Nevím, čím si to listopad zasloužil, že se stal měsícem historických událostí. I ten nedávno uplynulý byl plný oslav, pietních aktů, ale také osobních vzpomínek, sfouknutých narozeninových svíček a dárků všeho druhu.
Soubory VerTe a NANOHACH v listopadu slavily desetiletí, Pražský komorní balet padesátiny a naše drahá vlast 25 let demokracie. Do historie se nejspíš také zapíše velkolepý opening Jatek 78 v Holešovické tržnici. Jejich nový provozovatel Cirk La Putyka pozval kolegy a diváky k oslavě prostoru pro nové divadlo, k oslavě nové příležitosti. Chválíme, jak se La Putyka vyrovnala s řeznickou minulostí jatek tím, že nechala odsloužit mši za duše pobitých zvířat. Jatka 78 v průběhu měsíce dokazovala, že nejsou jen trendy prostorem s atmosférou, ale i divadlem, kde koupě lístku nejsou vyhozené peníze. Pojízdné bio francouzského střihu přivezla do Prahy společnost SE.S.TA. Zadarmo se promítaly taneční filmy v Kouzelném karavanu zaparkovaném před Veletržním palácem. Přistát bezpečně z vesmíru se podařilo na malém jevišti divadla NoD bytosti z jiné galaxie – Electře v těle Jany Vrány. V okolních prostorách se v klidu kšeftovalo s taneční a divadelní literaturou na malém veletrhu Book Me. Oslavy desetiletých VerTe Dance zahrnovaly premiéru Traces, která se moc nepovedla, několik zdařilých repríz z repertoáru skupiny a na závěr večírek vtipu, srdečnosti a překvapení, který se vydařil náramně. Pak proběhla noc divadel. Každého 17. v měsíci tančí Berrak Yeddek v divadle Kampa svůj soukromý rituál – sólo Woman And (Her) Waves uprostřed kruhu planoucích svíček. Ve Státní opeře se poprvé od svého prvního uvedení v roce 1877 roztančila Bajadéra. Choreograf José Torrés miluje Indii, a proto dělal co mohl, aby z té slátaniny s nehezkou hudbou udělal hezký večer. Tanečníci hodně pomáhali, např. Jiří Vinklát jako nezapomenutelný Šiva je adeptem na výkon roku. Svou dekádu připomněli i NANOHACH – dělali to průběžně už od října. V našem měsíci oslavně roztančila Lea Čapková M(m)ezipatra v Lucerně půvabnou sólovou kreací Citoyen. „Co jsme za tu dobu zažili? Jak jsme se měli? Co jsme ztratili a co naopak získali? Kam jsme se posunuli? Kam se posunul svět okolo nás? Jaké jsme měli sny? Jaké sny se vyplnily a jaké naopak ne?“ — ptali se dychtivě NANOHACH v bilanční choreografii Veroniky Švábové Move On. Na Baráčnickou rychtu se konečně vrátila Dechovka.
15.12. 2014
