Letní Letná – Hledání tolerance

Barev­ný, pře­kva­pi­vý, svě­ží, nespou­ta­ný. Přes­ně tako­vý byl letoš­ní roč­ník mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu nové­ho cir­ku­su a diva­dla Let­ní Let­ná. V prů­běhy nece­lých tří týd­nů zněl v Leten­ských sadech nad­še­ný potlesk, fran­couz­šti­na se téměř sta­la dru­hou mateř­šti­nou a do sbír­ky věr­ných divá­ků při­byl nový fes­ti­va­lo­vý kelímek.

---

Zaha­ju­jí­cím sou­bo­rem 19. roč­ní­ku se stal pub­li­kem oblí­be­ný švéd­ský Cir­kus Cir­kör, kte­rý se na fes­ti­val vrá­til již počtvr­té. Ten­to­krát při­ve­zl novou ver­zi své­ho hitu Knit­ting Pea­ce. Hlav­ní otáz­ka, kte­rou poklá­da­jí zní: „Je mož­né uplést mír?“ Sou­bor krát­ce po pre­mi­é­ře zve­řej­nil ple­ta­cí výzvu, na kte­rou odpo­vě­dě­ly tisí­ce lidí z celé­ho svě­ta. Zlo­mek z vysta­ve­ných ple­te­ných výtvo­rů (sve­t­rů, růz­ných posta­vi­ček, dek, …) míje­li i divá­ci fes­ti­va­lo­vé­ho před­sta­ve­ní při vstu­pu do šapi­tó. Přá­ní míru, kte­rou při­ná­še­lo Knit­ting Pea­ce je sno­vé, nalé­ha­vé a vel­mi nakaž­li­vé. Od prv­ní scé­ny si sou­bor zís­kal divá­ky svý­mi uchva­cu­jí­cí­mi artis­tic­ký­mi čís­ly, u nichž se až do závě­ru stup­ňo­va­la tech­nic­ká nároč­nost. Pří­kla­dem může být moment, kdy jeden z akro­ba­tů balan­co­val při jízdě na jed­no­kol­ce na napnu­tém laně a hrál na hous­le. Nej­vý­raz­něj­ším prv­kem celé insce­na­ce byla poté scé­no­gra­fic­ké řeše­ní. „uštri­ko­va­né“ ze sple­ten­ce lan, nitek, pro­váz­ků a klu­bek enorm­ních veli­kos­tí. Scé­ně domi­no­va­la bílá barva, naru­šo­va­ná sytě rudou či čer­nou. V tom­to pří­pad­ně bylo mož­né roz­klí­čo­vat zaži­tou sym­bo­li­kou barev, s čer­ve­nou a čer­nou se prud­ce změ­ni­la dyna­mi­ka – bílý mír byl pře­ru­šen. Špič­ko­vou akro­ba­cii a nápa­di­tou scé­no­gra­fii, zavr­ši­la vta­hu­jí­cí živá hud­ba. Roz­hod­ně nej­vět­ší show z letoš­ní­ho zahra­nič­ní­ho programu.

Na pome­zí snu a tíži­vé rea­li­ty balan­cu­je i špa­něl­ský sou­bor Com­pa­ñía de Cir­co „eia“. Insce­na­ce NUYE kon­ci­pu­je sou­bor jako hle­dá­ní rov­no­váhy a úpl­nos­ti. Hle­da­li ji pomo­cí stí­no­vé­ho diva­dla (taneč­ní duo se stí­nem na zad­ním plát­ně), v čer­ném diva­dle či v páro­vé akro­ba­cii. Jako vyvá­že­ní lyric­ké­ho ladě­ní mění pří­chod dvo­ji­ce žen­ských postav v půl­ce před­sta­ve­ní na zce­la odliš­nou dyna­mi­ku. Dosa­vad­ní tem­po strh­nou do divo­čej­ší­ho a bláz­ni­věj­ší­ho. Na jeviš­ti jsou napl­no vyu­ži­ty i hlav­ní (a téměř jedi­né) objek­ty. Dvě vel­ké dře­vě­né pojízd­né kost­ky slou­ží­cí jako odra­zo­vé můst­ky nebo hra­vé magic­ké skříň­ky. Neu­stá­lý střet mezi stí­nem a svět­lem, dyna­mi­kou a sno­vý­mi výstu­py občas roz­ru­šo­va­ly poma­lej­ší pře­cho­dy. Tato prázd­ná mís­ta fun­go­va­la jako nádech a člo­věk si počkal, co per­for­me­ři nabíd­nou v dal­ším výstu­pu. Nepřed­ví­da­tel­nost pat­ři­la k jed­ním z hlav­ních rysů i devi­zám této inscenace.

