Po výhře teprve začíná boj

DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2024

Na svůj vrchol nestou­páš sám, ale na vrcho­lu je pou­ze jed­no mís­to. Musíš vydr­žet, vyhrát a být kon­ku­ren­ce­schop­ný. To je tema­tic­ká náplň akro­ba­tic­ké show – Kon­kurz od sku­pi­ny Losers Cirque Com­pa­ny, kte­rá pojed­ná­vá o tou­ze zví­tě­zit a uspět. Co to ale vlast­ně vše obná­ší? To nám pro­zra­dí dvo­ji­ce sestá­va­jí­cí z teni­so­vé­ho kou­če Kiril­la Yako­vle­va a jeho kole­gy­ně Jose­fí­ny Hor­níč­ko­vé, kte­rá pro­půj­či­la hlas „posta­vě“ ope­rač­ní­ho sys­té­mu. Ten… Pokra­čo­vat ve čte­ní Po výhře tepr­ve začí­ná boj

Sebeposilující Trio

DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2024

Tři akté­ři jiné­ho kul­tur­ní­ho půvo­du. Kaž­dý má jiné pohy­bo­vé zna­los­ti, styl a tech­ni­ku. Dohro­ma­dy je spo­ji­la reži­sér­ka Moni­ka Gin­ter­sdor­fer, kte­rá se naro­di­la v Peru a nyní půso­bí v Ber­lí­ně. Ve svých před­sta­ve­ních spo­ju­je inter­pre­ty z růz­ných kon­ti­nen­tů, jejichž daná kul­tur­ní záze­mí podro­bu­je výzku­mu, aby je moh­la před­sta­vit v nových sou­vis­los­tech. Spo­leč­ně s cho­re­o­gra­fem Franc­kem Edmon­dem Yao, kte­rý je půvo­dem z Pobře­ží slo­no­vi­ny, zalo­ži­li nad­ná­rod­ní kolek­tiv La Fle­ur.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Sebe­po­si­lu­jí­cí Trio

Slepá cesta vedoucí do stanice Touha

Fes­ti­val Diva­del­ní svět Brno při­ne­sl na jeviš­tě Měst­ské­ho diva­dla atmo­sfé­ru z pro­stře­dí New Orle­ans 40. let. Jaz­zo­vá hud­ba, kouř z ciga­ret, popí­je­ní whis­ky a par­tič­ka poke­ru. Ve spo­lu­prá­ci s DEKKADANCERS zpra­co­val cho­re­o­graf a reži­sér Arthur Pita kla­sic­kou hru Ten­nessee Wil­li­am­se – Tram­vaj do sta­ni­ce Tou­ha z roku 1947. Dostá­vá­me se do pří­bě­hu, kde „když muž­ský pijou a hra­jou kar­ty, tak se stá­vá leda­cos.“ [1] Vyprá­vě­ní je zacho­vá­no v celé… Pokra­čo­vat ve čte­ní Sle­pá ces­ta vedou­cí do sta­ni­ce Touha

Svalová a mentální paměť těla

Sou­čás­tí osmé­ho dne fes­ti­va­lu Diva­del­ní Flo­ra Olo­mouc byla osob­nost maďar­ské cho­re­o­gra­f­ky Anny Bic­zók se svou insce­na­cí Deli­ca­te, v níž vystu­pu­jí tři taneč­ni­ce, kte­ré se od sebe fyzic­ky a kul­tur­ně odli­šu­jí. Jedi­né, co mají spo­leč­né, je žen­ství. Taneč­ní cho­re­o­gra­fie má před­sta­vit, jakým způ­so­bem lze spo­lu komu­ni­ko­vat skr­ze pohy­by. Bic­zók kul­tur­ně zma­po­va­la jed­not­li­vá těla taneč­nic, aby se doká­za­la zamě­řit na pro­ces zob­ra­ze­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní Sva­lo­vá a men­tál­ní paměť těla

Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění III.: BioGEOchoreography a o času nestability v době klimatické krize:

