Rubrika: Recenze

Loď Tajem­ství na praž­ské Náplav­ce se na léto sta­la hoj­ně vyu­ží­va­nou diva­del­ní scé­nou a nut­no říci, že někte­rým pro­jek­tům slu­ší víc než black box uvnitř diva­del­ní budo­vy. To je prá­vě pří­pad před­sta­ve­ní Qui­lom­bo cho­re­o­gra­f­ky Patri­cie Porá­ko­vé, kte­ré prou­dí v rytmech divo­ké­ho tanga.

Jed­na z nej­vět­ších kul­tur­ních udá­los­tí roku — Mezi­ná­rod­ní fil­mo­vý fes­ti­val Kar­lo­vy Vary skon­čil v sobo­tu 12. 7. a tanec tu samo­zřej­mě nemohl chy­bět. Tan­či­lo se na slav­nost­ním zaha­jo­va­cím veče­ru v deš­ti a v kalu­žích vody.

Letoš­ní Tanec Pra­ha vygra­do­val do katar­ze. Oheň závě­reč­né­ho legen­dár­ní­ho před­sta­ve­ní Svě­ce­ní jara ješ­tě více roz­d­mý­cha­ly Mou­ve­ments. Jejich autor­ka, kanad­ská cho­re­o­gra­fic­ká iko­na, Marie Choui­nard vybí­há po skon­če­ní veče­ra v záva­lu aplau­su na jeviš­tě, ská­če do vzdu­chu jako malá hol­ka, dlou­hé pla­vé vla­sy léta­jí naho­ru a dolů. Divá­ci i přes všech­no to zla­to Hudeb­ní­ho diva­dla Kar­lín cítí tepat ener­gii, kte­rá… Pokra­čo­vat ve čte­ní Očist­ná katar­ze Tan­ce Praha

Sta­ří. Odlo­že­ní sta­ří, na kte­ré nikdo nemá čas, a kte­ří jsou pro všech­ny ostat­ní pří­tě­ží. Jaký je jejich vnitř­ní svět? Mož­ná děsi­vý, mož­ná děsi­vě zábav­ný, ale roz­hod­ně ne tak nud­ný jako naše rea­li­ta. Vlámští Pee­ping Tom se nás ten­to­krát dotknou hlou­bě­ji, než doká­že­me tušit, když ote­ví­ra­jí vra­ta do pra­zvlášt­ní­ho domu, se kte­rým si pohrál čas…

To be young, gif­ted and black, Oh what a love­ly pre­ci­ous dre­am, To be young, gif­ted and black, Open your heart to what I mean… Když s tou­to pís­ní vystou­pi­la ame­ric­ká zpě­vač­ka a pia­nist­ka Nina Simo­ne, v době, kdy se láma­la šede­sá­tá a sedm­de­sá­tá léta 20. sto­le­tí, sta­la se píseň rych­le hym­nou těch, kte­rým leže­la na srd­ci lid­ská prá­va. Ote­vře­né srd­ce… Pokra­čo­vat ve čte­ní young, gif­ted and black

Pro­gram fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha uve­dl s napě­tím oče­ká­va­nou pre­mi­é­ru Spit­fi­re com­pa­ny. Šlo o prv­ní pokus fes­ti­va­lu stát se koo­pro­du­cen­tem a pod­ní­tit novou tvor­bu tak, jak to děla­jí vel­ké evrop­ské a svě­to­vé pře­hlíd­ky. Spit­fi­ři pod vede­ním Pet­ra Bohá­če pra­co­va­li na novém díle v Evrop­ském kul­tur­ním cen­t­ru v Helle­reau a v bru­sel­ském diva­dle Bri­git­ti­nes a v Diva­dle Ponec. A jak to celé dopadlo?

26. roč­ník Mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu sou­čas­né­ho tan­ce a pohy­bo­vé­ho diva­dla TANEC PRAHA před­sta­vil spo­leč­ný pro­jekt fran­couz­ské­ho per­for­me­ra a kon­cep­tu­a­lis­ty Jérô­ma Bela a fran­couz­ské­ho taneč­ní­ka Céd­ri­ca Andrie­ux. Insce­na­ce s pros­tým názvem: Céd­ric Andrie­ux, vyrůs­tá z kon­cep­tu por­trétu taneč­ní­ka, kte­rý reka­pi­tu­lu­je svou kari­é­ru a pře­de­vším svou zku­še­nost s feno­mé­nem sou­čas­né­ho tance.

Fes­ti­val Tanec Pra­ha 2014 zahá­ji­lo před­sta­ve­ní Con­ver­sati­on Pie­ce aus­tral­ské sku­pi­ny Lucy Gue­rin Inc and Belvoir.

Naše nej­slav­něj­ší novo­cir­ku­so­vá for­ma­ce La Puty­ka zaží­vá hvězd­nou éru. Chr­lí jed­nu pre­mi­é­ru za dru­hou, její před­sta­ve­ní jsou na týd­ny dopře­du vypro­da­ná, a nedáv­no v médi­ích pro­blesk­la zprá­va, že by La Puty­ka moh­la zakot­vit v novém, vlast­ním, pro­sto­ru. My ješ­tě víme, že zved­li v potles­ku na nohy celý Trut­nov, když tam nedáv­no uved­li pre­mi­é­ru Dolls coby zaha­jo­va­cí udá­lost fes­ti­va­lu CirkUff.

Svě­ce­ní jara má od nynějš­ka dal­ší cover ver­zi. A zdá se nemé­ně „pun­ko­vá“, než byl ve své době v Paří­ži pro­ve­de­ný ori­gi­nál. Diva­dlo Alfred ve dvo­ře – indi­vi­du­a­lis­tic­ky uved­lo Svě­ce­ní, mimo ofi­ci­ál­ní rok oslav – po 101 letech!