Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění I.: Kybernetická říše elfů

Mezi prv­ní­mi tře­mi zaha­jo­va­cí­mi per­for­man­ce­mi 10. roč­ní­ku Baza­ar Fes­ti­val může­me vysle­do­vat spo­leč­ný znak pozná­vá­ní, vychá­ze­jí­cí­ho z umě­lec­ké­ho výzku­mu. Jed­not­li­vé uměl­ky­ně se ve svých per­for­man­cích dotý­ka­jí témat mocen­ských vzta­hů, vede­ných vál­kách, kli­ma­tic­ké kri­zi nebo posta­ve­ní žen ve spo­leč­nos­ti. Per­for­mer­ky spo­ju­je těles­ná zku­še­nost, z níž čer­pa­jí a pře­dá­va­jí zís­ka­né poznatky pro­střed­nic­tvím scé­nic­ké­ho umě­ní, kte­ré spl­ňu­je leit­mo­tiv letoš­ní­ho fes­ti­va­lu – odváž­né pra­xe.

Slav­nost­ní zahá­je­ní Baza­ar Fes­ti­val odstar­to­va­la pol­ská diva­del­ní reži­sér­ka Mag­da Szpecht se svou mul­ti­me­di­ál­ní před­náš­kou Cyber Elf. V per­for­ma­tiv­ní lek­ci při­bli­žu­je pozi­ci kyber­ne­tic­ké akti­vist­ky, kte­rá boju­je pro­ti rus­ké pro­pa­gan­dě a dezinformacím. 

Cyber Elf­ka © Maury­cy Stankiewicz 

 Mag­da Szpecht: pol­ská uměl­ky­ně a kyber­ne­tic­ká elf­ka. Dvě na prv­ní pohled vzá­jem­ně vzdá­le­né pozi­ce osob­ní­ho a akti­vis­tic­ké­ho živo­ta, kte­rý per­for­mer­ka vede. Per­for­man­cí hned zpo­čát­ku dává na sro­zu­mě­nou, že pohád­ko­ví elfo­vé nee­xis­tu­jí. Ale ti kyber­ne­tič­tí ano. Jsou to  skry­té iden­ti­ty skr­ze vytvo­ře­né­ho ava­ta­ra. Vyu­ží­va­jí komu­ni­kač­ní plat­for­my jako je Sig­nal, Tele­gram nebo Dis­cord. Na té posled­ní se Mag­da Szpecht scho­vá­vá pod pře­zdív­kou Suke­ban, což je japon­ské ozna­če­ní pro vůd­ky­ni žen­ské­ho gan­gu. Tím­to způ­so­bem reflek­tu­je a zastu­pu­je gen­de­ro­vé posta­ve­ní ženy v obo­ru infor­mač­ních tech­no­lo­gií. K vytvo­ře­ní své­ho ava­ta­ra ve sku­teč­ném živo­tě a na jeviš­ti jí napo­má­há kos­tým v podo­bě při­dě­la­ných elfských uší, díky čemuž napl­ňu­je svou posta­vu kyber­ne­tic­ké elf­ky. Ten­to způ­sob odo­sob­ně­ní jí napo­má­há se udr­žet v psy­chic­ké rov­no­vá­ze, jeli­kož se den­no­den­ně setká­vá s násil­ným obsa­hem videí zachy­ce­ných ve vál­ce na Ukra­ji­ně. Záro­veň své obě pozi­ce ztě­les­ňu­je v lek­tor­ské per­for­man­ce, kde pro­po­ju­je svou pra­xi s umě­ním s akti­vis­tic­kou pra­xí. Pro­střed­nic­tvím umě­ní sdě­lu­je nepří­jem­né věci a při­ná­ší pou­če­ní, kte­ré zís­ka­la ze své činnosti. 

            Scé­no­gra­fie per­for­ma­tiv­ní lek­ce evo­ku­je pro­stor pra­cov­ny, v níž Mag­da Szpecht jako kyber­ne­tic­ká elf­ka pra­cu­je a shro­maž­ďu­je infor­ma­ce. Pro­stor je vypl­něn pra­cov­ní­mi sto­ly, kan­ce­lář­skou židlí, dvě­ma note­boo­ky a dvě­ma tele­vi­zo­ry, kte­ré jsou obklo­pe­ny poko­jo­vý­mi kvě­ti­na­mi. Na obra­zov­kách tele­vi­zo­rů se obje­vu­jí dopro­vod­né obráz­ky k mlu­ve­né­mu slo­vu autorky/aktérky. Hlav­ní obsah ve for­mě pre­zen­ta­ce je pro­mí­tán na vel­kém plát­ně v zad­ní čás­ti jeviš­tě. Mag­du Szpecht se sní­má po celou dobu před­sta­ve­ní kame­ra, a obraz její tvá­ře se tak obje­vu­je v pre­zen­ta­ci na obra­zov­ce v zad­ním plá­nu scé­ny. Divá­ci jí tak neu­stá­le mohou vidět do tvá­ře, i když pra­cu­je za moni­to­rem, což při­ná­ší osob­něj­ší rovi­nu komu­ni­ka­ce smě­rem k pub­li­ku. Pomo­cí led svě­tel mod­ré a oran­žo­vé bar­vy a pří­stro­je na mlhu dodá­vá pro­sto­ru este­tic­kou vizu­a­li­za­ci magie. Prů­běh před­náš­ky je zatrak­tiv­něn pro­střed­nic­tvím repro­du­ko­va­né elek­tro­nic­ké hud­by, jejíž hla­si­tost se mění dle potřeby. 

