Min Tanaka zatančí na vltavském břehu

V letoš­ním roce uply­nu­lo tři­cet let od prv­ní­ho vystou­pe­ní japon­ské­ho taneč­ní­ka, reži­sé­ra a far­má­ře Mina Tana­ky v Pra­ze, kte­ré v době tota­li­ty muse­lo pro­běh­nout v uta­je­ní. Za tu dobu ze semín­ka svo­bod­né ima­gi­na­ce vyros­tl mohut­ný strom. Slav­ný taneč­ník se v rám­ci oslav 20. sezó­ny Diva­dla  Archa vra­cí do Pra­hy. Jeho prv­ní sólo­vé vystou­pe­ní pro­běh­ne ve čtvr­tek 12. červ­na na Rohan­ském ost­ro­vě. V Arše poté 14. a 15. červ­na Min Tana­ka vystou­pí v sólo­vé insce­na­ci Šťast­ný strom.

Kar­lín­ský břeh, tzv. Pří­stav 186 00, je posled­ní baš­tou divo­ké pří­ro­dy v cen­t­ru Pra­hy. „Je pří­znač­né, že si taneč­ník, reži­sér a far­mář Min Tana­ka, vybral prá­vě toto mís­to“, říká Ondřej Hrab, ředi­tel Diva­dla Archa a Tana­kův dlou­ho­le­tý pří­tel.  „Vol­ně pří­stup­ný nový živý park by měl být v budouc­nos­ti věno­ván kul­tur­ním akti­vi­tám pod širým nebem. Stej­ně jako v pří­pa­dě Diva­dla Archa, kte­ré Min Tana­ka v roce 1994 otví­ral spo­leč­ně s Johnem Calem, tak půjde o zasvě­ce­ní pro­sto­ru slou­ží­cí­ho umění.“

V Pra­ze popr­vé vystou­pil Min Tana­ka v roce 1984. Jeho teh­dej­ší taj­né vystou­pe­ní vidě­la jen hrst­ka zasvě­ce­ných divá­ků. Od té doby se stal pro mno­hé v Čes­ké repub­li­ce živou legen­dou. Tana­ka byl prv­ním, kdo u nás před­sta­vil butó, tanec japon­ské avant­gar­dy, kte­rý se zro­dil z potře­by zno­vu najít koře­ny japon­ské kul­tu­ry a odmít­nout západ­ní for­mál­ní vzo­ry. Praž­ské pub­li­kum mělo uni­kát­ní mož­nost pra­vi­del­ně sle­do­vat vývoj Tana­ko­vy umě­lec­ké tvor­by. Pověst­ná se sta­la jeho vystou­pe­ní v klu­bu Na Chmel­ni­ci, série před­sta­ve­ní Svě­ce­ní jara v Národ­ním diva­dle v roce 1992, či ve spo­leč­ném vystou­pe­ní s Johnem Calem při ote­vře­ní Diva­dla Archa v roce 1994. V dru­hé polo­vi­ně deva­de­sá­tých let vytvo­řil cho­re­o­gra­fii Gri­mm Gri­mm. Min Tana­ka rov­něž tan­čil upro­střed prou­du řeky Vlta­vy při slav­nost­ním zno­vu­o­te­vře­ní Diva­dla Archa po povod­ni v říj­nu 2003. V roce 2005 bylo před­sta­ve­ní Stan­ding On the Edge (Stát na hra­ně) Tana­ko­vým pří­spěv­kem k Ander­se­nov­ské sezó­ně Archy, kde si vybral téma člo­vě­ka na okra­ji spo­leč­nos­ti a napo­sle­dy v Arše vystou­pil v květ­nu 2012 v sólu Locus Focus a due­tu Step into the Sha­dow.
Min Tana­ka, kte­rý fas­ci­no­val polo­vi­nu svě­ta, je legen­dou sám o sobě. Fun­gu­je jako most mezi svě­ty výcho­du a zápa­du, mezi vel­ko­měs­ty a ven­ko­vem, mezi stá­řím i mlá­dím, mezi nico­tou a nej­hlub­ším smys­lem exis­ten­ce. Život­ní filo­so­fií Tana­ky je pro­po­je­ní tan­ce a zemědělství.

V sou­čas­né době spo­lu s dal­ší­mi taneč­ní­ky své sku­pi­ny Toka­son hos­po­da­ří na dvou far­mách v horách pre­fek­tu­ry Jama­na­ši. Pěs­tu­je zde orga­nic­ky ošet­řo­va­nou zele­ni­nu, rýži, sojo­vé boby a čaj. V létě na jed­né z těch­to farem pra­vi­del­ně pořá­dá mezi­ná­rod­ní fes­ti­val Dan­ce Hakushu. Kaž­do­roč­ně se na jeho hor­skou far­mu sjíž­dě­jí desít­ky mla­dých uměl­ců z celé­ho svě­ta, aby pod­stou­pi­li nároč­ný tré­nin­ko­vý cyk­lus, kte­ré­mu Tana­ka říká Body Weather — Těles­né počasí.

Před­ní čes­ká pub­li­cist­ka Jana Návra­to­vá dopl­ňu­je: „Pro čes­ké taneč­ní­ky a per­for­me­ry měl Min Tana­ka veli­ký význam – řada z nich k němu na far­mu jez­di­la a stá­le mož­ná jez­dí. Kom­plex­ní, filo­zo­fic­ký sys­tém, kte­rý ve svém Body Whe­ther nabí­zel, totiž dával smy­sl jak umě­lec­kým inten­cím, tak živo­tu jako tako­vé­mu. Pros­tě ty dvě linie spo­jil. A spo­jil je jako úkol, jako výzvu. Před­po­klá­dal dři­nu, poko­ru, dril – tak věč­ně dis­ku­tu­jí­cí evrop­ská inte­lek­tu­ál­ní pova­ha pro­šla zku­še­nos­tí, kte­rá jí nasta­vi­la napros­to nový úhel pohle­du na svět a sama sebe. Ale taky na umě­ní, kte­ré nelze chá­pat jako pro­jekt, leč jako ima­nent­ní sou­část prá­ce a živo­ta, jako úro­du rýže.“

 

6. 6. 2014