V rámci rezidenčního programu centra pro nový cirkus Cirqueon, uvedl Cirkus TeTy již v loňském roce inscenaci Husí krky. Tento novocirkusový počin, nyní uváděný v prostorách Jatka78, je do jisté míry zážitkem extrémním a nevšedním díky tomu, že dvě performerky (Katka Klusáková a Pavla Rožníčková) jej odehrají důsledně, včetně akrobatických čísel, na vysokých podpatcích.
Tento nepřirozený tvar obuvi může připomínat krk husy či labutě, ale ne náhodou se v názvu inscenace ocitá právě husa. Dle anotace inscenace odkazuje k archetypu městské ženy po třicítce. Tvůrčí tým režiséra Radima Vizáryho se o ženách této věkové kategorie nevyjadřuje na první pohled příliš lichotivě. Prostřednictvím prvků fyzického divadla postihuje afektované přátelství dvou hašteřivých žen, které se opakovaně staví do vzájemné ofenzivy. Nakonec je však společný zájem napojí vždy zpět na stejnou vlnu. Teprve závěsná vzdušná akrobacie dělá ze dvou performerek bytosti vzácné, všehoschopné a do jisté míry i elegantní.
I přes toto pozitivní vyznění balancují obě performerky po celou dobu na hraně (a někdy i za ní) karikatury soudobé ženy. Je obdivuhodné, jak obě zvládají na vysokých podpatcích balancovat. Divák prakticky není svědkem toho, aby jedna nebo druhá žena na podpatku neopatrně zavrávorala. Tvůrci využívají boty jako ilustraci klišé, že každá žena musí být posedlá obuví. Elegantní obuv v případě cirku TeTy jsou trofejí, kterou je třeba mít, adorovat, a na níž je především třeba umět chodit. Ostrý podpatek dovedou herečky využít nejen jako prostředku k elegantní chůzi, ale zároveň jako zbraně nahánějící hrůzu.
Husí krky lze vnímat jako akrobatickou kritiku vnucovaného spotřebního životního stylu. Jedná se o styl, z něhož pro řadu žen po třicítce nemusí být úniku, styl charakteristický neustálou vyprázdněnou komunikací o banalitách. Verbální složka inscenace není dominantní. Stylem intonace směřuje je chvílemi až komediální a vůči popisovanému typu ženy rozhodně nepotěšující. Slovní výlevy hereček postupně přecházejí až do neartikulovaného afektovaného mrmlání, které je však pro řadu lidí jasně rozpoznatelné a iritující.
Obě performerky jsou navíc krom stejného obutí i stejně oděné, což jim například umožňuje se do sebe vzájemně zaklesnout na hrazdě, propojit se a vytvořit tak podivného symbiotického tvora. Jedna pak dovede pohybovat nohama druhé a budit dojem, že jsou její vlastní. Celé jejich snažení je pochopitelně stále ztěžováno obuví, jež rozhodně nebyla designovaná pro tento typ pohybu (pro pohybové kreace v pětimetrové výšce).
Husí krky jsou řemeslně nesmírně slušně odvedeným novocirkusovým počinem nelichotivě se vyjadřujícím o současné ženě. Paradoxně je přitom obou z performerek cítit radost z toho moct si na sebe vzít vysoké podpatky v situaci, kdy se naprosto nehodí. Akrobacie je bezchybná, scéna strohá a vyznění v podstatě úsměvné. V případě, že se tvůrci snažili vytvořit portrét současné středostavovské ženy jako povrchní akrobatky na vysokém podpatku, jejich snaha byla úspěšná.
Jatka 78, Praha, Cirkus TeTy – Husí krky.
Režie a dramaturgie: Radim Vizáry
Hudba: Matouš Hejl
Light design: Karlos Šimek
Hrají: Katka Klusáková a Pavla Rožníčková.