Dia­me­t­rál­ně odliš­ný záži­tek si divá­ci moh­li dopřát na solo per­fo­mran­ci Ter­ces Johan­na Le Guiller­ma. Ter­ces nebyl o nic méně vizu­ál­ně pes­t­rý ani nápa­di­tý, kla­dl ale na divá­ky tro­chu jiné náro­ky než před­cho­zí zmí­ně­né insce­na­ce. Spe­ci­fic­kou kre­a­ci Le Guiller­ma je nut­né při­jmout. Bez toho­to prvot­ní­ho kri­té­ria bylo vel­mi obtíž­né se pře­nést přes jeho čas­té hla­si­té mlas­ká­ní, odfr­ká­vá­ní či dupá­ní. Mno­ho divá­ků z mnou navští­ve­né­ho před­sta­ve­ní tyto zvu­ky v prů­bě­hu show vel­mi hla­si­tě a neli­bě komen­to­va­lo. Pokud jsme ale vstou­pi­li do per­for­me­ro­va svě­ta a při­ja­li ho, ote­vřel se nám magic­ký pro­stor plný neob­vyk­lých stro­jů a objek­tů. Per­for­mer nám je buď při­ve­zl uká­zat jako cvi­če­né zví­ře do vlast­ní manéže, nebo stroj sám „při­jel“ a zase „odjel“. Pomy­sl­ným vrcho­lem poté bylo sesta­ve­ní obří dře­vě­né kon­struk­ce pří­mo před zra­ky divá­ků. Zkouš­ka tole­ran­ce a trpě­li­vos­ti zaru­če­na. Roz­hod­ně ji stá­lo za to absolvovat.

Knit­ting Pea­ce
Hra­jí – Aino Iha­na­i­nen, Ale­xan­der Wei­bel Wei­bel, Ilo­na Jänt­ti, Mat­le­e­na Lai­ne, Mika­el Kris­ti­an­sen, Natha­lie Bertho­lio, Tizi­a­na Pro­ta
Režie – Til­de Björ­fors
Hud­ba – Samu­el ”Loop­Tok” Ander­s­son, Olof Göth­lin
Scé­na – Fan­ny Seno­cq, Til­de Björ­fors, Ste­fan ”Dra­ke” Karl­ström, Joel Jed­ström
Ple­te­ná scé­na a kos­týmy – Aino Iha­na­i­nen
Kos­týmy – Anna Bon­ne­vier
Make-up – Hele­na Ander­s­son
Svět­la – Ulf Eng­lund
Cho­re­o­gra­fic­ký a umě­lec­ký porad­ce – Cil­la Roos
Rekvi­zi­ty – Tomas Hel­sing
Tech­nic­ká koor­di­na­ce a stav­ba – Joel Jed­ström
Stav­ba – Ulf “Poly” Nylin
Asi­s­tent­ka režie – Maria Wal­lin
Asi­s­tent svět­la – Fredrik Ekström
Pro­du­cent­ka – Camil­la Ham­mar­ström
Tech­nic­ký pro­du­cent – Fredrik “Fefe” Dei­j­fen
Hlav­ní rig­ger / jevišt­ní tech­nik – Matt Hor­ton
Tech­ni­ka – Fredrik Ekström, Joel Jed­ström, Ingrid Stensson
Asi­s­tent­ka pro­duk­ce – Emma Ther­kel­son
Mar­ke­ting – Henrik Sun­din
Tou­ring – Anna Ner­man Syl­la
Vedou­cí pro­duk­ce – Lena Kjellan­der Stockhaus

NUYA
Původ­ní námět – Com­pa­ñía de Cir­co „eia“
Umě­lec­ká režie – Arman­do Raba­ne­ra Muro, Fab­ri­zio Gian­ni­ni
Režie a dra­ma­tur­gie – Rober­to Mag­ro, Arman­do Raba­ne­ra Muro, Fab­ri­zio Gian­ni­ni
Tvor­ba a inter­pre­ta­ce – Luca Ber­ni­ni, Fran­ce­sco Ger­mi­ni, Laia Gómez Igle­si­as, Abby Neu­ber­ger, Mai­ol Pru­na Soler, Ona Vives Pérez
Cho­re­o­gra­fie – Michelle Man
Hudeb­ní režie – Cris­ti­a­no a Davi­de Del­la Moni­ca
Návrh osvět­le­ní – Tho­mas Bourreau
Sound­spa­ce – Mica­e­la Igle­si­as
Scé­no­gra­fie a návrh kon­struk­ce – Com­pa­ñía de Cir­co “eia”, Oscar de Paz, Benet Jofre
Kos­týmy – MOMU Espai tèx­til
Umě­lec­ké spo­lu­prá­ce – Rober­to Oli­van, Ele­na Zan­zu, Le Ficufre­sche
Pro­duk­ce – Com­pa­ñía de Cir­co “eia”

Ter­ces
Kon­cep­ce, tvor­ba a inter­pre­ta­ce — Johann Le Guillerm
Tvor­ba a hudeb­ní inter­pre­ta­ce — Ale­xan­dre Piques
Návrh osvět­le­ní — Her­vé Gary
Svě­tel­ný mana­žer — Luci­en Yakoub­sohn
Vedou­cí jeviš­tě — Ana­ëlle Huse­in Sha­rif Kha­lil, Julie Lesas, Paul-Emi­le Perreau in rotati­on with Franck Bon­not
Hlav­ní manager — Ale­xan­dre Lafit­te
Kos­týmy — Paul Andri­a­ma­na­na Raso­a­mi­a­ra­ma­na­na assis­té de Mathil­de Girau­de­au
Kon­struk­té­ři — Sil­va­in Ohl, Jean-Marc Ber­nard
Asi­s­tent stav­by — Pau­li­ne Lamache