oficiálně zahájila inscenace Azyl souboru Kibbutz Contemporary Dance Company (dáke KCDC) s choreografií Ramiho Be´era. KCDC… Pokračovat ve čtení Naučte se dýchat.
Žijeme na podivném místě, kde skutečná hodnota klečí pod tíhou závislosti na luxusních komoditách
“Připravte si všechny pomůcky na jedno místo. Najděte si příjemný prostor a obklopte se alespoň kouskem přírody. Čajovou konvičku i šálky propláchněte horkou vodou — tím je nahřejete… Až si vychutnáte první nálev, můžete stejným postupem připravit několik dalších. Každý bude mít originální chuť a aroma.” Multidisciplinární performerka Neja Tomšič na Bazaar přivezla rituál, intimní performance pro 10 diváků, kteří… Pokračovat ve čtení Žijeme na podivném místě, kde skutečná hodnota klečí pod tíhou závislosti na luxusních komoditách
Svět je voliéra plná umírajících ptáků
Při vzniku podtitulu letošního ročníku festivalu Bazaar 2022 Migrace: Vzdorování hrozbám možná nikdo netušil, jak silně bude v aktuální politické situaci v Evropě rezonovat. Choreograf Sergiu Matis v inscenaci Extinction room (hopeless), jejíž představení letos pomyslně zažehlo pochodeň Bazaaru, hovořila o vyhynutí. Vyhynutí druhu, kmene, jedince i světa, jak ho známe. Sergiu zve s mezinárodním týmem (Nicola Micaleff, Kinga Ötvös, Markéta… Pokračovat ve čtení Svět je voliéra plná umírajících ptáků
Spojení těch, kteří chtějí být – spojeni.
Po všem, co jednotlivcům a kultuře jako celku letošní rok vzal (nebo dal) se k mému údivu neděje žádný boom. Kulturní instituce se nezdají být přecpané, nikde se nestojí fronty ani se nepřidávají reprízy. Všechno je vzhůru nohama a z masových událostí se stávají události intimní. Míří spíše do nitra než ven, cílí na hlubší prožitek, ne na povrchní zábavu.… Pokračovat ve čtení Spojení těch, kteří chtějí být – spojeni.
BuranTeatr: Můžeme být dokonalí, ale bude to pořád málo
V Brně je občas fakt hnusně. Místy je na tričko, místy sněží, a když se dívám z okna, mívám často pocit, že kultura nadobro vzala roha a už se tady snad ani nic neděje. S domněnkou, že jediné, o čem lze v Brně v souvislosti s pohybovým a tanečním divadlem psát, je balet NdB jsem se posledních pár let zcela bezostyšně vypravovala za tancem do… Pokračovat ve čtení BuranTeatr: Můžeme být dokonalí, ale bude to pořád málo
Veronika vs. coroBazaar 2020 no. 2
Žena a schopnost rozhodovat o vlastním osudu: „Prosím Tě už něco dělej. Polepši se. Inspiruj se. Tady se podívej, jak se to dělá.“ Ale jak to mám udělat už mi nikdo neřekne.
Veronika vs. coroBazaar 2020 no. 1
„A přes tuhle aplikaci můžeme být v kontaktu se svými blízkými.“ Bazaar 2020, trochu jinak. Letos si v Altě nedám dobře vychlazeného Medvěda. Nebudu si strkat kabát pod svou židli (protože nesnáším šatny) ani si nedám na schodech Ponce cigáro. Sednu si doma v teplákách na gauč a s dvojkou v ruce budu napjatě čekat až Bazaar spustí stream.