VerTe je ve formě

Soci­ál­ní, ale i maso­vá média při­ná­še­la v prů­bě­hu letoš­ní­ho hor­ké­ho léta pří­jem­né zprá­vy o úspěš­ném taže­ní Ver­Te­Dan­ce s insce­na­cí Korek­ce edinbur­ským Frin­ge fes­ti­va­lem. Postup­né sbí­rá­ní kri­tic­kých hvěz­di­ček a týden­ních cen, kte­ré prů­běž­ně Ver­Te uklá­da­ly do kuf­ru, vyvr­cho­li­lo udě­le­ním pres­tiž­ní Herald Award. Srdeč­ně gra­tu­lu­je­me, ale záro­veň nás okol­nos­ti toho­to úspě­chu zají­ma­jí nato­lik, že taneč­ni­ci a mana­žer­ce sou­bo­ru, Karo­lí­ně Hej­no­vé kla­de­me něko­lik otázek.

Ver­Te neby­lo na Frin­gi popr­vé. Už jste tam hos­to­va­li v roce 2013. Může­te ty dvě zku­še­nos­ti porov­nat?
Se zku­še­nos­tí, kte­rou jsme tam měli před dvě­ma lety se ta letoš­ní nedá vůbec srov­nat. Před těmi dvě­ma lety jsme vystu­po­va­li na pro­gra­mu Frin­ge s insce­na­cí Kolik váží vaše tou­ha?, a hned na začát­ku jsme udě­la­li něko­lik špat­ných roz­hod­nu­tí. Když se udě­lá špat­né roz­hod­nu­tí na začát­ku, tak se to řetě­zí … Roz­hod­li jsme se totiž jet bez kape­ly Zrní a taky jsme si vybra­li špat­ný pro­stor – Zoo Mon­key Hou­se, kte­rý byl straš­ně malý. Při­stou­pi­li jsme na kom­pro­mi­sy, kte­ré se vymsti­ly. Hol­ky strá­vi­ly v Edinbur­ghu celý měsíc, ode­hrá­ly dva­cet jed­na před­sta­ve­ní, kte­ré tam roz­hod­ně nevy­zně­lo, tak jak mělo. Bylo to pro ně nesmír­ně náročné.

Jaké dal­ší kata­stro­fy jste tam ten­krát zazna­me­na­li?
Málo divá­ků. Bylo hroz­ně frustru­jí­cí, hrát den­ně pro deset, pat­náct, dva­cet lidí…

To se maxi­mál­ní výkon podá­vá dost špat­ně, že?
Navíc se pro­hlou­bí špat­ný pocit z cel­ko­vé­ho nepo­hod­lí, kte­ré je stan­dar­dem Frin­ge a kte­ré se bohu­žel opa­ko­va­lo i letos. Pře­vlí­ká­te se tam na záchod­cích, roz­cvi­ču­je­te v chod­bě, scé­na se sta­ví dva­cet minut před začát­kem před­sta­ve­ní. Zkrát­ka pano­va­ly tam pod­mín­ky hod­ně vzdá­le­né profesionálním.

A proč jste se po té depre­siv­ní zku­še­nos­ti roz­hod­li jet na Frin­ge zno­vu?
Pře­ce jen jsme si uvě­do­mo­va­li jed­no vel­ké plus: mož­nost hrát před­sta­ve­ní mno­ho­krát za sebou v krát­kém časo­vém úseku. Ten mara­ton totiž samot­né insce­na­ci hod­ně pomohl. Tako­vá pří­le­ži­tost je mimo­řád­ná. Navíc nás oslo­vi­la Čes­ká cen­t­ra s tím, že náš výjezd podpoří.

Jak se čes­ký nezá­vis­lý sou­bor vlast­ně ocit­ne na pres­tiž­ním mezi­ná­rod­ním fes­ti­va­lu ve Skot­sku?
Na Frin­ge může jet kdo­ko­li se při­hlá­sí. V tom je i tro­chu pro­blém této pře­hlíd­ky. Mohou tam jet ama­té­ři i špič­ko­ví pro­fe­si­o­ná­lo­vé. Na pro­gra­mu je napří­klad spous­ta stand up come­dy a růz­ných komerč­ních zále­ži­tos­tí. Tak­že kdo­ko­li se při­hlá­sí, zapla­tí si pro­stor, ces­tu a všech­ny nákla­dy, může se na Frin­gi před­vést. Pří­jmy ze vstup­né­ho se dělí v urči­tém pomě­ru mezi sou­bor a venue. Tak­že uměl­ci stand up come­dy tam jed­nou s tím, že si vydě­la­jí. Je to tako­vý ame­ric­ký sys­tém: mám tolik peněz, kolik mi při­jde divá­ků. Jedi­nou dra­ma­tur­gií Frin­ge jsou tedy peníze.

