Rubrika: Rozhovory

Vero­ni­ka Knytlo­vá s Tere­zou Ondro­vou v těch­to dnech osla­vu­jí deset let od chví­le, kdy spo­leč­ně zalo­ži­ly taneč­ní sku­pi­nu Ver­Te Dan­ce a pus­ti­ly se do divo­kých vod nezá­vis­lé­ho tan­ce.  Ura­zi­ly kus cesty.

Dělat roz­ho­vor s Evou Bla­žíč­ko­vou není jen tak. Má sice všech­no pro­myš­le­no, ví, co a jak chce říct, ale nedů­vě­řu­je slo­vům. Těmi se dá všech­no „oke­cat“. Zatím co ges­to, pohyb, řek­ne prav­du. Bude chví­li trvat, než začne­me „roz­ho­vo­ry tan­čit“ a tak je tu pár otá­zek, kte­ré se vzta­hu­jí k nedáv­né­mu uve­de­ní cho­re­o­gra­fie Kyti­ce na jed­nom z nej­pů­vab­něj­ších míst Pra­hy –… Pokra­čo­vat ve čte­ní tanec dává lidi do pořádku

Reži­sér­ka Pet­ra Tej­no­ro­vá je ved­le Hal­ky Třešňá­ko­vé dal­ší uměl­ky­ní z Čes­ka, kte­rá se účast­ní mezi­ná­rod­ní­ho výzkum­né­ho pro­jek­tu IDENTITY.MOVE! Do pro­jek­tu vstou­pi­la ve dvo­ji­ci se slo­ven­ským taneč­ní­kem a cho­re­o­gra­fem Jarem Viňar­ským, s nímž odje­la pra­co­vat na rezi­den­ci do Sta­re­ho Bro­wa­ru v Pozna­ni. Pet­ře jsme polo­ži­li podob­né otáz­ky jako před časem Hal­ce, abychom zjis­ti­li, co pro ni zna­me­na­jí iden­ti­ta a pohyb a jak… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nedo­ve­du si před­sta­vit zásnu­by bez lásky

Na nedáv­no skon­če­ném veletr­hu-fes­­ti­­va­­lu Inter­nati­o­nal Tanzmes­se jsem se hned prv­ní den vypra­vi­la hle­dat ukra­jin­ský stá­nek. Zástup­ci Ukra­ji­ny sdí­le­li jeden „boo­th“ s pre­zen­té­ry  z Litvy. V rohu stán­ku se krči­la Jele­na Lobo­va a sna­ži­la se při­po­jit na wifi, aby moh­la sle­do­vat nej­no­věj­ší zprá­vy z domo­va. Když jsem pro­je­vi­la zájem o situ­a­ci na Ukra­ji­ně a  požá­da­la ji o roz­ho­vor, při­pa­da­lo mi, že se jí… Pokra­čo­vat ve čte­ní Roz­ho­vor s Jelenou

Před mno­ha lety Jiří, teh­dy ješ­tě coby stu­dent Kon­zer­va­to­ře Dun­can Cen­t­re, sebral odva­hu a poslal dopis do Ber­lí­na. Málem mu zavře­li poš­tu před nosem, ale nako­nec jeho při­hláš­ka na kon­kurs do sou­bo­ru Sashi Waltz dora­zi­la. Jiří Bar­to­va­nec v něm uspěl a řadu let pak půso­bil jako kme­no­vý člen této význam­né svě­to­vě pro­slu­lé taneč­ní com­pa­ny. Během toho stih­nul ale… Pokra­čo­vat ve čte­ní Glo­bál­ní otázky

V zápla­vě nega­tiv­ních zpráv, kte­ré se na nás hrnou z médií, je tu jed­na dob­rá – Pra­ha se zapo­jí do uni­kát­ní­ho fil­mo­vé­ho pro­jek­tu Moving Cities. Jed­ná se o kolek­ci krát­kých taneč­ních videí věno­va­ných svě­to­vým met­ro­po­lím. Za pár dní čeští taneč­ní­ci vstou­pí do měs­ta, ovlád­nou jeho pro­stor a ele­gan­cí taneč­ní­ho pohy­bu pro­dchnou iko­nic­ká mís­ta Pra­hy – Vác­lav­ské náměs­tí, hrad­ní nádvo­ří,… Pokra­čo­vat ve čte­ní Moving Pra­gue

V diva­dle Hyber­nia v rám­ci fes­ti­va­lu Diva­del­ní Ody­sea pro­běh­la 28. čer­ven­ce pre­mi­é­ra insce­na­ce Len­ky Vag­ne­ro­vé Sor­ce­rer. Cho­re­o­gra­fie, kte­rá se zabý­vá téma­tem stra­chu jako nej­sil­něj­ší lid­ské emo­ce, čaro­děj­nic­tvím a magií, vznik­la v kopro­duk­ci s němec­kým cho­re­o­gra­fem Feli­xem Lan­de­re­rem. S Len­kou jsme si poví­da­ly o vzni­ku nové­ho před­sta­ve­ní i o nej­bliž­ších plá­nech její company.

Petr Boháč je reži­sér, autor kon­cep­tů, dra­ma­turg, pro­du­cent. Jeho jmé­no spo­ju­je­me pře­de­vším s for­ma­ce­mi Spit­fi­re Com­pa­ny a Tan­te­hor­se, fes­ti­va­ly Nul­tý bod a Za dveř­mi, a v posled­ní době s diva­del­ní pro­gra­ma­cí Palá­ce Akro­po­lis. Za jeho režij­ní a autor­ské asi­s­ten­ce vznik­lo v posled­ní době něko­lik význam­ných pro­jek­tů jako např. One Step Befo­re the Fall či Antiwords, dří­ve např. 13. Měsíc/ Requi­em za Bru­na Schul­t­ze… Pokra­čo­vat ve čte­ní Člo­věk v mez­ní situaci

Když vzni­kal ten­to roz­ho­vor, tak v ost­rav­ském Diva­dle Anto­ní­na Dvo­řá­ka vrcho­li­ly pří­pra­vy na pre­mi­é­ru úhel­né­ho roman­tic­ké­ho bale­tu La Syl­phi­de.  Jeho nastu­do­vá­ní svě­ři­la nová šéf­ka tam­ní­ho bale­tu Len­ka Dří­ma­lo­vá cho­re­o­gra­f­ce, taneč­ni­ci a spe­ci­a­list­ce na bour­non­villov­skou tech­ni­ku Karin Elve­ro­vé. Sym­pa­tic­ká Dán­ka není v Čes­ku popr­vé, a jak pro­zra­zu­je násle­du­jíc roz­ho­vor, ani naposledy.

Démo­ny Wima Van­de­key­buse, umě­lec­ké­ho šéfa vlám­ské­ho sou­bo­ru Ulti­ma Vez, už tro­chu zná­me. Na scé­ně se obje­vu­jí ve všech jeho insce­na­cích, ať už divo­ce tan­čí, civil­ně hra­jí, nebo se pohy­bu­jí na fil­mo­vém plátně.