Taneční soubor NANOHACH se loučí premiérou: inscenací Den a Noc a Noc a Den

Diva­dlo Ponec bude 9. květ­na svěd­kem pre­mi­é­ry před­sta­ve­ní Den a Noc a Noc a Den, dvou taneč­ních sól, kte­ré vytvo­ři­ly kme­no­vé taneč­ni­ce a cho­re­o­gra­f­ky sou­bo­ru NANOHACH Lea Šve­jdo­vá a Mar­ta Trpi­šov­ská. Inspi­ra­cí jim byly osu­dy výtvar­ni­ce Marie Čer­mí­no­vé, zva­né Toyen a spi­so­va­tel­ky Vir­gi­nie Wool­fo­vé — tedy dvou obdi­vu­hod­ných žen, kte­ré se doká­za­ly nekom­pro­mis­ně pro­sa­dit v dobách, kdy svět umě­lec­ké kre­a­ti­vi­ty byl stá­le výhrad­ní domé­nou mužů. V insce­na­ci, vytvo­ře­né ryze žen­ským kolek­ti­vem, najde­me jako hlav­ní inspi­rač­ní zdroj dobo­vé este­tic­ké pre­fe­ren­ce, jejich vliv je zřej­mý ve výtvar­ném řeše­ní i v sou­do­bé taneč­ní řeči obou pro­ta­go­nis­tek. V rám­ci veče­ra zazní navíc fik­tiv­ní dia­log Toyen a Vir­gi­nie Wool­fo­vé, kte­rý pro insce­na­ci napsa­la reno­mo­va­ná spi­so­va­tel­ka Rad­ka Denemarková.

Sou­bor NANOHACH před­sta­vu­je špič­ku čes­ké taneč­ní scé­ny. Zalo­ži­la jej v roce 2004 pěti­ce jed­něch z prv­ních absol­ven­tů Kon­zer­va­to­ře Dun­can Cen­t­re Hon­za Malík, Michal Záho­ra, Lea Šve­jdo­vá, Mari­a­na Novot­ná a Mar­ta Trpi­šov­ská. Tvůr­čí elán, pospo­li­tost a zau­je­tí, kte­ré své prá­ci věno­va­li i umě­lec­ké kva­li­ty a orga­ni­zač­ní schop­nos­ti při pod­po­ře taneč­ní pro­fe­se, jim při­nes­la čet­ná uzná­ní a oce­ně­ní doma i v zahra­ni­čí. Pre­mi­é­rou Den a noc a noc a den sou­bor uza­ví­rá svou dva­nác­ti­le­tou his­to­rii a roz­ho­dl se svou čin­nost poté ukončit.

Pre­mi­é­ru před­sta­ve­ní Den a Noc a Noc a Den uve­de praž­ské diva­dlo Ponec 9. květ­na 2016 od 20 hodin, vstu­pen­ky lze objed­nat zde.

Den a Noc a Noc a Den při­ná­ší uni­kát­ní a cit­li­vé pro­po­je­ní svě­ta tan­ce, výtvar­né­ho umě­ní i lite­ra­tu­ry. Před­sta­ví dvě taneč­ní sóla, spo­je­ná jed­no­tí­cím duchem obdi­vu k odva­ze a tvůr­čí ori­gi­na­li­tě dvou vel­kých žen kul­tur­ní his­to­rie. Lea Šve­jdo­vá se inspi­ro­va­la dílem Toyen a Mar­ta Trpi­šov­ská cho­re­o­gra­fic­ky zpra­co­vá­vá život Vir­gi­nie Wool­fo­vé. „Jsou to své­ráz­né a obdi­vu­hod­né ženy, jejichž tvor­ba spa­dá do obdo­bí, kte­ré žen­skou samo­stat­nost a kre­a­ti­vi­tu pra­má­lo pod­po­ro­va­lo,” říká o inspi­rá­tor­kách před­sta­ve­ní Lea Šve­jdo­vá. „Mužům pat­řil svět, ženy byly deko­ra­cí svých mužů a pečo­va­tel­ky o rodin­ný krb. Vir­gi­nii a Toyen se přes ten­to han­di­cap jejich žen­ské­ho těla poda­ři­lo ve svě­tě mužů uspět a obě se sta­ly význam­ný­mi uměl­ky­ně­mi, kte­ré výraz­ně ovliv­ni­ly obor, ve kte­rém tvo­ři­ly,” dodá­vá Mar­ta Trpišovská.