     Cyber data cyber elfy v až pří­liš sku­teč­ném svě­tě. Tohle není mat­rix. Tohle žije­me. © Maury­cy Stankiewicz

     Během mul­ti­me­di­ál­ní před­náš­ky se dozví­dá­me o ces­tě Mag­dy Szpecht a jejím roz­hod­nu­tí stát se kyber­ne­tic­kou elf­kou. Pub­li­ku kon­krét­ně demon­stru­je a před­sta­vu­je prů­běh ana­ly­zo­vá­ní videa, jehož obsah se uká­že jako zma­ni­pu­lo­va­ný. Tou­to for­mou Mag­da Szpecht umoc­ňu­je svou pozi­ci znal­ce, jeli­kož vyka­zu­je odbor­né doved­nos­ti. Prav­di­vost poli­tic­kých tvr­ze­ní doklá­dá pomo­cí fotek, videí nebo člán­ků. Ve své pozi­ci kyber­ne­tic­ké­ho elfa napří­klad shro­maž­ďu­je zázna­my ukra­jin­ských civi­lis­tů, kte­ří byli svěd­ky váleč­ných bojů. Kaž­dé video podro­bu­je ana­lý­ze a násled­ně dopl­ňu­je vytvo­ře­nou mapu posti­že­ných míst, aby byly vidět násil­né a nehu­mán­ní akty rus­kou armá­dou. Při­bli­žu­je tak­též prá­ci tzv. „IT – army“, kte­rá blo­ku­je šíře­ní dez­in­for­ma­cí a upo­zor­ňu­je na ně vlád­ní sprá­vu. Před­náš­kou se Mag­da Szpecht dostá­vá k sovět­ské minu­los­ti a někdej­ší sna­ze Rus­ka vyrov­nat se Zápa­du. Dopro­vod­né mate­ri­á­ly jsou slo­že­né z roz­ho­vo­rů s Vla­di­mí­rem Puti­nem, na nichž Szpecht demon­stru­je jeho sna­hu o per­for­ma­tiv­ní utvá­ře­ní obra­zu sebe sama jako sil­né­ho vůdce.

            Mag­da Szpecht se obra­cí a komu­ni­ku­je s divá­ky. Pone­chá­vá pub­li­kum v pozor­nos­ti a obe­zřet­nos­ti nad nekon­t­ro­lo­va­tel­ně se šíří­cím dez­in­for­mač­ním obsa­hem inter­ne­tu. Před­sta­vu­je neje­nom osvě­tu kyber­ne­tic­kých elfů, ale tak­též svou sna­hu pomá­hat lidem najít své blíz­ké ztra­ce­né ve vál­ce na Ukra­ji­ně. Rov­něž odka­zu­je na cen­t­rum pro opuš­tě­ná zví­řa­ta nebo pou­ka­zu­je k var­šav­ské­mu kri­zo­vé­mu cen­t­ru SDK Slo­necznik, na kte­ré upo­zor­ňu­je tzv. „deko­lo­ni­zač­ním tri­kem“. Bílé tri­ko Mag­dy Szpecht má potisk s nápi­sem „Deco­lo­ni­ze Rus­sia“, čímž vyja­dřu­je poli­tic­ký názor k potře­bě potla­če­ní rus­ké­ho impe­ri­a­lis­mu. Tri­ko je sou­čás­tí merch pro­de­je, kte­rým lze při­spět na huma­ni­tár­ní pomoc na Ukra­ji­nu v kri­zo­vém cen­t­ru, kte­ré je záro­veň ote­vře­ným mul­ti­kul­tur­ním prostorem.

Cyber Elf, Kon­cept a per­for­man­ce: Mag­da Szpecht, Dra­ma­tur­gie: Olga Dry­gas, Video: Natan Ber­kowicz & DZIKI, Hud­ba:
Krzysz­tof Kaliski, Podě­ko­vá­ní: Kris­tė Savic­ki­e­nė (SIRENOS) & Olga Dry­gas (Nowy Tea­tr) Pro­duk­ce a kurá­tor­ství:ÆFEKT: Michał Rogul­ski, Pre­mi­é­ra: 1. 9. 2022, Var­ša­va. Psá­no z reprí­zy 15. 3. 2024 v diva­dle Ponec.