46. Video týdne: VerTeDance: Korekce / Correction

VerTeDance. Correction © VerTeDance

Když si 17. lis­to­pa­du při­po­mí­ná­me oka­mžik, kdy se čes­ko­slo­ven­ská spo­leč­nost nadech­la ke svo­bo­dě, vra­cí­me se čas­to k vel­kým poli­tic­kým ges­tům a iko­nic­kým obra­zům revo­lu­ce. Insce­na­ce Korek­ce sou­bo­ru Ver­Te­Dan­ce v režii Jiří­ho Havel­ky pra­cu­je se svo­bo­dou v měřít­ku mno­hem intim­něj­ším. Na jeviš­ti sto­jí ved­le sebe sedm per­for­me­rů, jejichž nohy jako by byly při­pev­ně­né k pod­la­ze, a celá cho­re­o­gra­fie se ode­hrá­vá navzdo­ry tomu­to… Pokra­čo­vat ve čte­ní 46. Video týd­ne: Ver­Te­Dan­ce: Korek­ce / Correction

Your Ghosts, My Shadows

Your Ghosts, My Shadows © Vojtěch Brtnický

V tichu lou­pa­jí­cí se omít­ky, se rodí vzpo­mín­ka. Insce­na­ce Your Ghosts, My Sha­dows dvo­ji­ce Pas­ca­la Mar­ty a Emi­lie Leriche, uve­de­ná 10. lis­to­pa­du 2025 na domov­ské scé­ně sou­bo­ru Len­ka Vag­ne­ro­vá & Com­pa­ny v Diva­dle Kome­die v rám­ci fes­ti­va­lu Bread & Dan­ce, se pohy­bu­je na hra­ni­ci mezi živo­tem a smr­tí, mezi dote­kem a ztrá­tou. Fyzic­ké diva­dlo, v němž se těla pro­mě­ňu­jí v duchy, a ducho­vé v pří­tom­nost, zkou­má křeh­ké momen­ty… Pokra­čo­vat ve čte­ní Your Ghosts, My Shadows

Ostrov! Apokalypsa, která se děje právě teď

Nová "divoká zvířata" pláží. © Václav Jirásek

V site-spe­­ci­­fic ver­zi insce­na­ce Ost­rov! pro fes­ti­val Bread & Dan­ce Pra­gue 2025 pro­mě­ni­la Jana Bur­kiewic­zo­vá kos­tel Sv. Šimo­na a Judy v pro­stor apo­ka­lyp­tic­ké­ho snu. Hlas Mirosla­va Kro­bo­ta pro­ná­ší vize záni­ku a obno­vy civi­li­za­ce, zatím­co video­map­ping roze­chví­vá stě­ny chrá­mu tro­pic­kou zele­ní, krva­vým svět­lem i pro­past­mi zká­zy. Per­for­mer­ky a per­for­me­ři Bur­ki­com se v této kra­ji­ně pro­měn a pro­bou­ze­ní stá­va­jí vydě­še­ný­mi zví­řa­ty, kte­rá hle­da­jí úto­čiš­tě, dotek, spá­nek, i záchra­nu… Pokra­čo­vat ve čte­ní Ost­rov! Apo­ka­ly­psa, kte­rá se děje prá­vě teď

Mezi úzkostí, vyznáním a tancem o hrdinství

Popr­vé v nedlou­hé his­to­rii fes­ti­va­lu Bread & Dan­ce vstou­pi­la na jeho scé­nu Kon­zer­va­toř Dun­can Cen­t­re. V rám­ci off-pro­­­gra­­­mu, kte­rý před­chá­zel ofi­ci­ál­ní­mu zahá­je­ní fes­ti­va­lu, uved­la tro­ji­ci cho­re­o­gra­fií Answer the Ques­ti­on, V klid­né záři hvězd­né oblo­hy a Hero­es. Večer se stal gene­rač­ní výpo­vě­dí sou­čas­ných stu­den­tek a stu­den­tů kon­zer­va­to­ře – od introspek­tiv­ní­ho pono­ru přes těles­né vyzná­ní až po kolek­tiv­ní taneč­ní obraz hrdin­ství, kte­ré je zapo­tře­bí nejen ve… Pokra­čo­vat ve čte­ní Mezi úzkos­tí, vyzná­ním a tan­cem o hrdinství

45. Video týdne. Lenka Vagnerová & Company: Your Ghosts My Shadows

YGMS © Vojtěch Brtnický

Insce­na­ce Your Ghosts, My Sha­dows, kte­rou vytvo­ři­li Pas­cal Mar­ty a Emi­lie Leriche ve spo­lu­prá­ci s taneč­ní­ky, zkou­má křeh­kou hra­ni­ci mezi živo­tem a smr­tí, mezi tělem a sto­pou, kte­rou v pro­sto­ru zane­chá­vá. Pohy­bo­vá parti­tu­ta šes­ti per­for­me­rů (Adam Soj­ka, Leo Terris, Lukas Liza­ma Garri­do, Jana Ham­pl Marouš­ko­vá, Pau­la Morejón Gar­cía a José Guzmán) se ode­hrá­vá v pro­měn­li­vém pro­sto­ru svět­la a stí­nu, kde rea­li­ta postup­ně ztrá­cí kon­tu­ry… Pokra­čo­vat ve čte­ní 45. Video týd­ne. Len­ka Vag­ne­ro­vá & Com­pa­ny: Your Ghosts My Shadows

