Malá glosa o koupelnové kráse

Kou­pel­na – chrám čis­to­ty a krá­sy. Kaž­dá kou­pel­na je jiná. Kaž­dá má svou oso­bi­tost, svůj poten­ci­ál. Jed­no mají ale spo­leč­né – inti­mi­tu a kos­me­tic­ké výrobky.

Auto­ři per­for­man­ce Kou­pel­ny – Part II, Krá­sa se díva­jí na před­mě­ty den­ní potře­by z jiné­ho úhlu pohle­du, než je ten všed­ní, dokon­ce i z jiné kou­pel­ny. Vytvá­ře­jí pro divá­ka bizar­ní „vymyd­le­ný“ svět, kte­rý je v kon­tras­tu s věc­nou rea­li­tou kou­pe­len. Do sku­teč­ných bytů, resp. jejich kou­pe­len, totiž pozva­li auto­ři – sou­bor Ryba­řvou­cí – divá­ky Malé inven­tu­ry na úvod pro­jek­tu. Novo­do­bé byto­vé diva­dlo nabíd­lo divá­kům pro­hlíd­ku gale­rie rea­li­ty, aniž tím ome­zi­lo jejich před­sta­vi­vost. Kou­pel­ny jsou plné pří­bě­hů, snů, je v nich ener­gie ran­ních stre­sů i večer­ních meditací.

Gene­ze pro­jek­tu sahá do roku 2009, kdy se Kou­pel­ny zača­ly hrát v sou­kro­mých bytech v Čechách a ve Fran­cii. Z postup­ně naby­tých zku­še­nos­tí vyňa­li auto­ři nej­za­jí­ma­věj­ší kou­pel­no­vé momen­ty a vzni­kl pokus čís­lo jed­na – Kou­pel­ny Part I: Mýdlo. Tato část se zabý­va­la pře­de­vším inti­mi­tou na jeviš­ti a sta­vě­la divá­ky, do pozi­ce voye­rů, kte­ří špe­hu­jí dír­kou v kou­pel­no­vém závě­su dív­ku, kte­rá si uží­vá svou zdán­li­vě neru­še­nou chvil­ku kou­pel­no­vé imaginace.

Do role „špe­hou­nů” se auto­rům poda­ři­lo dostat divá­ky i ve dru­hé čás­ti, Part II, Krá­sa, když po sku­pin­kách zva­li pub­li­kum přes pavla­če do kou­pe­len hole­šo­vic­kých bytů, kde moh­li pozdra­vit i jejich sku­teč­né majitele.

Jevišt­ní část pro­jek­tu zahr­no­va­la per­for­man­ce v sále Alfre­da ve dvo­ře, jíž domi­no­va­la ple­cho­vá vana a stůl plný mýdel. Tato diva­del­ní „kou­pel­na” byla opro­ti těm pra­vým hole­šo­vic­kým, stro­há, tichá, tajem­ná. Vše zaha­lo­va­lo intim­ní přítmí. Z medi­tač­ní­ho kli­du divá­ky vyru­ši­la taneč­ni­ce v kos­tý­mu vytvo­ře­ném pou­ze z kos­me­tic­kých před­mě­tů. Celá v bílém, mini­ma­lis­tic­ký­mi, repe­ti­tiv­ní­mi pohy­by před­vá­dě­la detai­ly kapes­níč­ko-vato­vé róby. Dru­há per­for­mer­ka ten­to poklid roz­ru­šo­va­la horeč­nou akti­vi­tou. Při­po­mí­na­la šíle­né­ho che­mi­ka, nebo kuchař­ku. Zau­ja­tě a ener­gic­ky labo­ro­va­la s mýdlem,- strou­ha­la, hnět­la, ředi­la, ale přes veš­ke­rou akti­vi­tu a náma­hu nic nevy­tvo­ři­la. Zkrát­ka – per­for­mer­ky nabí­ze­ly pře­váž­ně výtvar­ný, scé­no­gra­fic­ký, záži­tek plný mýdel, kapes­níč­ků, vody, šam­po­nů, vaty, koru­no­va­ný žlu­tou kach­nič­kou. Před­mě­ty ztra­ti­ly svůj „fád­ní” význam a nabra­ly nový, zábav­něj­ší, magický. 

Sku­pi­na Ryba­řvou­cí je tvůr­čí tým slo­že­ný ze scé­no­gra­fů, výtvar­ní­ků a hudeb­ní­ků, a fun­gu­je od roku 2009. Hlav­ní důraz sku­pi­na kla­de na výtvar­ný expe­ri­ment vzni­ka­jí­cí pře­váž­ně kolek­tiv­ním způ­so­bem tvorby.

Kon­cep­ce: Bar­bo­ra Šim­ko­vá, Tere­za Koníč­ko­vá, Sofia Ada­mo­vá, Tere­za Bene­šo­vá, Aňa Šebe­lo­vá, Anež­ka Kali­vo­do­vá, Michal Cáb, Lucie Wil­d­to­vá, Hud­ba: Jan Pope­lář, Michal Cáb, Scé­no­gra­fie: Tere­za Bene­šo­vá, Svě­tel­ný design: Matěj Beneš, Video: Zde­nek Dur­dil, Účin­ku­jí: Bar­bo­ra Šim­ko­vá, Tere­za Koníč­ko­vá, Sofia Ada­mo­vá, Heather McGa­die, Aňa Šebe­lo­vá, Anež­ka Kali­vo­do­vá, Lucie Wildtová
Publikováno
V rubrikách Recenze

Od Karolína Křížková

Spolupracovnice webových stránek Taneční zóny. Absolvovala pražské gymnázium Na vítězné pláni a v současnosti studuje na Katedře pantomimy pražské HAMU. Přispívala do portálu www.nadprahou.cz a studentského časopisu Easy magazin.