Když vznikal tento rozhovor, tak v ostravském Divadle Antonína Dvořáka vrcholily přípravy na premiéru úhelného romantického baletu La Sylphide. Jeho nastudování svěřila nová šéfka tamního baletu Lenka Dřímalová choreografce, tanečnici a specialistce na bournonvillovskou techniku Karin Elverové. Sympatická Dánka není v Česku poprvé, a jak prozrazuje následujíc rozhovor, ani naposledy.
Do premiéry inscenace La Sylphide zbývá necelý týden. Jak jste spokojena s přípravami?
Cítím se dobře, ale trochu ve stresu. Zbývá propojit mnoho věcí do jednoho celku a zatím ne všechno funguje tak, jak bych si přála. My všichni – asistenti, dirigent, orchestr, zaměstnanci krejčovny, jevištní a světelné techniky a další – velmi tvrdě pracujeme na tom, aby byl výsledek co nejlepší. Jsem velmi pyšná na tanečníky, kteří Sylfidu přijali jako výzvu. Tato inscenace je velmi obtížná a vyžadovala při práci se mnou mnoho trpělivosti a smyslu pro humor. Mým přáním je, aby si obecenstvo mohlo sednout a relaxovat, užít si úžasnou a překrásnou hudbu spojenou s baletem.
Bournovillovy balety a variace uvádíte v různých zemích, nyní například i v Americe. Jak se tato práce v různých zemích liší?
V současné době pracuji na mnoha různých místech světa a v New Yorku momentálně nejvíc. Lidé tam hodně pracují a mnoho z nich má za celý rok pouze dva týdny dovolené. Newyorčané jsou jako tavicí kotlík, jejich živá, strukturovaná komunikace, vlivy mnoha kultur vytváří báječné město. Na druhou stranu nevidím tak hluboce do jejich jednotlivých osobností jako zde v České republice. New York je však hodně zaměřen na tanec, z čehož jsem nadšená, takže právě proto tam jsem.
Kdy začala vaše spolupráce se šéfkou baletu NDM?
S Lenkou jsem se poprvé setkala roce 2008 v Praze, pracovala jsem tam jako hostující pedagog v Baletu Národního divadla Praha. Pozvala mne do Brna, abych vedla tréninky v souboru baletu. Cítily jsme, že můžeme dobře spolupracovat, a proto jsme se rozhodly, že se souborem Baletu Národního divadla Brno připravíme v divadle Reduta vzdělávací představení – ukázkové lekce techniky Augusta Bournonvilla, které společně se mnou moderoval tenkrát Jirka Horák, bývalý sólista ND Praha. Potom, však víte, jak čas rychle utíká, jsem se najednou ocitla v Polsku v Poznani, kde jsem v roce 2010 inscenovala balet La Sylphide. Lenka balet viděla a tak mne pozvala k inscenování La Sylphide v ostravském baletním souboru. Veškerou naši přípravu jsme zahájili již v lednu 2013.
Jak vypadá váš běžný pracovní den v Ostravě?
Běžný ostravský den pro mě začíná kávou. Pak pokračuje prací se souborem, s nímž pracuji od 9 do 14 hodin a pak opět od 18 do 22 hod, a to i v sobotu. Ve svém volném čase ráda chodím na Bikram jógu. Pomáhá mi soustředit se v práci a také v životě. Po večerní zkoušce mám vždy velkou chuť na české pivo a dobrou večeři.
Jak dalece je pro vás důležité udržování tradice?
Obecně pro mě tradice znamená něco jistého, ale ne v tom omezujícím slova smyslu, co musí být takhle a takhle. Tradice Bournonvillova tanečního stylu je pro mne velmi důležitá, vyrůstala jsem s ní v divadle. Díky velké taneční praxi v Dánském královském divadle, kde jsme se léta zdokonalovala v tomto stylu – je to jako pohled do mne samotné. Měla jsem výborné učitele a instruktory, kteří hořeli pro uchovávání a předávání tradice, někteří z nich už jsou mrtví, ale jedna z nich stále žije. Má taneční pedagožka Dinna Bjørn mne dodnes hodně podporuje a díky ní jsem získala znalosti a dovednosti pro tuto práci. Jsem velmi šťastná, že patřím mezi ty, kteří se snaží ve světě tradici udržovat na živu. To ale neznamená, že nelze něco změnit. Často to vidíme u umělců, kteří přicházejí s novými režijními nápady v tradičních baletech. Já sama jsem přidala jen pár míst. Vložila jsem do choreografie několik extra scén, aniž bych změnila styl či celkový dojem z inscenace. Člověk musí být velmi opatrný, když otevře tento fantastický materiál. O režijních změnách jsem přemýšlela, jak a kde by to vyhovovalo nejen mně, ale i skladateli a snad také Bournonvillovi. Abych k vám byla upřímná, udělala jsem to také proto, že mi v 1. a 2. dějství vždy chybělo trochu víc tance.
Jaké jsou vaše plány, až po premiéře opustíte opustíte Ostravu? Budete dál inscenovat Bournonvillovy balety nebo pracovat s Bournonvillovou technikou?
Až dokončím svou práci v Ostravě, vrátím se na čas domů do Kodaně. Mám dceru, která letos dokončuje střední školu, takže je na čase být tam pro ni. Poté pojedu zpět do New Yorku, kde budu do konce léta pracovat. Plánuji se v New Yorku více usadit až v příští sezóně. Budu dále pracovat s Bournonvillovou technikou a ráda bych zrealizovala některé části z jeho díla. Musím říct, že s Bournonvillovou technikou mám v USA velký úspěch, doufejme, že to potrvá. Američané prostě ten styl milují. Také ale doufám, že budu mít o něco víc času na své vlastní projekty
a choreografie.
Chystáte se vrátit do Ostravy?
S Lenkou plánujeme, že se do Ostravy vrátím, abych rozdmýchala v pravý čas trochu ohně v La Sylphide v příští sezóně. Ale možná si již brzy udělám malý výlet do Ostravy, abych viděla i jiné obsazení než premiérové, a určitě si po představení vychutnám dobré české pivo.