3/17

Prá­vě vyšlo tře­tí čís­lo Taneč­ní zóny 2017 (27.11.2017)

Hlav­ní téma­tem je “neko­neč­né umě­ní” nebo­li “long art” a let­ní pro­duk­ce toho­to smě­ru, per­for­man­ce Momen­tum, v níž vždy déle než jeden den ve veřej­ném pro­sto­ru cen­t­ra Pra­hy bez pře­stáv­ky vystu­po­va­ly per­for­mer­ky Miřen­ka Čecho­vá a Sabi­ne Seu­me, resp. (ve dru­hém uve­de­ní) ješ­tě Mar­ké­ta Vacov­ská. Nabí­ze­ly vhled do své­ho svě­ta, své­ho bytí. Divá­ci při­chá­ze­li a odchá­ze­li, pro­chá­ze­li kolem, spě­cha­li z prá­ce či do prá­ce, pose­dá­va­li, dění si foto­gra­fo­va­li. Per­for­mer­ky zkou­ma­ly čas a jeho ply­nu­tí, pro­vě­řo­va­ly sebe samé i divá­ky. Pře­kra­čo­va­ly hra­ni­ce „oby­čej­né­ho“ a vydá­va­ly se do svě­tů nepo­zna­ných, nepro­bá­da­ných. Této pro­duk­ci a jejím ohla­sům, zápis­kům samot­ných akté­rek a úva­hám nad smys­lem těch­to pro­duk­cí věnu­je­me pod­stat­nou část čís­la včet­ně exklusiv­ní foto­do­ku­men­ta­ce celé­ho dění.

V čís­le se ale vra­cí­me i k dal­ším let­ním akcím a fes­ti­va­lům (Cirk-Uff, Za dvěř­mi, Nul­tý bod, Let­ní Let­ná, Edinbur­gh Frin­ge), jež jsou své­ho dru­hu také neko­neč­ným umě­ním. A neza­po­mí­ná­me ani na zahra­nič­ní, his­to­ric­ké a antro­po­lo­gic­ké kon­tex­ty. Dělo a děje se toho nyní hod­ně. Ve spo­leč­nos­ti, v poli­ti­ce, v umě­ní. Celý pod­zim jako by byl vel­kým antic­kým dra­ma­tem. Vše to sle­du­je­me a zazna­me­ná­vá­me. Nejen v této — tiš­tě­né — Taneč­ní zóně, ale i v její inter­ne­to­vé podobě.

Je tu Taneč­ní zóna 3/2017. Dou­fá­me, že vás zaujme. A pra­cu­je­me už na dal­ším čís­le, kte­ré vyjde před Váno­ci. Máme při­pra­ve­no spous­tu mate­ri­á­lu a dou­fá­me, že tím­to a příš­tí­mi čís­ly vám opět ote­vře­me nové svě­ty, odkry­je­me nové i zasu­té vrst­vy umě­ní i vás samých, bude­me inspi­ro­vat k pře­mýš­le­ní a vést dis­ku­sím. Že spo­lu s vámi bude­me stá­le tan­čit, abychom žili, pro­to­že tu jsme, abychom tančili.

Od Vladimír Hulec

Šéfredaktor Taneční zóny.