Study se nemají za co stydět

Tři stu­dent­ky HAMU – Karo­lí­na Kříž­ko­vá a Eva Sta­rá z pan­to­mi­my a Andrea Vyky­sa­lá z kated­ry tan­ce – spo­ji­ly své síly. Vytvo­ři­ly insce­na­ci Stu­dy, kte­rá vznik­la i díky rezi­den­cím ve Stu­diu Alta a olo­mouc­kém Diva­dle na cuc­ky. Stu­dy byly v prů­bě­hu zkou­še­ní něko­li­krát před­sta­ve­ny jako work in pro­gress, výsled­ný tvar jsme pak moh­li vidět v pre­mi­é­ře 10. břez­na ve stu­dia ALTA.

Téma stu­du není jedi­nou tema­tic­kou lin­kou, insce­na­ce se jím nicmé­ně ote­ví­rá. Všech­ny tři per­for­mer­ky postup­ně vylé­za­jí ze „své­ho“ kou­tu a v nená­pad­ných béžo­vo-šedých kos­tý­mech se oci­ta­jí upro­střed prázd­né scé­ny, kte­rou roz­bí­jí pou­ze zavě­še­ná bílá šála. Muse­jí se teď vyrov­nat jed­nak s tím, že se na ně upí­ra­jí pohle­dy desí­tek lidí v hle­diš­ti, a jed­nak s osty­chem před sebou navzá­jem. Pohyb se tak na začát­ku roz­jíž­dí vel­mi poma­lu a nesmě­le. Žád­né z taneč­nic se do něj moc nechce – a není divu, pro­to­že když už se jed­na k pohy­bu roz­hou­pá, zby­lé dvě na ní poně­kud nedů­vě­ři­vě kou­ka­jí. Téma roz­lo­že­ní sil a domi­nan­ce je dal­ším výraz­ným námě­tem, kte­ré se pro­lí­ná celou insce­na­cí. Dív­ky se před­há­ní, kte­rá z nich se před divá­ky lépe před­ve­de, kte­rá je vyš­ší, kte­ré dvě se spo­lu spol­čí pro­ti té třetí.

Taneč­ni­ce vyu­ží­va­jí svých roz­díl­ných pohy­bo­vých schop­nos­tí a kva­lit. Eva Sta­rá, kte­rá je výraz­ným výš­ko­vým pro­ti­pó­lem vůči svým drob­ným kole­gy­ním, tvo­ří vět­ši­nou základ­nu pro sto­je na rame­nou nebo na hla­vě. Pohy­bo­vý základ má ale z Dun­can cen­t­ra, a na začát­ku před­ved­la asi „nej­roz­tan­če­něj­ší“ sólo veče­ra. Eva nemá typic­ké pro­por­ce taneč­ni­ce, ve svém pro­je­vu však půso­bí neče­ka­ně pruž­ně a měk­ce, před divá­ky se oprav­du před­vá­dí a na závěr svo­je vystou­pe­ní sho­dí rádo­by las­civ­ním roze­pnu­tím výstři­hu. V akro­ba­tic­kých výstu­pech tvo­ří sehra­ný pár s Karo­lí­nou Kříž­ko­vou. K jis­to­tě a zdán­li­vé samo­zřej­mos­ti jim nepo­chyb­ně pomá­há jejich výraz­ný výš­ko­vý roz­díl, pro Evu nemů­že být pro­blém drob­nou Karo­lí­nu udr­žet v jaké­ko­li pozi­ci. Je ale roz­hod­ně znát, že spo­lu nevy­stu­pu­jí popr­vé (kro­mě stu­dent­ských pra­cí je může­me vidět mimo jiné jako akro­bat­ky v Hum­per­dinc­ko­vě Jeníč­ko­vi a Mařen­ce ve Stát­ní ope­ře). Karo­lí­na má ide­ál­ní dis­po­zi­ce pro novo­cir­ku­so­vé dis­ci­plí­ny, je drob­ná a sil­ná. Také jako jedi­ná vyu­ží­vá šálu, kte­rá je orga­nic­ky zapo­je­ná do dění na scé­ně. Tech­ni­ku nemá ješ­tě sto­pro­cent­ně zvlád­nu­tou, konec­kon­ců jejím obo­rem je pan­to­mi­ma, šálu pro akro­ba­cii tak vyu­ží­vá jen do té míry, nako­lik jí to její mož­nos­ti dovo­lí. Přes­to šála nele­ží ladem a je vyu­ží­va­ná i jako opo­na, pře­ta­ho­va­dlo nebo hou­pa­cí síť. Andrea Vyky­sa­lá vzhle­dem ke své­mu stu­dij­ní­mu obo­ru pou­ží­vá jiné výra­zo­vé pro­střed­ky. Její devi­zou je přes­nost v pohy­bu i v drob­ných detai­lech, mož­ná i díky svým ost­rým rysům půso­bí tro­chu „přís­ně­ji“. Nej­vět­ší pro­stor se jí dosta­ne v due­tu s Karo­lí­nou Kříž­ko­vou, zalo­že­ném na opa­ko­vá­ní ryt­mic­kých pohy­bů. V akro­ba­tic­kých čís­lech sto­jí Andrea tro­chu stra­nou, její sna­ha zapo­jit se ale dává vznik­nout komic­kým situ­a­cím. Poba­ví pře­de­vším scé­na, ve kte­ré se Andrea s Karo­lí­nou – obě malič­ké – trum­fu­jí, kte­rá je vyš­ší. Karo­lí­na to vyře­ší snad­no, vyle­ze Evě na rame­na. Andrea se mar­ně sna­ží vyšpl­hat za ní, když se ale pak dív­ky opět sejdou na zemi, má navrch, asi o půl čela.

Tolik pro­sto­ru popi­su těles­né stav­by per­for­me­rek je věno­vá­no pro­to, že na nich Stu­dy prak­tic­ky sto­jí. Stu­dent­ky jsou si vědo­my svých roz­díl­ných mož­nos­tí a doká­ží je pro­po­jit v jeden celek. Dob­ře pra­cu­jí s pro­sto­rem i jedi­nou rekvi­zi­tou – šálou, kte­rou nepo­u­ží­va­jí jen coby akro­ba­tic­ké náči­ní. Co je ale zvlášť u stu­den­tů vzác­né je schop­nost nad­hle­du a sebe­i­ro­nie. Per­for­mer­ky evi­dent­ně baví i samy sebe a doká­žou svo­je nad­še­ní pře­nést do hlediště.

Kon­cept a inter­pre­ta­ce: Andrea Vyky­sa­lá, Eva Sta­rá, Karo­lí­na Kříž­ko­vá
Hud­ba: JAK – Matěj Cou­fal a Julie Lupa­čo­vá
Kos­týmy: Bar­bo­ra Pro­cház­ko­vá
Scé­na: Anež­ka Kali­vo­do­vá, Deni­sa Šva­cho­vá
Svě­tel­ný design: I non
Super­vi­ze: Adam Halaš

Publikováno
V rubrikách Recenze

Od Eva Orcígrová

Vystudovala divadelní vědu na FF UK, absolvovala několik seminářů taneční kritiky v Praze i v zahraničí. Věnuje se public relations a copywritingu, pracuje pro CIRQUEON a festival francouzského divadla Sněz tu žábu, spolupracuje se vzdělávací platformou culturematters. Deset let se věnovala současnému tanci na ZUŠ, je instruktorkou zumby a lektorkou pohybových kurzů pro děti v organizaci Pohyb dětem.