Dovolila jsem si tento titulek, protože obě díla, o kterých píšu, byla sexy a opravdu stála za to. Korejská choreografka Eun Me Ahn přinesla na jeviště Ponce dynamickou taneční skupinu, dokonalý organismus. Dostala nás energií letu i tanečníky v pružných barevných šatech v dynamickém supertanečním catwalku. Naopak choreografka z Madagaskaru Judith Olivia Manantenasoa nás pozvala do hlubšího poetičtějšího sóla, prosyceného intimním setkáním.… Pokračovat ve čtení Obnažená ňadra z Koreji i Madagaskaru na Tanci Praha
Autor: Markéta Faustová
Redaktorka webu a časopisu Taneční zóna. Absolvovala divadelní vědu na Univerzitě Karlově. K tanci má blízko nejen teoreticky – intenzivně navštěvuje různé tanečník kurzy a workshopy a také působila jako manažerka s Vertedance Company. Pracuje jako PR manažerka kulturních projektů v agentuře 2media.cz. Vede hodiny flow jógy.
KOREJSKÁ FUSION V OLOMOUCI
Taneční sekce 23. Divadelní Flory Olomouc se letos zaměřila na současný tanec a performativní umění v Jižní Koreji. Není to náhodou. Dramaturg performing arts Jan Žůrek navštívil korejskou taneční platformu a snažil se vybrat ty nejvhodnější inscenace pro formát olomouckého festivalu a místní publikum. Za tento odvážný krok rozhodně klobouk dolů. Nahlédnout šířeji korejský tanec, se v Čechách tanečnímu kritikovi… Pokračovat ve čtení KOREJSKÁ FUSION V OLOMOUCI
Jaký je PROGRES DORY HOŠTOVÉ
Tanečnice a choreografka Dora Sulženko Hoštová zaujala před pěti lety dílem Proces, které bavilo nejen milovníky tance. Spolu s Janem Čtvrtníkem se jí podařilo přijít s humornou taneční inscenací, která si brala na paškál právě tvůrčí proces tanečních kusů. Nyní je tady Proces 2. Dora obohatila tvůrčí tým o dva muže a rozjela Progres reflektující s lehkostí stav současného tance. S Dorou… Pokračovat ve čtení Jaký je PROGRES DORY HOŠTOVÉ
ZA HRA DA
Očekávaná premiéra Laterny magiky — Zahrada proběhla několik dní před Štědrým dnem. Její magická atmosféra zarezonovala v nostalgickém vánočním čase. Výchozí inspirací pro inscenaci je Zahrada Jiřího Trnky, ale tvůrci s ní pracují velmi volně. Nesnaží se přenést na jeviště Trnkův absurdně poetický humor ani příhody pěti kluků, kteří se kamarádí se slony nebo se vydají za nejchytřejší velrybou. Otevírají… Pokračovat ve čtení ZA HRA DA
Leť, Markéto!
Markétu Stránskou jsem poprvé zaregistrovala v choreografii Chybění Jara Viňarského v Divadle Archa. Na první pohled mě fascinovala. Zářila. Vůbec nevypadala, že by jí na světě něco chybělo. Kromě jedné dolní končetiny. Tentokrát se Markéta představuje ve Studiu Alta i jako tvůrkyně. Sólová choreografie Leť je jakýmsi rozpracováním tématu „chybění“. Choreografka přináší zásadní zprávu, že každé je zároveň… Pokračovat ve čtení Leť, Markéto!
Ohlédnutí za Letní Letnou
V průběhu babího léta rekapituluji letní divadelní zážitky a nemohu nevzpomenout na Letní Letnou. Atmosféru letošního festivalu novocirkusového umění jsem nasála hned třikrát. Poprvé to bylo v opravdovém letním parnu na Extension od skupiny Interextremiste. Kolem sedící dámy se marně ovívaly vějíři, když se v show nad jejich hlavami prolétla paní z publika na obřím bagru. Inscenace ač opentlena touto extrémní… Pokračovat ve čtení Ohlédnutí za Letní Letnou
Nechat se unést třeba i kýčem
Každé jubileum je jako vyšplhat na tenkou stěnu. Jakmile dosáhnete vrcholu, přepadnete na druhé straně do ještě větší jámy. Nebo ne?
Kontemplace o lásce a mizení
Markéta Faustová píše o East Shadow Jiřího Kyliána.
Extravagantně komické noční můry o mateřství — Hellerau
Výlety do drážďanského divadelního domu Hellerau se stali u českých diváků současného tance a divadla oblíbenými. A protože nás čeká v Hellerau další zajímavý večer – tento čtvrtek a pátek inscenace Xenos od Akram Khan Dance Company, připomínáme naši poslední návštěvu. To jsme v Drážďanech viděli Moeder od belgické skupiny Peeping Tom, kterou pro změnu ve stejný datum 6. 4. můžete… Pokračovat ve čtení Extravagantně komické noční můry o mateřství — Hellerau
Mortal Combat Lenky Vagnerové
Amazonky, válečnice, které podle vyprávění žily v oblasti Malé Asie pod Kavkazem a na území dnešního Krymu, byly dravé a neúprosné panny. Zabíjely, braly opiáty a vládly. V inscenaci Lenky Vágnerové jejich legenda ožívá a sílí tak jako možná v naší společnosti archetyp ženy bojovnice.