Osobnost roku

Fes­ti­val vše­mož­né umě­lec­ké alter­na­ti­vy …next wave/příští vlna…, udě­lu­je kaž­dý rok něko­lik cen a titul Osob­nost roku. Ten poro­ta věno­va­la Janu Malí­ko­vi — peda­go­go­vi, cho­re­o­gra­fo­vi, pro­du­cen­to­vi pro­jek­tů sou­čas­né­ho tan­ce, kte­rý je záro­veň vedou­cím a spo­luza­kla­da­te­lem sou­bo­ru NANOHACH.

Dle porot­ců Jan Malík – citu­je­me: „Svý­mi akti­vi­ta­mi pře­sa­hu­je obvyk­lé říze­ní jed­no­ho sou­bo­ru i samot­ný obor tan­ce. Ved­le již dese­ti­le­té­ho vede­ní sou­bo­ru NANOHACH, kte­rý je dnes jed­ním z nej­lep­ších a nej­pro­gre­siv­něj­ších sesku­pe­ní v oblas­ti nezá­vis­lé­ho tan­ce u nás, si vel­mi cení­me jeho ote­vře­né spo­lu­prá­ce s praž­ským pocho­dem hrdos­ti homose­xu­á­lů Pra­gue Pri­de a vyvo­lá­ní letoš­ní série veřej­ných debat o sou­čas­ném taneč­ním umě­ní Mluv­me o tan­ci!Gra­tu­lu­je­me a ptá­me se:

Kte­ré z oce­ně­ných „zásluh“, jež uvá­dí poro­ta fes­ti­va­lu …next wave/příští vlna… si cení­te nej­ví­ce a proč?
Nej­víc mě těší, když se můžu podí­let i na nápa­dech, pro­jek­tech taneč­ní­ho umě­ní, kte­ré jdou za hra­ni­ce obo­ru, ode­hrá­va­jí se v dal­ších pro­stře­dích a komu­ni­ku­jí ve spo­leč­nos­ti, kde pra­vi­del­ně tanec nepo­tká­me. A pak jsou to pocho­pi­tel­ně akti­vi­ty NANOHACH, kte­rým věnu­ju čas a ener­gii nej­ví­ce už pár let.

Kdy­by bylo sou­čás­tí ceny  jed­no spl­ně­né  přá­ní, co bys­te si přál?
Spl­ni­tel­né, nebo nespl­ni­tel­né? Jsou to divá­ci v dlou­hých řadách a zástu­pech, jejich zájem a potře­ba být s námi a u toho… a zno­va…
A radost bych měl tře­ba v zajiš­tě­ní nákla­dů něja­ké pra­cov­ní ces­ty del­ší než 3 dny, kde by obsa­hem bylo pozná­vá­ní a kon­fron­ta­ce s obo­rem a cho­dem v jiných evrop­ských zemích.

Komu bys­te vy sám udě­lil ten­to titul?
V rych­los­ti, ve kte­ré odpo­ví­dám,  nena­lé­zám prá­vě teď kon­krét­ní oso­bu… Urči­tě něko­mu, kdo je čin­ný ne z nut­nos­ti, ale z pře­tla­ku a potře­by, a kdo se tan­ci aktiv­ně či pasiv­ně věnu­je oprav­du srd­cem a nezišt­ně. Něko­mu, kdo tanec dostá­vá také do celé spo­leč­nos­ti. Těž­ké. Ale vlast­ně bych tím­to „řádem“ obda­ro­val také někte­rou z dam, kte­ré se věnu­jí mno­ho let taneč­ní výcho­vě na někte­ré z čes­kých ZUŠ. Pro jejich tvůr­čí kva­li­ty, upřím­nost a cit­li­vé umě­lec­ko-peda­go­gic­ké vedení.

7.10.2014