Choreografka a tanečnice Lenka Kniha Bartůňková rozehrála s podporou zpěvačky Ridiny Ahmedové strukturované improvizační site-specific představení uprostřed kruhu diváků ve stínu větvoví pražské Stromovky. Na vzniku představení se podílel i Ghana Dance Ensemble. Uvedení představení předcházel studijní pobyt choreografky v Ghaně.
Téma smrti zajisté není v tanci i umění obecně neobvyklé; právě naopak. Vždyť Éros a Thanatos jsou věčná témata umění. Taková představení se však obvykle odehrávají v uzavřené intimitě divadelních interiérů. Outdoorové představení na téma smrti, navíc improvizační, navíc dále s účastí neprofesionálů je – přinejmenším v Evropě – ale poměrně výstřední.
Zvukový doprovod tvořil jednak zpěv Ridiny Ahmedové, jednak ze záznamu vysílané výroky a úvahy neznámých lidí na téma smrt. Improvizace se účastnila a zevnitř ji usměrňovala a podněcovala choreografka společně s tanečníkem a choreografem spolupracujícího na projektu Ghana Dance Ensemble Cliffordem Selormem Ametefem. Ten společně s choreografkou občas „nahodil“ představení, když laickým tanečníkům došla inspirace, když „spadl řetěz“. Představení nejistého, neprognostikovatelného vývoje jistil zevnitř ještě tanečník breaku.
Účastníky byli z velké části pravděpodobně senioři z kurzů, které pro ně vede choreografka. Ti s velkou vážností vstupovali do vzájemných interakcí a překračovali navyklé hranice společenského styku. Můžeme jen hádat, co pro ně přináší odložení krunýře společenských zvyklostí. Je jen zjevné, že tuto potřebu mají, a je celkem pravděpodobné, že lidí s takovou potřebou je více. Kteří si však netroufnou překročit hranici performativního studu. Představení bylo pravděpodobně i otevřeno participaci diváků, nic zásadního se však v tomto smyslu alespoň nestalo. Češi nejsou spontánní. Je toto cesta jak je naučit větší spontaneitě? Těžko říct: Za zkoušku to stojí.
Z úhlu pohledu diváků vyvstávala spíše stránka psychologická, překračování běžného konvenčního styku mezi lidskými bytostmi než péče o umělecký tvar. Účastníci už byli z Lenčiných kurzů předpřipraveni, nemuseli překonávat první bariéry. Myslím, že ani diváci neměli problém přistoupit na tuto hru. Možná, že některým z nich by se i více líbilo uprostřed kruhu než na židličkách.
Nebylo příliš zjevné, zda účastníci nějak zohledňovali či alespoň nechali na sebe působit ony výroky na téma smrt ze zvukového záznamu. Možná to nebylo ani žádoucí…? Možná to bylo špatně k přečtení?… Smrt tak před nás předstala v civilu; nepouštěla na nás žádnou hrůzu. Malý trénink na zvykání si na ni jsme dostali; nemůže nám to uškodit.
Eymen
Koncept, účinkují: Lenka Kniha Bartůňková, Ridina Ahmedová, Ruhia Sadik, Clifford Selorm Ametefe, Miroslav Maruška, Marie Vnoučková, Olexandr Dmytriv
Námět, kreativní producent: Yvona Kreuzmannová
Choreografie: Lenka Kniha Bartůňková ve spolupráci s tanečníky
Hudba: Ridina Ahmedová
Spolupráce na přípravě zvukového materiálu: Martin Ožvold
Produkce: Václav Hodonický
Producent: Tanec Praha z.ú. – mezinárodní festival TANEC PRAHA