Na výjimečnosti inscenace Hunting Season se shodli v názorovém mači Jana Návratová i Martin Macháček.
ELEGANCE LOVU
S Milanem Tomášikem se setkáváme v grungovém prostoru Studia Alta celkem pravidelně. Tentokrát přijel v rámci „českého turné“ představit svůj choreografický sextet Hunting Season. Perfektně, černočerně vykrytý prostor Alty působil najednou nezvykle elegantně. Po vtipném moderátorském úvodu jednoho z tanečníků se rozběhly dynamické taneční variace, rozvržené s přesností a citem v prostoru scény, mimochodem skvostně nasvíceném. Tomášik je intuitivní matematik a umí protkat všechny složky prostředky jevištního díla do pevné struktury tak, že z ní přirozeně – jako z goblénu v loveckém salonku – vystupují situace, vztahové struktury, komické crashe i drobné, dobře zvládnuté interakce s publikem.
Zahlédneme souboje i námluvy, bleskurychlé přesuny jednotlivců i stád, šmírování i schovku. Jsme sice v ardenském lesíku, ale v dress codu evropského contemporary. Tomášikův rukopis, jak ho známe už z dřívějších prací, je nenuceně perfekcionistický. Spolu s pěti sympatickými tanečníky z Jihu předvedli vysoký inscenační standard, který není sice choreografickým průlomem, ale živě a kvalitně odvedenou choreografickou i interpretační prací, nad kterou vesele vlaje slovinská vlajka.
Mohla to být slovenská, jak svým neodolatelným stylem naznačila ředitelka Alty, Lucia Kašiarová, když děkovala umělcům i divákům za podařený večer. Možná si to ani na Slovensku neuvědomují, o jak kvalitní „taneční komoditu“ přicházejí v důsledku toho, že chybí podmínky pro rozvoj talentů. Ale nám to v našem evropském lesíku nevadí. Nám je potěšením.
Jana Návratová
INSTINKTY NABLÝSKANÉHO STOPAŘE
Lov má k tanci velmi blízko. Je dynamický a rozhodující okamžiky nelze sledovat jinak než se zatajeným dechem. Inscenace Hunting Season Milana Tomášika je přesně taková. Slovenský choreograf, působící na slovinské scéně, s mezinárodně obsazenou skupinou připravil dechberoucí kreaci, u které se diváci, podobně jako na safari, stávají svědky velkolepého honu.
Lovec obchází kořist, chvíli ji zkoumá, možná ji deptá a potom zcela nečekaně zaútočí. Jde o rituál společný pro dravce, který s obětí vede předsmrtný dialog stejně, jako se jí dvoří při námluvách. Každý pohyb tanečníků je nesmírně energický, plný pudovosti. Jednoduše kostýmované figury plynule přechází z nic netušících a naivních obětí k útočníkům a svůdcům. Smyslné hemžení je kromě napětí a perfektní navázanosti jednoho performera na druhého mimořádně vtipné. Aktéři si z vážnosti, kterou je možné objevit např. v seriózních přírodovědných dokumentárních filmech, značně utahují. Jemnou komiku střídají se sofistikovanou parodií a z lovu zvířat dělají wrestlingovou bitku dvou tanečníků s patřičně exhaltovaným komentátorem. Všemožná vybočení z úhledného konceptu inscenaci neruší. Mezi napodobovanými savci, ptáky i plazy vytváří (navzdory souboji končícím uchvácením) velký soulad.
Hunting Season je fascinující žeň. Přestože je zčásti improvizovaná, je precizně vedená a vše uvádí do příjemného, netušeného mezinárodního kontextu.
Martin Macháček
Připomeňte si také reflexi Markéty Faustové na inscenaci Hunting Season, kterou sepsala z letošního ročníku festivalu Divadelní Flora.