Rubrika: Recenze

Čaj­kov­ské­ho Labu­tí jeze­ro neu­stá­le láká obe­cen­stvo a tvůr­ce i po více než sto letech. Balet ND Brno uvá­dí v aktu­ál­ní sezó­ně dokon­ce dvě zpra­co­vá­ní této slav­né parti­tu­ry. Jed­ním je kla­sic­ká pohád­ko­vá ver­ze, dru­hým pře­ne­se­ná adap­ta­ce Mária Rada­čov­ské­ho Black and Whi­te. (původ­ní pre­mi­é­ra 4. 5. 2012 v michi­gan­ském Grand Rapids Ballet). 

Pří­běh indic­ké­ho kla­sic­ké­ho chrá­mo­vé­ho tan­ce katha­ku a špa­něl­ské­ho ple­bej­ské­ho fla­men­ka se začal odví­jet ve stej­ných kuli­sách někde na sever­ní Indie. Přes­nou gene­a­lo­gii obou tan­ců těž­ko dohle­dat, ale jejich dáv­né spo­je­ní zalo­že­né na ryt­mic­ky slo­ži­tých podu­pech, sofis­ti­ko­va­né prá­ci prs­tů a dla­ní, obřad­ném drže­ní těla, snad nikdo nezpo­chyb­ní. Oba tan­ce před­sta­vu­jí for­ma­tiv­ní his­to­ric­ké kul­tur­ní ele­men­ty a mají dra­ma­tic­ký pře­sah v čase… Pokra­čo­vat ve čte­ní Annsa­ra

Miřen­ka Čecho­vá je chá­pá­na jako uměl­ky­ně s hlu­bo­ko zapuš­tě­ný­mi čes­ký­mi koře­ny a mezi­ná­rod­ním reno­mé. Do Čech při­ná­ší zku­še­nos­ti načer­pa­né v zahra­ni­čí a výraz­ně tak obo­ha­cu­je míst­ní taneč­ní dra­ma­tur­gii. Nebo­jí se jít do aktu­ál­ních, tabu­i­zo­va­ných témat. Inspi­ru­je se pří­běhy, kte­ré vybo­ču­jí z „běž­né­ho“ cho­du živo­ta a tes­tu­je jimi divá­ko­vo morál­ní nastavení. 

Stu­dio Truh­lár­na slou­ží spí­še jako zku­šeb­na, pro­stor pro tvor­bu, ale také mís­to tvůr­čích setká­ní i občas­ných sou­sed­ských před­sta­ve­ní. V malém sále za pra­vým žiž­kov­ským dvor­kem obehna­ným pavla­če­mi se totiž sejdou vět­ši­nou zná­mí a nej­bliž­ší pří­z­niv­ci per­for­me­rů. V sobo­tu 21. břez­na, prv­ní jar­ní den jsme se do Truh­lár­ny vypra­vi­li na přes­ně tako­vou komor­ní pre­mi­é­ru Jaku­ba Fol­varč­né­ho a Son­ji Feri­en­čí­ko­vé s hned tro­ji­tým… Pokra­čo­vat ve čte­ní Spoje(Nie) s Truhlárnou

Cita­ce z jed­no­ho z dopi­sů, kte­rý ruš­tí uměl­ci Oleg Sou­li­men­ka a Andrei Andri­a­nov obdr­že­li v reak­ci na svo­ji výzvu něko­li­ka uměl­cům, aby jim zasla­li návrhy ke své nové per­for­man­ce, před­sta­vu­je čer­ve­nou nit táh­nou­cí se v růz­ných for­mách napříč celým před­sta­ve­ním Old Cha­os, New Order.

Alchy­mis­tic­ká lite­ra­tu­ra, ať už v jaké­ko­li podo­bě – písem­né či obra­zo­vé – vždy vyu­ží­va­la v extrém­ní míře sym­bo­li­ky, čas­to šlo o kryp­to­gram, kte­ré­mu rozu­mě­li jen zasvě­ce­ní a kte­rý pro všech­ny ostat­ní zna­me­nal jen nepře­hled­nou džun­g­li mož­ných význa­mů, k nimž však nemě­li klíč. Kni­ha Mutus liber, kte­ré se chy­ti­lo „nadžánro­vé“ usku­pe­ní Han­da Gote Research & Deve­lo­p­ment, neby­la v tom­to ohle­du výjimkou.

V rám­ci fes­ti­va­lu taneč­ní a diva­del­ní impro­vi­za­ce – Impro­E­vents Pra­gue – se v nové hale Stu­dia ALTA ode­hrál týden­ní workshop vede­ný Julye­nem Hamil­to­nem. Sje­li se na něj účast­ní­ci ze širo­ka dale­ka. Hamil­ton je totiž legen­da. Když pak jed­no­ho veče­ra vystou­pil ten­to v sever­ním Špa­něl­sku domes­ti­ko­va­ný Brit se sólo­vou impro-per­­for­­ma­n­­cí PLAY před divá­ky, bylo jas­né, že tan­čí guru.

Wil­li­am For­sy­the tvo­ří již devě­ta­tři­cet let. Člán­ky o jeho cho­re­o­gra­fi­ích najde­te v učeb­ni­cích dějin tan­ce i v aktu­ál­ním den­ním tis­ku. Je záro­veň his­to­rií i sou­čas­nos­tí. Letos se ten­to veli­kán novo­do­bé­ho bale­tu roz­ho­dl po jede­nác­ti letech kon­ti­nu­ál­ní prá­ce ode­jít z vede­ní své­ho sou­bo­ru. Na slav­nost­ní roz­luč­ko­vý večí­rek si při­pra­vil cho­re­o­gra­fii Yes we can´t, se kte­rou doká­zal, že ani tako­vá celebri­ta se… Pokra­čo­vat ve čte­ní Večí­rek (pro) Forsytha

Nedáv­no pro­běh­la v Helle­rau série před­sta­ve­ní insce­na­ce Yes We Can’t rezi­dent­ní The For­sy­the Com­pa­ny. U závě­reč­né reprí­zy jsme my – praž­ské pub­li­kum – moh­li být díky pro­jek­tu, jímž diva­dlo Archa peču­je o naši kul­tur­ní mobi­li­tu. Byli jsme při té pří­le­ži­tos­ti svěd­ky lou­če­ní s cho­re­o­gra­fem Wil­li­a­mem For­sy­them, kte­rý tou­to sérií ukon­čil svou misi v čele sou­bo­ru, jejž před dese­ti lety zalo­žil a při­ve­dl ke… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nedo­ce­ni­tel­ná hod­no­ta selhání

Stu­dio Alta a jeho vede­ní – Lucia Kaši­a­ro­vá spo­lu s Karo­lí­nou Hej­no­vou neu­stá­le pra­cu­jí a zlep­šu­jí. V sobo­tu 21. 2. napří­klad otví­ra­jí nové haly pro sou­čas­né umě­ní. Se začát­kem roku roz­je­ly také pro­jekt Mys­let tan­cem, kte­rý doslo­vu­je jejich čin­nost s vizí zlep­šit pod­mín­ky pro sou­čas­ný tanec u nás. Nejen­že totiž obě tan­čí, ale o tan­ci i jeho potře­bách a vývo­ji pře­mýš­lí. Jaký je kon­cept… Pokra­čo­vat ve čte­ní Jak začal pro­jekt MYSLET TANCEM pro taneč­ní­ky na vol­né noze