Rubrika: Recenze

Sta­ří. Odlo­že­ní sta­ří, na kte­ré nikdo nemá čas, a kte­ří jsou pro všech­ny ostat­ní pří­tě­ží. Jaký je jejich vnitř­ní svět? Mož­ná děsi­vý, mož­ná děsi­vě zábav­ný, ale roz­hod­ně ne tak nud­ný jako naše rea­li­ta. Vlámští Pee­ping Tom se nás ten­to­krát dotknou hlou­bě­ji, než doká­že­me tušit, když ote­ví­ra­jí vra­ta do pra­zvlášt­ní­ho domu, se kte­rým si pohrál čas…

To be young, gif­ted and black, Oh what a love­ly pre­ci­ous dre­am, To be young, gif­ted and black, Open your heart to what I mean… Když s tou­to pís­ní vystou­pi­la ame­ric­ká zpě­vač­ka a pia­nist­ka Nina Simo­ne, v době, kdy se láma­la šede­sá­tá a sedm­de­sá­tá léta 20. sto­le­tí, sta­la se píseň rych­le hym­nou těch, kte­rým leže­la na srd­ci lid­ská prá­va. Ote­vře­né srd­ce… Pokra­čo­vat ve čte­ní young, gif­ted and black

Pro­gram fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha uve­dl s napě­tím oče­ká­va­nou pre­mi­é­ru Spit­fi­re com­pa­ny. Šlo o prv­ní pokus fes­ti­va­lu stát se koo­pro­du­cen­tem a pod­ní­tit novou tvor­bu tak, jak to děla­jí vel­ké evrop­ské a svě­to­vé pře­hlíd­ky. Spit­fi­ři pod vede­ním Pet­ra Bohá­če pra­co­va­li na novém díle v Evrop­ském kul­tur­ním cen­t­ru v Helle­reau a v bru­sel­ském diva­dle Bri­git­ti­nes a v Diva­dle Ponec. A jak to celé dopadlo?

26. roč­ník Mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu sou­čas­né­ho tan­ce a pohy­bo­vé­ho diva­dla TANEC PRAHA před­sta­vil spo­leč­ný pro­jekt fran­couz­ské­ho per­for­me­ra a kon­cep­tu­a­lis­ty Jérô­ma Bela a fran­couz­ské­ho taneč­ní­ka Céd­ri­ca Andrie­ux. Insce­na­ce s pros­tým názvem: Céd­ric Andrie­ux, vyrůs­tá z kon­cep­tu por­trétu taneč­ní­ka, kte­rý reka­pi­tu­lu­je svou kari­é­ru a pře­de­vším svou zku­še­nost s feno­mé­nem sou­čas­né­ho tance.

Fes­ti­val Tanec Pra­ha 2014 zahá­ji­lo před­sta­ve­ní Con­ver­sati­on Pie­ce aus­tral­ské sku­pi­ny Lucy Gue­rin Inc and Belvoir.

Naše nej­slav­něj­ší novo­cir­ku­so­vá for­ma­ce La Puty­ka zaží­vá hvězd­nou éru. Chr­lí jed­nu pre­mi­é­ru za dru­hou, její před­sta­ve­ní jsou na týd­ny dopře­du vypro­da­ná, a nedáv­no v médi­ích pro­blesk­la zprá­va, že by La Puty­ka moh­la zakot­vit v novém, vlast­ním, pro­sto­ru. My ješ­tě víme, že zved­li v potles­ku na nohy celý Trut­nov, když tam nedáv­no uved­li pre­mi­é­ru Dolls coby zaha­jo­va­cí udá­lost fes­ti­va­lu CirkUff.

Svě­ce­ní jara má od nynějš­ka dal­ší cover ver­zi. A zdá se nemé­ně „pun­ko­vá“, než byl ve své době v Paří­ži pro­ve­de­ný ori­gi­nál. Diva­dlo Alfred ve dvo­ře – indi­vi­du­a­lis­tic­ky uved­lo Svě­ce­ní, mimo ofi­ci­ál­ní rok oslav – po 101 letech!

Nedáv­no zavr­še­ný 18. roč­ník fes­ti­va­lu Diva­del­ní Flo­ra, kte­rý Taneč­ní zóna s obli­bou sle­du­je, při­ne­sl kro­mě vystou­pe­ní domá­cích per­for­me­rů, také zahra­nič­ní tvor­bu v oblas­ti tan­ce a fyzic­ké­ho diva­dla. Naše redak­ce zastou­pe­ná Mar­ké­tou Faus­to­vou zazna­me­na­la pre­zen­ta­ci dvou pol­ských taneč­nic, na kte­ré budou v Olo­mou­ci dlou­ho vzpomínat.

Dru­hý květ­no­vý týden pat­řil v Pon­ci taneč­ní katedře HAMU, kte­rá ve třech veče­rech před­sta­vi­la tvor­bu svých stu­den­tů na tra­dič­ním Tan­ci HAMU. Co si na nás stu­den­ti přichystali?

Posled­ní zamá­vá­ní křeh­kých paží, grand révé­ren­ce: Daria Kli­men­to­vá odchá­zí ze scé­ny a děku­je. Čes­ké­mu pub­li­ku věno­va­la pri­ma­ba­lerí­na Ang­lic­ké­ho národ­ní­ho bale­tu na roz­lou­če­nou kom­po­no­va­ný večer s výmluv­ným názvem Děku­ji, v němž spo­lu s o šest­náct let mlad­ším Vadi­mem Mun­tagi­ro­vem vystřih­li na prk­nech Stát­ní ope­ry něko­lik čísel z povin­né balet­ní lite­ra­tu­ry. Vidě­li jsme scé­ny z Labu­tí­ho jeze­ra, Kor­zá­ra a Dona Qui­jo­ta. Byla to lek­ce exce­lent­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní grand révé­ren­ce