Každý má svůj CED

Centrum experimentálního divadla (foto: David Konečný)

Osob­ně musím kon­sta­to­vat, že osla­vy tři­ce­tin Cen­t­ra expe­ri­men­tál­ní­ho diva­dla spl­ni­ly před­po­klá­da­ný účel podob­ných slav­nos­tí – vypla­vi­ly ze dna pamě­ti vesměs pozi­tiv­ní vzpo­mín­ky, daly pocí­tit souná­le­ži­tost setká­vá­ní a při­po­mně­ly mi, že kva­pem stár­nu. Pro­to­že jsem se účast­ni­la fes­ti­va­lo­vé­ho zahá­je­ní plat­for­my Terén a záro­veň zaži­la Diva­dlo U sto­lu; cho­di­la jsem na před­sta­ve­ní pro­jek­tu Jir­ka Kni­ha hle­dá auto­ra, pama­tu­ji pre­mi­é­ru Trap­ných… Pokra­čo­vat ve čte­ní Kaž­dý má svůj CED

Publikováno
V rubrikách Recenze

Rozbagrováno!

Šes­ti­den­ní pře­hlíd­kou Terén­ní úpra­va zapo­ča­la svo­ji čin­nost plat­for­ma pro per­for­ma­tiv­ní umě­ní Terén. Ben­ja­mín Cen­t­ra expe­ri­men­tál­ní­ho diva­dla od 1. do 6. říj­na opa­no­val nejen Dům pánů z Fana­lu a HaDi­va­dlo, ale také kavár­nu PRAHA či Sál Bře­ti­sla­va Baka­ly. Dra­ma­tur­gic­ky se roz­kro­čil od melod­ra­mu Bohusla­va Mar­ti­nů přes dět­ský pro­gram až k tech­no pár­ty. Jak prv­ní výko­po­vé prá­ce změ­ni­ly brněn­skou kul­tur­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní Roz­bag­ro­vá­no!

Publikováno
V rubrikách Recenze

Vše krásné končí polibkem

Mini­ma­lis­tic­ký kolos Phi­li­pa Glas­se (a Rober­ta Wil­so­na) Ein­stein on the Beach mír­ně výhrůž­ně visí nad ději­na­mi diva­dla. Dílo díky wag­ne­rov­ské sto­pá­ži a suve­rén­ní anti­dě­jo­vos­ti stá­le před­sta­vu­je divác­kou výzvu, byť to může v kon­tex­tu sou­čas­né­ho umě­ní znít jako klišé. Kon­cert­ní ver­ze zaha­ju­jí­cí letoš­ní roč­ník hudeb­ní­ho fes­ti­va­lu Morav­ský pod­zim nicmé­ně potvr­di­la, že tuhle hoze­nou ruka­vi­ci se vypla­tí zved­nout a řád­ně… Pokra­čo­vat ve čte­ní Vše krás­né kon­čí polibkem

Publikováno
V rubrikách Recenze