Pot, krev a kupa emocí

V pátek a v sobo­tu 21. 3. a 22. 3. 2014 zažil sál taneč­ní­ho stu­dia Dan­ce Per­fect to, co ješ­tě nikdy před­tím. Konal se tu totiž kon­kurz na nové před­sta­ve­ní sou­bo­ru DOT504 a při­je­lo na něj sto taneč­ní­ků z celé­ho světa.

Při­hlá­si­lo se na něj původ­ně pět set lidí. Někte­ří z nich měli za sebou spo­lu­prá­ci s tako­vý­mi sou­bo­ry jako je DV8 či Ulti­ma Vez.
Na pod­la­ze, do kte­ré se vsa­ko­val pot, se pova­lo­va­li tapy na odře­né nohy, sem tam se obje­vi­la i krev. Mezi tím vším hro­ma­da emo­cí. Bylo totiž jas­né, že pou­ze čty­ři z celé stov­ky se dosta­nou až do finále.

Kon­kurz pro­bě­hl jako jeden vel­ký workshop pod vede­ním Joze­fa Fru­če­ka a Lin­dy Kape­ta­ney. Lek­ce s Lin­dou, vari­a­ce s Jožem, čte­ní tex­tů, impro­vi­za­ce s part­ne­rem. Taneč­ní­ci ozna­če­ní čís­ly od rána do veče­ra ská­ka­li mezi vyzna­če­ný­mi kří­ži na pod­la­ze, zapo­mí­na­li na tech­ni­ku a dostá­va­li se do spo­leč­né pul­zu­jí­cí ener­gie. Vzá­jem­ný boj i spo­lu­prá­ce pro­vá­ze­li kaž­dou minutu.

Když se v sobo­tu před­sta­vo­va­la už jen dva­cít­ka taneč­ní­ků, sála­lo z jejich vyčer­pa­ných těl štěs­tí. „Jsem z Japon­ska a žiji v Salzbur­gu… Jsem z Bel­gie a pra­cu­ji ve Švéd­sku… Jsem z Izra­e­le, ale teď žiji ve Švéd­sku.“ Mul­ti­kul­tu­ra­li­ta a s tím spo­je­né pře­ne­se­ní obrov­ské množ­ství inspi­ra­ce ze všech kou­tů svě­ta bylo hlav­ním bene­fi­tem celých dvou dnů. Potvr­di­li to i cho­re­o­gra­fo­vé, kte­rých jsme se zepta­li v pau­ze na rych­lý oběd v neda­le­kém viet­nam­ském bis­tru, na pár otázek.

Je pro vás běž­né orga­ni­zo­vat kon­kurz pro tak vel­ké množ­ství lidí?
Jsme zvyklí pra­co­vat s tak vel­kým počtem lidí, ale je to popr­vé, co jsme ote­vře­li tako­vé­mu množ­ství lidí kon­kurz na nové před­sta­ve­ní. Vět­ši­nou víme, s kým chce­me spo­lu­pra­co­vat, ale teď při­šel čas vidět nové tvá­ře. Bylo to boles­ti­vé a emo­ci­o­nál­ní. Nera­di se s lid­mi lou­čí­me, pro­to­že všich­ni byli skvě­lí.  Zavá­lo to sem taneč­ní­ky ze všech kou­tů svě­ta, což dou­fám při­ne­se nový vítr do čes­ké­ho tance.

Chys­tá­te se při­jmout do cas­tu čes­ké taneč­ní­ky?
Urči­tě vez­me­me polo­vi­nu lidí z Čech a polo­vi­nu ze zahraničí.

Len­ka Otto­vá dou­fá, že nové před­sta­ve­ní zachrá­ní i DOT504.
Ano, také nám to řek­la. Jsme hroz­ně šťast­ní, že tu může­me být a udě­lá­me to nej­lep­ší, co umíme.

Pro­zra­dí­te nám, jaké je hlav­ní téma před­sta­ve­ní?
Bude to doku­men­tár­ně ori­en­to­va­né taneč­ní před­sta­ve­ní. Nazý­vá­me ho rekon­struk­ce. Bude­me pra­co­vat s nahráv­ka­mi, kte­ré byly nahrá­ny na bez­peč­nost­ní kame­ry. Před­sta­ve­ní bude o veřej­ném pro­sto­ru, o tom jak se v něm cho­vá­me, jak násil­ní umí­me být a jak nebez­peč­né to může být na uli­ci. Uli­ce má ohrom­ný poten­ci­ál pro roz­kres­le­ní reál­né­ho života.