Při­tom jste v těch­to pod­mín­kách, v tom obrov­ském zmat­ku a kon­ku­ren­ci vyhrá­li nej­vyš­ší cenu.
My jsme vyhrá­li cenu kri­ti­ků. To je tře­ba zdů­raz­nit. Herald Angel je oce­ně­ní pro­fe­si­o­ná­lů, exper­tů. Já si té ceny vážím o to víc, že není udě­le­na jen v rám­ci Frin­ge – tedy toho nedra­ma­tur­go­va­né­ho off pro­gra­mu, ale zahr­nu­je i insce­na­ce hlav­ní­ho Edinbur­gh Inter­nati­o­nal Festivalu.

Jaká jmé­na se na něm letos napří­klad obje­vi­la, kdo vám kon­ku­ro­val?
Napří­klad Syl­vie Guillem, Isra­el Gal­ván, Curyš­ský balet, Rýn­ský balet… Mezi oce­ně­ný­mi ve stej­ný den jako my byl napří­klad Simon McBur­ney s insce­na­cí The Encoun­ter, o níž kdo­ko­li koho jsem potka­la, a byl to člo­věk s tro­chu diva­del­ním pře­hle­dem a vzdě­lá­ním, tak z ní byl nadšen.

Kolik se těch Heral­dů vlast­ně udě­lu­je?
Čty­ři kaž­dou fes­ti­va­lo­vou sobo­tu, dohro­ma­dy tedy dva­náct během celé­ho fes­ti­va­lu. V rám­ci „naší“ sobo­ty byly dva oce­ně­ní z pro­gra­mu vel­ké­ho fes­ti­va­lu a dva z Fringe.

Vrať­me se ješ­tě na chví­li k tomu, jak jste se na letoš­ní Frin­ge dosta­li. Zdá se, že nákla­dy na takou ces­tu a pre­zen­ta­ci muse­jí být obrov­ské. Jak jste to doká­za­li zapla­tit?
Čes­ké cen­t­rum Lon­dýn ve spo­lu­prá­ci s Insti­tu­tem umě­ní – Diva­del­ním ústa­vem mají sna­hu, aby kaž­dé dva roky na Frin­gi pro­běh­la tzv. Čes­ká sezó­na. Díky tomu jsme tam byli i před dvě­ma lety, spo­lu s Miřen­kou Čecho­vou, kte­rá pre­zen­to­va­la S/He is Nan­cy Jones, dále Mar­ké­tou Vacov­skou s One Step Befo­re the Fall. Obě tam zazna­me­na­ly vel­ký úspěch.

Letos nás Čes­ká cen­t­ra oslo­vi­la kvů­li Korek­ci. Sou­čas­ně byla vybrá­na do kurá­to­ro­va­né­ho pro­gra­mu Dan­ce Base cho­re­o­gra­fie Boys Who Likes to Play With Dolls. Dan­ce Base je tako­vý edinbur­ský Ponec, má znač­ku „národ­ní cho­re­o­gra­fic­ké cen­t­rum Skot­ska“, a je to pro­stor, kde se pořá­da­jí hlav­ně rezi­den­ce, worksho­py – zkrát­ka je to pro­stor pro tvor­bu. Ale během Frin­ge se kaž­do­roč­ně mění v diva­dlo. Dan­ce Base šéfu­je Morag Deyes*, což je vliv­ná brit­ská teo­re­tič­ka a milov­ni­ce tan­ce, kte­rá se vel­mi ori­en­tu­je na evrop­ské scé­ně a z pro­gra­mu Aerowa­ves, kte­rý pra­vi­del­ně sle­du­je, si vybra­la Tere­zu Ondro­vou s Petrem Šavelem.

Kro­mě Korek­ce a Boys Who Like To Play With Dolls jako sou­část Čes­ké sezo­ny vystou­pi­la ješ­tě La Puty­ka s Dolls a Spit­fi­re Com­pa­ny s Antiwords. Spit­fi­re stej­ně jako Korek­ce a „Boys“ zís­ka­li nomi­na­ce na Total The­a­t­re Awards.