Klaunský nos diktaturám. Rozhovor s Florentem Golfierem

Ukázka práce v Krakowskie Centrum Choreograficzne © Magda Rymarz

Fran­couz­ský per­for­mer, taneč­ník a spo­luza­kla­da­tel kolek­ti­vu tYhle Flo­rent Gol­­fier-Brechmann se ve svém pro­jek­tu Blurry­lin­gu­a­lism zabý­vá vzta­hem jazy­ka, těla a pohy­bu. Co se skrý­vá za samot­ným názvem, a jak může jazyk nabýt těles­né podo­by? Pro­jekt, kte­rý vzni­kal mimo jiné během rezi­denč­ní­ho poby­tu v Buda­peš­ti v rám­ci pro­gra­mu Cul­tu­re Moves Euro­pe, zkou­má, jak se jazyk může pro­mě­nit v těles­nou zku­še­nost, v her­ní struk­tu­ru i v nástroj sdí­le­ní. V roz­ho­vo­ru v praž­ském Domě Radost… Pokra­čo­vat ve čte­ní Klaun­ský nos dik­ta­tu­rám. Roz­ho­vor s Flo­ren­tem Golfierem

Video týdne 44. Farm in the Cave: Refuge 2025

„Co z člo­vě­ka zůsta­ne, když ztra­tí úze­mí?“ Refu­ge 2025 při­ná­ší dal­ší kapi­to­lu tvor­by sou­bo­ru Farm in the Cave. Fyzic­ké diva­dlo Vili­a­ma Dočo­lo­man­ské­ho zkou­má hra­ni­ce pohy­bu, úna­vy i iden­ti­ty – tam, kde tělo nahra­zu­je slo­va a pro­stor se stá­vá poli­tic­kým. V pra­chu, hlu­ku a tichu se ode­hrá­vá zápas o pří­tom­nost, o mož­nost pře­žít v době, kdy je domov stá­le nejis­těj­ší pojem. Pro­jekt pro­po­ju­je taneč­ní, hudeb­ní a vizu­ál­ní rovi­nu… Pokra­čo­vat ve čte­ní Video týd­ne 44. Farm in the Cave: Refu­ge 2025

Vlasta z bažin paměti

Vlasta © Richard Pešek jr.

Taneč­ní dokudra­ma cho­re­o­gra­f­ky Ale­ny Peš­ko­vé pod­le sku­teč­né­ho pří­bě­hu Vlas­ty Čápo­vé nasvě­cu­je tělo a paměť v jejich jedi­neč­ném spo­je­ní. Slo­vo zde totiž není od toho, aby vypo­ví­da­lo o boles­ti, to pře­ná­chá­vá tělu. Vlas­ta je cho­re­o­gra­fic­ký por­trét ženy, kte­rá se sta­la svěd­ky­ní i žalob­ky­ní své doby a odmít­la roli obě­ti. Před­sta­ve­ní tema­ti­zu­je pro­po­je­ní fašis­mu sla­bých mužů a násil­ní­ků s fašis­mem poli­tic­kým, uka­zu­je, jak bez­o­hled­nost vytvá­ří… Pokra­čo­vat ve čte­ní Vlas­ta z bažin paměti

Vyšňořme se! Nestbeschmutzer v kapli křížů

V Kapli křížů měla premiéru voicebandová inscenace Jandlových textů Vyšňořme se! brněnského Ústafu.

Z bás­ní Ernsta Jan­d­la vyrost­la v péči cho­van­ců Ústa­fu voice­ban­do­vá insce­na­ce, kte­rá se nebo­jí ryt­mu, zvu­ku, ale ani ticha a přes­ně nača­so­va­né­ho ges­ta. Dan Pavlík v inte­li­gent­ní a nápa­di­té režii se Štur­mo­vým voice­ban­do­vým těle­sem pro­mě­ňu­je Jan­dlo­vy tex­ty ve zvu­ko­vou parti­tu­ru, v níž se ozý­vá dru­há svě­to­vá vál­ka, dět­ská vzpo­mín­ka i gro­tesk­ní jazy­ko­vá hra. Nesmy­sl je osmy­sl­něn, absur­di­ta oží­vá kaž­do­den­ní zku­še­nos­tí. Je… Pokra­čo­vat ve čte­ní Vyšňoř­me se! Nest­be­schmu­t­zer v kap­li křížů

Jedenáct dimenzí těla. Bang Bang Manuela Roque na Bratislavě v pohybe

Manuel Roque a Nils Levazeux © Sarah Chelhot

Ve svém sólo­vém díle BANG BANG (pre­mi­é­ra v roce 2017) se Manu­el Roque vra­cí k základ­ní zku­še­nos­ti pohy­bu, těla a vytr­va­los­ti. Toto je více než cho­re­o­gra­fie, jde o intim­ní vyjá­d­ře­ní auten­tic­ké­ho posto­je, v němž se tanec stá­vá opět ritu­á­lem, vytr­že­ním z běž­né­ho toku živo­ta. Dílo, jež uza­vře­lo letoš­ní 29. roč­ník fes­ti­va­lu Bra­ti­sla­va v pohy­be, umož­ňu­je tělu vyjá­d­řit se v nej­bo­jov­něj­ší a nej­zou­fa­lej­ší, nej­vol­něj­ší podo­bě. Kanad­ský cho­re­o­graf… Pokra­čo­vat ve čte­ní Jede­náct dimen­zí těla. Bang Bang Manu­e­la Roque na Bra­ti­sla­vě v pohybe