2/17

Prá­vě vyšlo dru­hé čís­lo Taneč­ní zóny 2017

Zamě­řu­je­me se v něm pře­de­vším na muže-taneč­ní­ky. Kdo jsou, jací jsou, v čem jsou jedi­neč­ní, výluč­ní, jaké mají mís­to a posta­ve­ní v rám­ci his­to­rie a sou­čas­nos­ti tan­ce a taneč­ní­ho svě­ta. Sle­du­je­me řadu pří­bě­hů, pří­stu­pů a pohle­dů na ně a skr­ze ně od dob před­ko­lum­bov­ských přes dva­cá­té sto­le­tí po dnešek. Byli a jsou to estéti, mysti­ci, sníl­ci, vizi­o­ná­ři, řeme­sl­ní­ci. Mistři doko­na­le ovlá­da­jí­cí své tělo, jež dáva­jí v plen a všanc nám – divákům.

Dočte­te se tak o prů­kop­ní­ku ame­ric­ké­ho tan­ce prv­ní tře­ti­ny dva­cá­té­ho sto­le­tí Ted Sha­w­no­vi (1891 – 1972), němec­kém expre­si­o­nis­tic­kém taneč­ní­ko­vi Haral­du Kre­u­zber­go­vi (1902 – 1968), legen­dár­ním ukra­jin­ském taneč­ní­ku-sólis­to­vi Ale­xan­dru Sacha­ro­vo­vi (1886 – 1963), půvo­dem čes­kém výra­zo­vém taneč­ní­ko­vi Fra­nço­i­si (Fran­tiš­ku)Mal­kov­ském (1889 – 1982), japon­ských butó taneč­ní­cích San­kai Juku a v nepo­sled­ní řadě o bel­gic­kém cho­re­o­gra­fo­vi a taneč­ní­ko­vi Wimu Van­de­key­bu­so­vi či cho­re­o­gra­fo­vi Sidi Lar­bi Cher­ka­ou­im, kte­ré jsme měli mož­nost vidět nedáv­no v Pra­ze v Diva­dle Archa nebo v rám­ci fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha. Tomu­to fes­ti­va­lu — jeho letoš­ní­mu 29. roč­ní­ku – je věno­vá­na spe­ci­ál­ní „zóna“ čís­la, jež při­ná­ší fes­ti­va­lo­vou refle­xi Niny Van­ge­li, roz­ho­vo­ry s hlav­ní­mi zahra­nič­ní­mi hvězda­mi a recen­ze. Zóna Balet nabí­zí vel­ký roz­ho­vor s novým šéfem bale­tu praž­ské­ho Národ­ní­ho diva­dla Fili­pem Baran­kiewic­zem a esej ang­lic­ké dopi­so­va­tel­ky Tz Liz­zy Le Ques­ne o Ser­ge­ji Poluni­no­vi a fil­mu Taneč­ník. Ohlí­ží­me se též za 25. výro­čím zalo­že­ní praž­ské taneč­ní kon­zer­va­to­ře Dun­can Cen­t­re, dvě­ma pří­spěv­ky a původ­ní foto­re­por­tá­ží při­bli­žu­je­me novou cho­re­o­gra­fii Sashy Waltz Kre­a­tur, jež měla pre­mi­é­ru v květ­nu v ber­lín­ském kul­tur­ním cen­t­ru Radi­al­sys­tem V. Zvlášt­ní zóna je věno­va­ná dán­ské­mu diva­dlu Odin Tea­t­ret a pře­de­vším jeho zakla­da­te­li Euge­nio Bar­bo­vi, kte­ré­mu byl v květ­nu udě­len čest­ný dok­to­rát JAMU. V zóně Antro­po­lo­gie pokra­ču­je­me v mapo­vá­ní cest tan­ce a hud­by od prvo­po­čát­ků lid­stva, ten­to­krát se autor Sta­ni­slav Sla­vic­ký věnu­je kolo­ni­za­ci Nové­ho svě­ta, pře­de­vším Střed­ní a Již­ní Ame­ri­ce. Lucie Němeč­ko­vá v posled­ní kapi­to­le zóně odkrý­vá his­to­rii klau­nů a her­ců afric­ké­ho půvo­du půso­bí­cích na pře­lo­mu 19. a 20. sto­le­tí v Paří­ži, kon­krét­ně se věnu­je klau­no­vi Rafa­e­lo­vi řeče­né­mu Cho­co­lat, o němž nedáv­no nato­čil fran­couz­ský reži­sér Roschdy Zem živo­to­pis­ný film Mon­sie­ur Chocolat.