Piana na ulici

Ten­to­krát máme to potě­še­ní sdí­let v rub­ri­ce video týd­ne radost z vyda­ře­né akce Tan­go na hla­vá­ku. Podrob­nos­ti a foto­gra­fie, kte­ré zachy­ti­ly milon­go­vou atmo­sfé­ru, kte­rá pro­stou­pi­la uspě­cha­ný nevlíd­ný pro­stor haly Wil­so­no­va nádra­ží, najde­te na face­boo­ku jako samo­stat­nou událost .

 

VIDEO TÝDNE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

My jsme oslo­vi­ly   orga­ni­zá­tor­ku – taneč­ni­ci a lek­tor­ku tan­ga Rad­ku Sul­co­vou z o.s Cami­ni­to, kte­rá se tan­gem dlou­ho­do­bě pro­fe­si­o­nál­ně zabý­vá. Jesl­ti vás zají­má tan­go víc, vstup­te do jeho svě­ta přes webo­vé strán­ky www.caminito.cz. A teď už slí­be­ných pár slov o tan­gu ve veřej­ném prostoru. 

Jak se obje­vi­lo tan­go na Hlav­ním nádra­ží v Praze?

S nápa­dem za mnou při­šel Ondřej Kob­za, autor piá­no­vé­ho pro­jek­tu, a zeptal se, co bych řek­la tomu, že by se na „hla­vá­ku“ u pia­na tan­či­lo a tan­go. V létě občas něja­ké pou­lič­ní tan­če­ní pro­běh­ne… ale na hla­vá­ku? Byla to zkrát­ka hoze­ná ruka­vi­ce… Obvo­la­la jsem muzi­kan­ty a dýdže­je, vybral se ter­mín, kdy jsme všich­ni měli čas a kdy není ani jiná pra­vi­del­ná milon­ga. A pak už sta­či­lo vyvě­sit udá­lost na face­book. Během pár dnů bylo jas­né, že to bude parád­ní akce!

Kdo byli pro­ta­go­nis­té toho­to taneč­ní­ho eventu?

Jed­nak účin­ko­va­la kape­la Sin Rum­bo, kte­rá hra­je tan­go­vé pís­ně k tan­ci. Bohu­žel nehrá­li moc dlou­ho, pro­to­že pia­no bylo o půl tónu pod­la­dě­né, ale popra­li se s tím sta­teč­ně. A dru­hým hos­tem byl Juan Car­los Vivas a na ban­do­ne­on ho dopro­vá­zel Marek Šte­fan. Vše bylo spon­tán­ní, dob­ro­vol­né, a tedy bez pří­sli­bu hono­rá­ře. Ale lidi dali něco do klobouku,

A taneč­ní­ci?

Při­šlo asi 150 až 200 lidi – tan­gue­ros napříč celou tan­go­vou komu­ni­tou a odha­dem dal­ší desít­ky při­hlí­že­jí­cích, jejichž počet se měnil, pod­le toho, jak lidé při­chá­ze­li a odchá­ze­li… Reak­ce byly nad­še­né, lidé pros­tě pře­sta­li spě­chat a pta­li se, co se to děje, jest­li jsme nespad­li z jiné pla­ne­ty. Atmo­sfé­ra byla báječ­ná, eufo­ric­ká – napros­tá slavnost.

A co pořád­ko­vé služby?

Poli­caj­ty jsme za celou dobu nevi­dě­li. Ani nebyl důvod. Těch pár míru­mi­lov­ných bez­do­mov­ců co se obje­vi­lo, brzo pocho­pi­lo, že bude lep­ší krás­nou akci nena­ru­šo­vat. Osob­ní věci jsme měli upro­střed a oko­lo se tan­či­lo, tak­že pokud vím, niko­mu se nic neztratilo.