V před­sta­ve­ní zaujme ved­le tra­dič­ně ori­gi­nál­ní cho­re­o­gra­fie a taneč­ních výko­nů také výtvar­né ladě­ní, nápa­di­tě vyu­ží­va­jí­cí prv­ky typic­ké pro dobu, ve kte­ré se tyto dvě fas­ci­nu­jí­cí ženy potká­va­jí. V plně žen­ském autor­ském týmu najde­me scé­no­gra­f­ku Noru Sop­ko­vou, kos­tým­ní výtvar­ni­ci Mari­a­nu Novot­nou či svě­tel­nou desig­nér­ku Katarí­nu Ďuri­co­vou. Za hudeb­ní slož­kou sto­jí Jana Vöro­so­vá a Vero­ni­ka Švá­bo­vá. Na pří­pra­vě se výraz­ně podí­le­la lek­tor­ka Národ­ní gale­rie Moni­ka Sybo­lo­vá a v nepo­sled­ní řadě také autor­ka fik­tiv­ní­ho dia­lo­gu Toyen a Vir­gi­nie Wool­fo­vé, reno­mo­va­ná spi­so­va­tel­ka, pře­kla­da­tel­ka a lite­rár­ní teo­re­tič­ka Rad­ka Denemarková.

S pre­mi­é­rou taneč­ní­ho veče­ra Den a noc a noc a den se dva­nác­ti­le­tá his­to­rie taneč­ní­ho sku­pi­ny NANOHACH uza­vře. Taneč­ník, pro­du­cent, mana­žer a spi­ri­tus agens této com­pa­ny Hon­za Malík vysvět­lu­je: „Ukon­če­ní prá­ce sou­bo­ru vní­má­me jako při­ro­ze­ný pro­ces. Čle­no­vé se ve sku­pi­ně vyví­je­li a vyví­jí celou dobu umě­lec­ky i samo­stat­ně. Roz­hod­li jsme se dál jít kaž­dý svo­jí ces­tou, zůstá­vá­me však lid­sky i umě­lec­ky spří­z­ně­ni.” Sou­bor, podob­ně jako jeho šéf­pro­du­cent, pova­žu­je odva­hu ke změ­ně na vrcho­lu kari­é­ry za potřeb­nou a pří­nos­nou. „Vní­mám jako vzru­šu­jí­cí vše nové, co se rýsu­je na obzo­ru. Moc se na to těším,” uza­ví­rá Malík s opti­mizmem. Taneč­ní sku­pi­na NANOHACH se tedy trans­for­mu­je do nových tvůr­čích zámě­rů, kon­čí pou­ze její umě­lec­ký sou­bor. S jejím duchem a kre­a­ti­vi­tou se bude pub­li­kum potká­vat i nadále.

Sou­bor NANOHACH se úspěš­ně vyme­zil vůči zaběh­lým postu­pům taneč­ní­ho main­stre­a­mu důra­zem na ori­gi­na­li­tu a auten­ti­ci­tu sdě­le­ní. Na svém kon­tě má 24 insce­na­cí. Mezi klí­čo­vé poči­ny může­me počí­tat napří­klad insce­na­ce Syn­chro­ni­ci­ty, Por­trét, Reso­nan­ce, Miluj mě, Zlo­čin a trest nebo Diptych. Pro­jek­ty sku­pi­ny NANOHACH zís­ka­ly mno­hé nomi­na­ce i oce­ně­ní doma i v zahra­ni­čí. Mezi oce­ně­ní­mi, kte­ré sou­bo­ru jeho dlou­ho­le­tá sou­stře­dě­ná prá­ce při­nes­la, jme­nuj­me napří­klad “The Other View” Cri­tics Award 2013 (Rus­ko), Best Con­tem­po­ra­ry Dan­ce Per­for­man­ce Award 2011 a Best Actor Award (Kin­fes­ti­val Rus­ko), Cenu za nej­lep­ší light design 2010, Cenu SAZKY za objev v tan­ci 2007, Cena za inter­pre­ta­ci 2007 a 2006. Taneč­ník, pro­du­cent a mana­žer sou­bo­ru Hon­za Malík byl za svo­je akti­vi­ty v sou­čas­ném tan­ci oce­něn poro­tou fes­ti­va­lu Next Wave titu­lem Osob­nost roku 2014.

Kopro­du­cent: Tanec Pra­ha z.s./ PONEC-diva­dlo pro tanec, Praha

Za pod­po­ry: Minis­ter­stvo kul­tu­ry ČR, hlav­ní měs­to Pra­ha, Kon­zer­va­toř Dun­can cen­t­re, Stu­dio ALTA, Truh­lár­na, MK ČR, Hl.m. Pra­ha, Kon­zer­va­toř Dun­can cen­t­re, Preciosa,

Tvůr­čí tým:
Námět, cho­re­o­gra­fie, tanec: Lea Šve­jdo­vá a Mar­ta Trpi­šov­ská
Scé­no­gra­fie: Nora Sop­ko­vá
Hud­ba: Jana Vöro­so­vá
Zvu­ko­vá spo­lu­prá­ce: Vero­ni­ka Švá­bo­vá
Svě­tel­ný design: Katarí­na Ďuri­co­vá
Kos­týmy: Mari­a­na Novot­ná
Video­prá­ce: Miku­láš Arse­n­jev, Micha­el Voden­ka
Umě­lec­ká spo­lu­prá­ce a kon­zul­ta­ce: Rad­ka Dene­mar­ko­vá a Moni­ka Sybo­lo­vá
Pro­duk­ce: Hon­za Malík & NANOHACH z.s.

Vstu­pen­ky a info: www.divadloponec.cz, www.nanohach.cz