Rubrika: Recenze

Prv­ní čís­lo Taneč­ní zóny roku 2014 je na svě­tě. Na jeho strán­kách najde­te mj. i zamyš­le­ní per­for­me­ra a peda­go­ga Radi­ma Vizváry­ho nad osu­dem a per­spek­ti­va­mi čes­ké pan­to­mi­my. Jeho pod­nět­ný člá­nek vám při­ná­ší­me jako pozván­ku k dal­ším tex­tům zalis­to­va­ným v naší taneč­ní revue!

Oče­ká­va­né dílo Vila­ma Dočo­lo­man­ské­ho a sou­bo­ru Far­my v jes­ky­ni mělo ten­to týden pre­mi­é­ru v Diva­dle Ponec. Vidě­lo je nejen domá­cí pub­li­kum, ale i zahra­nič­ní hos­té Čes­ké taneč­ní plat­for­my. Téma Infor­má­to­rů je glo­bál­ní a mělo by zne­po­ko­jit kaž­dé­ho (zákaz­ní­ka) kde­ko­li na světě.

Ostře sle­do­va­ný Cirk La Puty­ka v nové insce­na­ci vsa­dil na osvěd­če­nou režij­ní znač­ku. Reži­sé­rem Play se tak stal Mak­sim Koma­ro, uzná­va­ný fin­ský novo­cir­ku­so­vý reži­sér, kte­rý v roce 2012 uve­dl spo­leč­ně s Cir­kem La Puty­ka insce­na­ci Slaps­tick Sonata.

Od pre­mi­é­ry fan­ta­zií srší­cí insce­na­ce ubě­hl sko­ro rok. Nyní se uvá­dí v pozmě­ně­ném obsa­ze­ní, ale se stej­ným espri­tem a energií.

Ofi­ci­ál­ní pre­mi­é­ru měla insce­na­ce Fai­th (Víra) 17. a 18. úno­ra  2014 v Diva­dle Ponec. V před­sti­hu se však obje­vi­la už na novém fes­ti­va­lu Specta­cu­la­re 29. led­na ve Stu­diu Hrdi­nů ve Veletrž­ním paláci.

Kou­pel­na – chrám čis­to­ty a krá­sy. Kaž­dá kou­pel­na je jiná. Kaž­dá má svou oso­bi­tost, svůj poten­ci­ál. Jed­no mají ale spo­leč­né – inti­mi­tu a kos­me­tic­ké výrobky.

„Alchy­mis­ta snů” je puto­vá­ním do říše snů, skr­ze har­mo­nii a tóny barev, od ticha k ryt­mu, mezi náde­chem a výdechem…

Jed­nou z insce­na­cí pre­zen­to­va­ných na fes­ti­va­lu Malá inven­tu­ra byla pouč­ná per­for­man­ce Stic­ker vytvo­ře­ná tri­em Veling – Bár­ta – Třešňá­ko­vá, kte­ré na sebe před rokem upo­zor­ni­lo kon­­ce­p­tu­­ál­­ně-akti­­vi­­zač­­ním dílem Tak přes­ně o ráji to není. Ani ten­to­krát to o ráji moc nebude…

Tan­dem Kukuč­ka — Trpi­šov­ský je žolí­kem naší sou­čas­né diva­del­ní scé­ny – jejich tvor­ba má IQ, poezii i tajem­ství a brázdí žán­ro­vý oce­án od ope­ry k bale­tu. Zvyk­li jsme si na to, že Skutři (akro­nym jejich jmen zná snad v čes­kém diva­dle a tan­ci kaž­dý) umě­jí zpra­co­vat téma, mají cit pro struk­tu­ru insce­na­ce a čich na talen­ty. Zkrát­ka cho­dí­me na ně jako na jis­to­tu.… Pokra­čo­vat ve čte­ní ZADRHNUTÉ LOCOMOTION

V říj­nu, v rám­ci fes­ti­va­lu Čty­ři + čty­ři dny v pohy­bu, uve­dl reži­sér Jiří Havel­ka pod znač­kou sou­bo­ru Ver­Te­Dan­ce site-spe­­ci­­fic pro­jekt Nau­če­ná bez­moc­nost. Pro­sto­ry opuš­tě­ných sute­ré­nů býva­lých láz­ní budo­vy Orco napl­nil teh­dy strach, tíseň i nostalgie.