RE: ROSAS

Loni uběh­lo od pre­mi­é­ry cho­re­o­gra­fie Rosas danst Rosas Anny Tere­sy de Keer­ma­e­ker 30 let. Teh­dy, v červ­nu 1983, se zved­lo nejed­no kri­tic­ké obo­čí a padl neje­den roz­su­dek: Tohle pře­ce není tanec!

Po tři­ce­ti letech vyzva­la bel­gic­ká cho­re­o­gra­f­ka celý svět, aby zku­sil navá­zat na její teh­dej­ší pře­svěd­če­ní, že tanec je prá­vě toto! Měla jen dvě pod­mín­ky ‑zacho­vat hud­bu a židle … a pak těch pár  kaž­do­den­ních oby­čej­ných gest vyu­žij­te, jak je vám libo! 
 
A svět odpo­vě­děl: od Aus­trá­lie, přes Bur­ki­na Faso, po Mexi­ko až po Šan­ghaj.  Z 250 desti­na­cí napo­sí­la­li lidé svou odpo­věď, jejíž edi­to­va­nou ver­zi vám před­klá­dá­me s otáz­kou: Tak co — je to tanec?

Od Jana Návratová

Taneční publicistka. Absolvovala Katedru divadelní a filmové vědy FFUK. Od 1989 pracuje v Divadelním ústavu (dnes Institutu umění – Divadelním ústavu), kde v roce 2006 založila Taneční sekci, která se věnuje komplexní odborné podpoře tanečního umění.  V letech 1993 – 2005 vyučovala dějiny tance na Konzervatoři Duncan centre. Je editorkou a spoluautorkou odborné monografie Tanec v České republice (2010) a řady studií publikovaných v českých i zahraničních sbornících. V letech 2005 - 2013 byla šéfredaktorkou odborné revue Taneční zóna a pravidelně publikuje v českých médiích. Založila Festival tanečních filmů. Je lektorkou power jógy.