NINCS je taneční film, či přesněji taneční filmová videohra, která vychází ze stejnojmenné inscenace a adaptuje herní principy na scéně. Na otázky odpovídá Dana Pala, autorka celého konceptu, choreografka i performerka.
Soutěžení, soutěživost, snaha dosáhnout vrcholu — možná za každou cenou — jsou mi přijde důležitá témata vaší inscenace. Co vás vedlo zrovna k nim?
Inspiraci jsem čerpala z dění kolem sebe. Inscenaci jsem začala tvořit ještě před epidemií Covidu a to byl svět tak zrychlený, že jsem se občas sama ocitla v „zápřahu” nějaké pseudo soutěže o dosažení největšího počtu bodů. Se zastavením, které epidemie Covidu přinesla, se lidské soutěžení na čas uklidnilo, ale teď už zase vnímám, jak jsou všichni připraveni na startovní čáře.
Inspirovala jste se nějakou konkrétní hrou?
Inspirovala jsem se mnoha hrami a herními principy. Z každého herního nápadu, který mne zaujal jsem si půjčila něco a vymyslela jsem tak úplně novou hru spolu s výtvarníkem Honzou Kopřivou, který mi přinesl spoustu návrhů výtvarných plánků. Z těchto plánků například vznikl 3D herní prostor z papírových tubusů nebo kostka, se kterou v inscenaci hrajeme. Velmi mne také inspiroval Martin Vít a jeho hudba a hry, ke kterým skládal, například Mingle Games.
NINCS je inspirováno herní estetikou. Jaké úkoly jste coby choreografka nachystala performerům (a tím pádem i sobě, protože v inscenaci sama vystupujete)?
Proces tvorby NINCS byl zábavný právě v tom, že jsme vycházeli z různých herních úkolů při improvizacích a samotné tvorbě pohybového materiálu. Z úkolů můžu vyjmenovat například přítomnost náhody bez které by nebyla žádná hra, tedy symboliku různých tvarů na obří kostce, se kterou jsme vždy zatočili a každá strana znamenala jinou pohybovou sekvenci. Ani na premiéře jsme nevěděli, co nám bude vlastně padat, takže to byl takový malý adrenalin, jakou choreografii budeme vlastně tančit a kolikrát. Hodně jsem se inspirovala pohybovou kvalitou různých herních postav, zdoláváním překážek, tedy hrou s naším 3D herním plánem (papírovými tubusy.) Další důležitý prvek pro mne hrály kostýmy Terezy Havránkové, ty přišly k inscenaci až nakonec a úplně ji dotvořily svým jednoduchým uchycením našich tří „životů” na suchý zip. V improvizacích, v levelu „Tasks” jsme zase pohybově plnili úkoly, které vymyslely děti při odpovědi na otázku: Kdybys měl vytvořit herní plánek políček s úkoly, co by na nich bylo: Nazuj si skákací boty, buď v bažině, buď lanýž, buď oční bulva, spadni ze židle, buď v Minecraftu, buď Youtuber, nakresli svou oblíbenou barvu nebo zvětšuje se ti hlava…
Zaujalo mne, že hudbu skládal herní komponista Martin Vít. Jak spolupráce vypadala, vnesl nějaké impulzy „z branže”?
S Martinem spolupracuji už několik let. Setkali jsme se už za dob mých studií na HAMU. On vytvářel hudbu k našim hodinám taneční improvizace a já ji vždy hltala. Postupem času jsem zjistila, že se živí i jako hudební skladatel počítačových her. Ani mne nenapadlo, že něco takového existuje a jeho hudba, z těchto her mne fascinovala. Byla úplně jiná než jsem kdy slyšela. Minimalismus, atmosféra bylo přesně to, co jsem hledala do NINCS. Martin mi vnukl hodně hudebních nápadů a také jsme dlouhé hodiny konzultovali nekonečné herní možnosti. On, jakožto zkušený hráč mě velmi zasvětil do hry
Jak se online forma otiskne v samotné inscenaci?
Myslím si, že nápad s taneční filmovou videohrou, za který vlastně může dočasné uzavření divadel, je velmi zajímavé téma a této inscenaci může slušet. Snažila jsem se, aby online pojetí vycházelo z herního tématu, aby se odlišilo od virtuálních inscenací, které za „covidovou dobu” zahltily internet. Aby se divák cítil vtažený do děje a mohl si sledování tanečního filmu užít trochu jinak. Pokud si bude chtít s námi zahrát, může si tipnout na vítěze a vsadit si na svého hráče nebo na celý tým. Když jeho tip bude správný, obdrží filmový bonus v podobě materiálu z procesu natáčení filmu.
Vy osobně — hrajete hry ráda? Dáváte přednost spíše deskovým nebo počítačovým hrám?
Ráda hraju spíše deskovky, ale hodně počítačových her mi ukázal například můj patnáctiletý bratr, kterému jsem tento celý projekt věnovala. Musím tedy říct, že jsem už asi hodně pozadu a nad každou hrou mi spadne brada. Je neuvěřitelné, jaké jsou nyní nové možnosti, příběhy a pojetí. Moc se mi to líbí. Ale sama počítačové hry nehraju, když už najdu nějaký volný čas, věnuji ho své rodině, jdu do přírody nebo pracuji na nových scénářích.
Jak prostor divadla Venuše ve Švehlovce, kde jste filmovou videohru NINCS natáčeli, ovlivnil tvůrčí proces?
Prostor v mých inscenacích vždy hraje důležitou roli. Právě proto jsem vybrala Venuši ve Švehlovce, která tomuto projektu skvěle sedla. Byla to trošku náhoda. Dlouho jsem nemohla najít divadlo, které by splňovalo vše potřebné pro Nincs. Venuše byla zpočátku kompromis. Pak jsem ji ale více začlenila do scénáře, je tam geniální prostředí, které jsem se snažila zapojit do hry. Využila jsem například pohled z horního balkonu anebo slavné troje dveře, které tam pro tři NINCS hráče doslova čekaly. Navíc tým lidí, kteří ve Venuši pracují v poměrně technicky omezených podmínkách je tým neuvěřitelných kreativců. Můžete se těšit na opravdu zajímavé prostory tohoto divadla, které Vám film NINCS postupně odkryje.
Více o premiéře na www.danapalacreativity.com
link na fb událost: https://fb.me/e/RQ7bYJvZ
link na web: http://danapalacreativity.com/project/pripravujeme/