Tereza Ondrová © Vojtěch Brtnický

Od roku 1999 je tvor­ba taneč­ni­ce Tere­zy Ondro­vé spja­ta s pro­sto­ry diva­dla Ponec. Na jeviš­ti pro­ži­la své taneč­ní začát­ky, úspěš­né expe­ri­men­tál­ní insta­la­ce, ale i neú­spě­chy způ­so­be­né zdra­vot­ní­mi kom­pli­ka­ce­mi. S diva­dlem si vytvo­ři­la nato­lik osob­ní vztah, že zača­la pát­rat po jeho minu­los­ti a po jeho čás­tech skry­tých pod povr­chem vidi­tel­né­ho. Co se skrý­vá v pod­lo­ží diva­dla, ale i naše­ho těla se pokou­ší… Pokra­čo­vat ve čte­ní Odváž­né pra­xe a těles­né zku­še­nos­ti žen v per­for­ma­tiv­ním umě­ní III.: Bio­GE­O­cho­re­o­gra­phy a o času nesta­bi­li­ty v době kli­ma­tic­ké krize:

Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění II.: Feministická politizace v praxi

Dance Floor©Dana Maxim

Mezi prv­ní­mi tře­mi zaha­jo­va­cí­mi per­for­man­ce­mi 10. roč­ní­ku Baza­ar Fes­ti­val může­me vysle­do­vat spo­leč­ný znak pozná­vá­ní, vychá­ze­jí­cí­ho z umě­lec­ké­ho výzku­mu. Jed­not­li­vé uměl­ky­ně se ve svých per­for­man­cích dotý­ka­jí témat mocen­ských vzta­hů, vede­ných vál­kách, kli­ma­tic­ké kri­zi nebo posta­ve­ní žen ve spo­leč­nos­ti. Per­for­mer­ky spo­ju­je těles­ná zku­še­nost, z níž čer­pa­jí a pře­dá­va­jí zís­ka­né poznatky pro­střed­nic­tvím scé­nic­ké­ho umě­ní, kte­ré spl­ňu­je leit­mo­tiv letoš­ní­ho fes­ti­va­lu – odváž­né pra­xe.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Odváž­né pra­xe a těles­né zku­še­nos­ti žen v per­for­ma­tiv­ním umě­ní II.: Femi­nis­tic­ká poli­ti­za­ce v praxi

Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění I.: Kybernetická říše elfů

Magda Szpecht © Mateusz Skwarczek / Agencja Wyborcza.pl

Mezi prv­ní­mi tře­mi zaha­jo­va­cí­mi per­for­man­ce­mi 10. roč­ní­ku Baza­ar Fes­ti­val může­me vysle­do­vat spo­leč­ný znak pozná­vá­ní, vychá­ze­jí­cí­ho z umě­lec­ké­ho výzku­mu. Jed­not­li­vé uměl­ky­ně se ve svých per­for­man­cích dotý­ka­jí témat mocen­ských vzta­hů, vede­ných vál­kách, kli­ma­tic­ké kri­zi nebo posta­ve­ní žen ve spo­leč­nos­ti. Per­for­mer­ky spo­ju­je těles­ná zku­še­nost, z níž čer­pa­jí a pře­dá­va­jí zís­ka­né poznatky pro­střed­nic­tvím scé­nic­ké­ho umě­ní, kte­ré spl­ňu­je leit­mo­tiv letoš­ní­ho fes­ti­va­lu – odváž­né pra­xe.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Odváž­né pra­xe a těles­né zku­še­nos­ti žen v per­for­ma­tiv­ním umě­ní I.: Kyber­ne­tic­ká říše elfů

Performance Soft Spot z perspektivy instalativního umění 

SoftSpot©SoftSpot

Taneč­ní dílo Soft Spot maďar­ské cho­re­o­gra­f­ky Adri­enn Hód vysti­hu­je něko­lik základ­ních rysů. Per­for­man­ce chy­bí nara­ce, absen­tu­je v ní mimic­ké vyjá­d­ře­ní taneč­nic a je zalo­že­ná pře­váž­ně na těles­ném vyjá­d­ře­ní emo­cí. Cho­re­o­gra­f­ka ve svém díle snou­bí cho­re­o­gra­fic­ké prin­ci­py s prin­ci­py insta­la­tiv­ní­ho umě­ní, čímž nabí­zí neotře­lý pří­stup k sou­čas­né­mu tan­ci. Sou­čás­tí per­for­man­ce jsou taneč­ni­ce Mar­ti­na Hajdy­la a Soňa Feri­en­čí­ko­vá. Prin­cip insta­la­tiv­ní­ho umě­ní spo­čí­vá v orga­ni­za­ci insta­la­ce… Pokra­čo­vat ve čte­ní Per­for­man­ce Soft Spot z per­spek­ti­vy insta­la­tiv­ní­ho umění