Krevety á la Indigo v Paláci Akropolis

V břez­nu opět začnou tan­čit kre­ve­ty. V nedě­li 16.03 v 20:00 se v Palá­ci Akro­po­lis obje­ví taneč­ní multi­žánro­vé před­sta­ve­ní Kre­ve­ty á la Indi­go. Se zpě­vem Céci­le da Cos­ta a krás­nou tan­go hud­bou dopl­ně­nou bea­ty Dj Matou­še Hekely.

“Naším hlav­ním téma­tem, kte­ré se pro­lí­ná celým před­sta­ve­ním, je svo­bo­da, jak už téma­tic­ká, tak i svo­bo­da performera/umělce na scé­ně. Svo­bo­da, kte­rá je spo­je­ná s neu­směr­ňo­va­nou fan­ta­zií, s odva­hou a se samot­ným šílen­stvím. To, co se může zdát jed­něm šíle­né, může pro dru­hé být vyjá­d­ře­ním bytost­né svo­bo­dy, rados­ti z exis­ten­ce. Mě osob­ně pak v odka­zu k surre­a­lis­mu zají­má pro­stup­nost svě­tů, náhled do pod povr­chem skry­tých exis­ten­cí. Para­dox­ně tvar, kte­rý vzni­ká, není zatí­žen pohle­dem do pro­sto­rů tem­né­ho nevě­do­mí, nýbrž nao­pak, je to esen­ce svět­la, rados­ti z bytí, humo­ru a šílen­ství, jež se zro­di­ly v pro­ce­su zkou­še­ní.“, říká Miřen­ka Čecho­vá, reži­sér­ka představení.

Čle­no­vé i samot­ná sku­pi­na Spit­fi­re Com­pa­ny pro­chá­ze­jí výji­meč­ným obdo­bím. Miřen­ka Čecho­vá obdr­že­la jed­nu z nej­dů­le­ži­těj­ších ame­ric­kých umě­lec­kých cen, Best of dan­ce 2012, zve­řej­ňo­va­nou dení­kem Washing­ton Post. Mar­ké­ta Vacov­ská zís­ka­la nomi­na­ci na Cenu Thá­lie, Cenu Diva­del­ních novin za cho­re­o­gra­fii i cenu Taneč­ni­ce roku na Taneč­ní plat­for­mě. Spit­fi­re dále zazá­ři­li na posled­ním roč­ní­ku fes­ti­va­lu Frin­ge Edinbur­gh, kde obdr­že­li Herald Angel Award a nomi­na­ci na Total The­a­t­re Award.

“Dneš­ní gene­ra­ce zabý­va­jí­cí se fyzic­kým, taneč­ním diva­dlem začí­ná být ve svém výra­zu sebe­vě­do­má a díky tomu i dosta­teč­ně vyhra­ně­ná k před­klá­dá­ní uce­le­ných este­tic­kých tva­rů a pro­vo­ka­tiv­ních myš­le­nek. Všem nám pomá­há kon­fron­ta­ce s evrop­skou špič­kou. Jsem rád, že Spit­fi­re Com­pa­ny v obdo­bí 2013/14 uvi­dí divá­ci v Jiho­af­ric­ké repub­li­ce, Ang­lii, Kore­ji, Číne, Itá­lii, Řec­ku, Špa­něl­sku a v dal­ších zemích.”

Spit­fi­re Com­pa­ny — Kre­ve­ty á la Indi­go / Pra­wns á la Indi­go od Spit­fi­re Com­pa­ny na Vimeo.

Sku­pi­na Spit­fi­re Com­pa­ny, v mých očích bez­kon­ku­renč­ní diva­dlo roku, uved­la Kre­ve­ty à la Indi­go, surre­a­lis­mem inspi­ro­va­nou insce­na­ci. Její podo­ba je dána magic­ko-rea­lis­tic­kým pří­stu­pem reži­sér­ky Miřen­ky Čecho­vé. (Nina Van­ge­li, Diva­del­ní noviny)
Být kre­ve­tou musí být straš­né. A být ženou ješ­tě hor­ší. (…) Celé to má, jak je u Spit­fi­rů dob­rým zvy­kem, doce­la sil­ný ero­tic­ký náboj, a záro­veň je to, jak je u Spit­fi­rů rov­něž dob­rým zvy­kem, doce­la drs­ně sha­zo­va­né a iro­ni­zo­va­né. (Vla­di­mír Mikul­ka, NaDivadlo)
Téma­ti­ka: Lás­ka, chtíč, utr­pe­ní, poní­že­ní, pochrou­ma­ná sebe­úcta, zno­vuna­by­tá hrdost, ale hlav­ně svo­bo­da a KREVETY. Tito drob­ní korý­ši se zje­vo­va­li v názna­cích všu­de – v pohy­bo­vých sek­ven­cích, v mlu­ve­ném slo­vu i jako ozdo­ba klo­bou­ku zpě­vač­ky, kte­rá byla slav­nost­ně při­ne­se­na na pod­no­su, aby byla násled­ně naštěs­tí neú­spěš­ně naser­ví­ro­vá­na. (Danie­la Zil­va­ro­vá, Taneč­ní aktuality)