Žena skrývá tvář

Stu­dio Alta uved­lo pod názvem Rose­ly­ne sólo taneč­ni­ce Céci­le da Cos­ta, člen­ky sku­pi­ny fyzic­ké­ho diva­dla Spit­fi­re Com­pa­ny. Je autor­kou kon­cep­tu a cho­re­o­gra­fie, jakož i pro­ta­go­nist­kou. Za režij­ní spo­lu­prá­ce Domi­ni­ky Špal­ko­vé a scé­no­gra­fic­ké i kos­tým­ní spo­lu­prá­ce Pet­ry Vla­chyň­ské vytvo­ři­la insce­na­ci, jejíž hlav­ním výra­zo­vým pro­střed­kem je tělo a pohyb, ale nezří­ká se ani tex­tu (je veden v angličtině). 

Publikováno
V rubrikách Recenze

Generace X

V taneč­ním diva­dle Ponec byla uve­de­na pre­mi­é­ra nové­ho taneč­ní insce­na­ce Micha­la Záho­ry pod názvem Gene­ra­ce X. Tou je míně­na gene­ra­ce těch, kte­ří byli dět­mi v době same­to­vé revoluce.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Obsedantně Kompulzivní Láska

Jako „Udá­lost sezó­ny“ na letoš­ním mezi­ná­rod­ním fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha byla ohlá­še­na taneč­ní insce­na­ce pod názvem OCD Love (obse­dant com­pul­si­ve disor­d­re) izra­el­ské cho­re­o­gra­f­ky Sha­ron Eyal, kte­ré ji uved­la se svou sku­pi­nou L‑E‑V Dan­ce Com­pa­ny. Tato cho­re­o­gra­f­ka se v Pra­ze před­sta­vi­la popr­vé; pat­ří mezi nej­sle­do­va­něj­ší sou­čas­né izra­el­ské cho­re­o­gra­fy. A izra­el­ský tanec, jak víme, je feno­mén; pat­ří mezi nej­sle­do­va­něj­ší regi­o­ny… Pokra­čo­vat ve čte­ní Obse­dant­ně Kom­pul­ziv­ní Láska

Publikováno
V rubrikách Recenze

Eymen — Úhel pohledu

Cho­re­o­gra­f­ka a taneč­ni­ce Len­ka Kni­ha Bar­tůň­ko­vá roze­hrá­la s pod­po­rou zpě­vač­ky Ridi­ny Ahme­do­vé struk­tu­ro­va­né impro­vi­zač­ní site-spe­­ci­­fic před­sta­ve­ní upro­střed kru­hu divá­ků ve stí­nu vět­vo­ví praž­ské Stro­mov­ky. Na vzni­ku před­sta­ve­ní se podí­lel i Gha­na Dan­ce Ensem­ble. Uve­de­ní před­sta­ve­ní před­chá­zel stu­dij­ní pobyt cho­re­o­gra­f­ky v Ghaně.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Taneční koány Eun-Me Ahn

Zaha­jo­va­cím před­sta­ve­ním letoš­ní­ho fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha byla taneč­ní insce­na­ce Let me chan­ge your name jiho­ko­rej­ské cho­re­o­gra­f­ky Eun-Me Ahn. Tuto uměl­ky­ni už v Pra­ze zná­me; vlo­ni jsme na Tan­ci Pra­ha tles­ka­li před­sta­vi­tel­kám jejích  Dan­cing Gran­d­mo­thers, korej­ským sta­řen­kám. Letoš­ní před­sta­ve­ní má stan­dart­ní pro­fe­si­o­nál­ní obsa­ze­ní, tan­čí čle­no­vé její­ho sou­bo­ru a na scé­ně se obje­ví i sama choreografka.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Chrámový tanec Michala Záhory

V Malostran­ském chrá­mu sv. Miku­lá­še, jehož sochy jsou nakro­če­né k tan­ci, se v rám­ci oslav Veli­ko­noc ode­hrál spo­leč­ný kon­cert taneč­ní sku­pi­ny Pul­sar a smyč­co­vé­ho usku­pe­ní Krá­sa Quar­tet, v němž bylo pro­ve­de­no hudeb­ní dílo Pet­ra Koron­thá­ly­ho Via Crucis/Křížová ces­ta. O cho­re­o­gra­fii se posta­ral Michal Záho­ra a taneč­ně ji pro­ved­li Dag­mar Cha­loup­ko­vá, Niko­la Něm­co­vá, Radim Klá­sek a sám Michal Záho­ra, vesměs absol­ven­ti zná­mé praž­ské… Pokra­čo­vat ve čte­ní Chrá­mo­vý tanec Micha­la Záhory

Publikováno
V rubrikách Recenze

Petr Tyc: Tančím, tedy jsem

Roz­ho­vor s Petrem Tycem před pre­mi­é­rou jeho nové­ho před­sta­ve­ní Dokud neze­mře­li… v Diva­dle Ponec

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Flow Jiřího Havelky

Všich­ni hoře­li zvě­da­vos­tí, ale nikdo nemohl tušit, že to, s čím při­jde Jiří Havel­ka po absurd­ním humo­ru mezi­ná­rod­ně úspěš­né Korek­ce bude medi­ta­tiv­ní před­sta­ve­ní. Něco napo­ví­dal název Flow – proud, ply­nu­tí. Sho­dou okol­nos­tí je to ter­mín, kte­rým jas­no­zři­vý Rudolf Laban ote­vřel novou kapi­to­lu myš­le­ní o tan­ci. To on for­mu­lo­val pojem prou­du ener­gií, pojem, kte­rým my v této epo­še v taneč­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní Flow Jiří­ho Havelky

Publikováno
V rubrikách Recenze

Lešanské jesličky jako noční carravaggiovská můra

Pre­mi­é­ry cho­re­o­gra­f­ky Len­ky Vag­ne­ro­vé (& Com­pa­ny) jsou oče­ká­vá­ny se vzru­še­ním. Bib­lic­ká téma­ti­ka je u ní neče­ka­ná; inspi­ra­ce lyric­kým titu­lem rovněž.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Silné Odhodlání tanečnice Jany Vrány

Jana Vrá­na své před­sta­ve­ní uvo­zu­je sebe­i­ro­nic­ky krá­ká­ním vran. Dob­ře se to hodí k úvod­ní scé­ně v duchu komik­so­vé mysti­ky. Jana Vrá­na (nebo její scé­nic­ká hrdin­ka) se v tom­to před­sta­ve­ní odhod­lá­vá k vykro­če­ní do nové život­ní eta­py; ces­ta k ní pove­de skr­ze fyzic­ké vysílení.

Publikováno
V rubrikách Recenze