Kolik jste ode­hrá­li Korek­cí?
Jenom devět. Boys se hrá­li desetkrát. Což zna­me­na­lo, že Tere­za Ondro­vá vět­ši­nu dní hrá­la dva­krát den­ně. Tro­chu šílené.

A divá­ci ten­to­krát cho­di­li?
Naštěs­tí ano. Návštěv­nost byla pro nás, ved­le těch cen, veli­kou satis­fak­cí. Korek­ci vidě­lo sko­ro tisíc lidí. Ani nevím, jak jinak si to vysvět­lit, než že jsme byli ve správ­ný čas na správ­ném místě.

Díky hudeb­ní­kům Cla­ri­net Fac­to­ry, kte­ří s vámi v Korek­ci vystu­pu­jí, byla na Frin­gi pre­zen­to­vá­na i sou­čas­ná čes­ká hud­ba? Jak byla při­jí­má­na?
Hod­ně pozi­tiv­ně. O vystou­pe­ní Fac­to­ry byl vel­ký zájem. Lidi se o ně vel­mi zají­ma­li, kupo­va­li jejich cédéč­ka a kape­la ode­hrá­la i dva samo­stat­né kon­cer­ty. Hrá­li i na udí­le­ní cen. Všech­ny recen­ze, kte­ré o nás vyšly, kape­lu zmi­ňu­jí vel­mi klad­ně, jako něco, co sice sto­jí v poza­dí, ale tvo­ří hut­ný základ, abychom moh­li my v popře­dí „zářit“.

Tako­vá cena má zajis­tit dal­ší pří­le­ži­tos­ti k tou­rin­gu. Už tako­vé sig­ná­ly při­chá­ze­jí?
Zatím není nic finál­ně závaz­né, ale něko­lik nabí­dek při­šlo. Frin­ge ofi­ci­ál­ně skon­čil 31. srp­na, tak­že pro­du­cen­ti teď tepr­ve začí­na­jí vyhod­no­co­vat mate­ri­á­ly a sesta­vo­vat plá­ny z toho, co Frin­ge nabí­dl. Náš tou­ring na rok 2016 se urči­tě posí­lí. Máme zatím nabíd­ky vystou­pit v něko­li­ka měs­tech v Bri­tá­nii, což je trh, na kte­rý se z Pra­hy dosti těž­ko dostá­vá. Dále se rýsu­je dal­ší spo­lu­prá­ce s Čes­ký­mi cen­t­ry růz­ně po světě.

Nemá­te oba­vu, že ces­to­vá­ní bude brá­nit sou­stře­dě­ní na dal­ší tvor­bu?
Roz­hod­ně sou­bor nyní pro­ží­vá vel­mi zají­ma­vou fázi živo­ta. Já s Ver­Te pra­cu­ji tři roky a pořád se něco mění. Sna­žím se stá­le defi­no­vat pro­fil sou­bo­ru, ale defi­ni­ce mi pořád nějak pro­klouzá­vá. Zatím jsme ale těle­so, kte­ré síd­lí a pra­cu­je v Pra­ze a občas někam vyje­de. Je ale prav­da, že najed­nou při­by­lo tolik akti­vit, že musí­me řešit alter­na­ce. A pak vyvstá­vá otáz­ka, do jaké míry je insce­na­ce pořád tou samou insce­na­cí, kte­rou byla na začát­ku. Na jed­nu stra­nu věřím, že sou­bor drží pohro­ma­dě tím, že hra­je před­sta­ve­ní. Ale musí to být vyba­lan­co­va­né časem, kdy se nedě­lá „nic“. Mys­lím, že kre­a­ti­vi­ta při­chá­zí, když má člo­věk mož­nost pře­mýš­let, vypnout z kaž­do­den­ních povin­nos­tí, z ruti­ny. A toho času, kdy máme vol­ně­ji, je čím díl tím méně.

Zatím se ale Ver­Te drží ve skvě­lé for­mě a při­pra­vu­je na pod­zim dvě pre­mi­é­ry. Jed­na bude s Jarem Viňar­ským v Diva­dle Archa na začát­ku lis­to­pa­du a dru­há na jeho kon­ci s Davi­dem Zam­bra­nem. Bude to impro­vi­zač­ní pro­jekt pro čty­ři taneč­ni­ce a opět kape­lu Zrní a pro­běh­ne ve Stu­diu ALTA.

* Morag Deyes byla člen­kou mezi­ná­rod­ní poro­ty Čes­ké taneč­ní plat­for­my v roce 2014. (pozn. red.)