29. duben se už od roku 1982 slaví jako Mezinárodní den tance po celém světě a pomalu se začíná stávat tradicí i u nás. Piazzeta Národního divadla se roztančila už popáté a letos se k oslavám připojilo dalších 20 českých měst. Každý rok některá z velkých osobností tanečního světa připraví poselství k Mezinárodnímu dni tance, pro rok 2015 je jeho autorem Israel Galván de los Reyes, španělský choreograf a tanečník flamenca. Jeho myšlenky se dokonale zhmotnily právě na piazzetě, která se stala tanečním parketem jak pro sólisty Baletu Národního divadla, tak pro amatéry, a vystřídalo se na ní množství tanečních stylů od klasického baletu přes lidové tance po swing.
V Praze program zahájilo Náměstí Míru, a i tady se potkaly dva odlišné taneční styly. Studenti HAMU si připravili ukázku současného tance a BDS Academy se představila v hiphopovém battlu. Hlavní dění se pak přesunulo k Národnímu divadlu, kde v půl čtvrté začala baletní open class pod vedením hlavních představitelů českého baletu. Oproti loňskému roku, kdy bylo pódium pro lektory pod Novou scénou, se čelo „baletního sálu“ přesunulo k historické budově, a tak mohli účastníci lekce pozorovat své kolegy – někteří tančící totiž obsadili balkon a lektory sledovali z výšky. Další příjemnou změnou byla moderátorské dvojice; Národní divadlo se na oslavách dne tance podílí rok od roku více a do role moderátorů obsadilo členy Činohry Filipa Kaňkovského a Igora Orozoviče. Baletní lekci zahájila bývalá primabalerína Adéla Pollertová, kterou následovaly sólistky Baletu ND Tereza Podařilová a Nikola Márová, ředitel pražské Taneční konzervatoře Jaroslav Slavický a výkonná ředitelka souboru 420PEOPLE Nataša Novotná. Prostřednictvím velké obrazovky, umístěné na provozní budově ND, tanečníky krátce pozdravily zřejmě největší hvězdy českého tance – Daria Klimentová a Jiří Kylián. Hlavním důvodem pro umístění obrazovky byl ale tzv. telemost mezi Prahou a Brnem, který zprostředkovala Česká televize. Účastníci open class v Brně si tak mohli zatančit variace lektorů z Prahy a naopak. Technika ovšem nefungovala stoprocentně, obraz ze zpožďoval a zvuk občas vynechával. Když ke konci brněnské lekce přenos zkolaboval úplně, moderátoři Orozovič s Kaňkovským nezaváhali, známou melodii z Prokofjevova Romea a Julie dozpívali a tanečníci mohli variaci úspěšně dokončit.
Jako každý rok byl na programu oslav i tzv. flashmob neboli společná choreografie, která byla několik týdnů předem dostupná na videu na internetu. Letos organizátoři připravili flashmob i pro děti, a tak se v půl páté „na sále“ objevila spousta malých i větších labutí, se kterými si choreografii zopakoval tanečník a vedoucí uměleckého souboru Laterny Magiky Pavel Knolle. V sestavě bylo několik „podezřelých“ taktů, během kterých malé baletky jen klečely na zemi. Když tančily choreografii naostro s hudbou, v těchto pár taktech mezi ně přilabutila první sólistka Baletu ND Nikola Márová v kostýmu a dotančila s nimi až do konce. Následovalo skupinové focení, které bylo pro baletní fanynky možná větším zážitkem než samotný flashmob. Společná choreografie pro dospělé se v minulých letech nesla spíš v hiphopovém duchu. Letos byly přípravou pověřeny studentky HAMU. Vybraly si hit Pharella Williamse a pravda, bylo vidět, že jsou zvyklé tvořit na jinou hudbu jiný typ pohybu. Sestava byla ale jednoduchá a tudíž přístupná pro všechny, a tanečníci byli evidentně jako vždy předem připraveni.
Na řadu přišly pražské taneční konzervatoře, především Taneční centrum Praha, které se předvedlo s několika čísly scénického a většinou poměrně emočně vypjatého tance, nutno říct, že studenty technicky skvěle provedeného. Napětí a intenzitu uvolnila Konzervatoř hl. m. Prahy se svým Kopanickým čardášem v lidových krojích. Program na piazzetě se pomalu chýlil k závěru a během swingové tančírny ubývalo tanečníků i diváků. Oslavy totiž pokračovaly na mnoha dalších místech, ať už na Náplavce vystoupením Cirqueonu, nebo třeba v La Fabrice promítáním tanečních filmů.
Mezinárodní den tance v České republice oslavuje viditelně stále více lidí, na více místech a s nabitějším programem. Že je u nás o tanec zájem dokládá i to, že si oslavu vzaly pod křídla tak velké instituce jako je Národní divadlo a Česká televize. Příští rok tak snad můžeme čekat ještě větší publicitu, zájem médií i veřejnosti.
