LOSER(S) na Lední Letné

Kdo nezvlá­dl v srpnu dora­zit na Let­ní Let­nou na před­sta­ve­ní Loser(s) sku­pi­ny Dae­Man a Jar­ka Cemer­ka, má ješ­tě šan­ci. Letos popr­vé totiž při­šli orga­ni­zá­to­ři fes­ti­va­lu s jaký­mi­si zim­ní­mi ozvě­na­mi, pří­znač­ně nazva­ný­mi Led­ní Let­ná. Loser(s) jsou, zdá se, jed­ním z hlav­ních tahou­nů zim­ních cir­ku­so­vých rado­vá­nek, kte­ré se ode­hrá­va­jí v šapi­tó na hole­šo­vic­kém Výstavišti.

Název Led­ní Let­ná fun­gu­je. Když si dává­te sva­ře­né víno v zatep­le­ném baru – ve foyer cir­ku­so­vé­ho sta­nu, máte tak tro­chu pocit, že při­chá­zí­te na led­ní revue. Před­sta­ve­ní „Lůzrů“ pak divác­ký záži­tek z led­ní revue napl­ňu­je. Tahle show má být zábav­ná. A ačko­li je slo­že­ná z jed­not­li­vých výstu­pů, je tema­tic­ky orá­mo­vá­na. Jejím hlav­ním moti­vem se stá­vá let a létá­ní.
Vstu­pu­je­me do šapi­tó s boar­ding pasem a oci­tá­me se v leta­dle směr Pra­ha Bar­ce­lo­na. Našim prů­vod­cem po celou dobu letu bude letuš­ka Van­da – Ondřej Havlík řeče­ný En.dru, vyni­ka­jí­cí beat­bo­xer a hlav­ně show­man. Nechci říci, že s ním před­sta­ve­ní sto­jí a padá, ale roz­hod­ně celou hru roz­jíž­dí a spá­jí. Oble­čen v uni­for­mě letuš­ky arti­ku­lu­je vykrou­ce­ným žen­ským hla­sem, doko­na­le imi­tu­je zvu­ky, hla­sy ces­tu­jí­cích. Kari­ka­tu­rou vykres­lu­je běž­né situ­a­ce v leta­dle. A pak se leta­dlo vzne­se, divá­ci se uvol­ní v sedač­kách a všech­no, co se ode­hrá­vá poté, se mož­ná děje na malých moni­to­rech, kte­ré zná­me z leta­dla.
Pěti­ce mla­dých mužů – akro­ba­tů – se obje­vu­je v růz­ných for­ma­cích. Z počát­ku spí­še než akro­ba­tic­ké výko­ny před­vá­dě­jí taneč­ní cho­re­o­gra­fie ve sty­lu street dan­ce. Brzy se také začne ote­ví­rat základ­ní pří­bě­ho­vý moment, kte­rý jako­by zrov­na vypa­dl z fil­mu typu Street dan­ce. Na jeviš­tě vstu­pu­je krás­ná žena. Taneč­ni­ce v čer­ve­ném, fem­me fata­le – Jana Vrá­na s tma­vý­mi vla­sy a rudý­mi rty. Pro­chá­zí se po jeviš­ti jako gaze­la, dlou­hý cíp čer­ve­né lát­ky se při chůzi řasí jako vleč­ka, obmo­tá­vá se kolem ní, když slajdu­je po jeviš­ti, nahá steh­na se otí­ra­jí o chlad­nou zem. A čeká nás milost­ná roman­ce…
Ale ješ­tě počkat, jsme pře­ci jen v cir­ku­su, kde by nemě­la chy­bět pořád­ná ekvi­lib­ris­ti­ka. Tvůr­ci pro­to na jeviš­tě sta­ví sou­čas­né taneč­ni­ci Janě Vrá­ně její alter ego – ženu v čer­ve­ném, pro­fe­si­o­nál­ní artist­ku Janu Tel­co­vou. S jejím pří­cho­dem začí­ná oprav­do­vý nový cir­kus, kdy se koneč­ně daří před­vést i reper­toár pěti­ce akro­ba­tů. Její drob­né tělo vyha­zu­jí do vzdu­chu, navzá­jem si ho kou­lí, posí­la­jí, pro­tá­čí ho. Uka­zu­jí své sva­ly, sílu, mužnost.

Žena je v jejich rukách záro­veň hrač­kou i jejich krá­lov­nou. Když se pro­chá­zí po scho­dech vytvo­ře­ných z jejich těl, když se bra­vur­ně vypne do stoj­ky na jed­né ruce opře­ná o dlaň part­ne­ra a když – při­jde nej­e­fekt­něj­ší moment insce­na­ce – doslo­va letí vzdu­chem, vyho­ze­ná silou part­ne­ra, hruď vypnu­tou vpřed, rudá lát­ka plu­jíc za ní jako křídla.

Nad tím vším sto­jí jako demiurg insce­na­ce náš prů­vod­ce Ondřej Havlík. V poza­dí vytvá­ří loo­pin­go­vé sety. Aran­žu­je hudeb­ní kous­ky z pla­y­lis­tu, dopl­ňu­je je tu a tam o pár akor­dů zahra­ných živě na růz­né hudeb­ní nástro­je. Ve vte­ři­ně se změ­ní ve spor­tov­ní­ho komen­tá­to­ra z Indie nebo se vyfo­tí s taneč­ní­ky a divá­ky na sel­fie. Humor někdy balan­cu­je na hra­ni­ci s trap­nos­tí, ale En.dru to usto­jí a k tomu – hud­ba mu oprav­du šla­pe. Až se někdy může zdát, že ji samot­ná cho­re­o­gra­fie ztěž­ka dohá­ní. Někte­ré sek­ven­ce se mož­ná zby­teč­ně opa­ku­jí a pří­běh milost­né­ho vzpla­nu­tí jed­no­ho z lůzrů s dív­kou je jen povrch­ně načrt­nut. Gra­da­ce a vypoin­to­vá­ní nepři­jde. Ale co, jsme pře­ci jen v novém cir­ku­su, kde se spí­še než na hloub­ku hra­je na efekt a na moment zába­vy. A tak se neboj­te na Led­ní Let­nou vyra­zit. Losers hra­jí dokon­ce i na Silvestra.

Námět, režie a cho­re­o­gra­fie: Jarek Ceme­rek
Kon­cept a cho­re­o­gra­fie akro­ba­tic­kých čás­tí: Petr Hor­ní­ček
Kos­týmy: Andrea Rubin Smě­lí­ko­vá, Eva Suchán­ko­vá
Body drum­ming: Car­li Jef­fer­son
Hud­ba: Ondřej Havlík — En.dru
Účin­ku­jí­cí:
Žena: Jana Vrá­na
Její alter ego: Jana Tel­co­vá
Vyvo­le­ný lůzr: Maty­áš Ram­ba
Lůzři: Petr Hor­ní­ček
Jin­dřich Pan­ský
Lukáš Machá­ček
Vítěz­slav Ram­ba
Letuš­ka a komen­tá­tor: Ondřej Havlík – En.dru

Publikováno
V rubrikách Recenze

Od Markéta Faustová

Redaktorka webu a časopisu Taneční zóna. Absolvovala divadelní vědu na Univerzitě Karlově. K tanci má blízko nejen teoreticky – intenzivně navštěvuje různé tanečník kurzy a workshopy a také působila jako manažerka s Vertedance Company. Pracuje jako PR manažerka kulturních projektů v agentuře 2media.cz. Vede hodiny flow jógy.