Zdálo by se, že zákulisní praktiky známé z české politiky, mnohdy založené na bezohledné cestě za svým prospěchem, už nemohou překvapit. Mohou. V kultuře na ně přece jen zvyklí nejsme.
V pátek 6. června přinesla Mladá fronta Dnes na titulní straně článek s názvem Vyšší dotace pro náměstkův soubor. Článek poukazoval na údajně pochybné přidělení dotace Ministerstvem kultury orchestru staré hudby Collegium 1704, jenž vede Václav Luks, a na pravděpodobnou intervenci náměstka ministra kultury Miroslava Rovenského ve prospěch tohoto orchestru. Údajně Rovenský mohl stát za vyšší dotací orchestru oproti předchozímu roku, a to mimo jiné proto, že se s Luksem přátelí a v souboru Collegium 1704 příležitostně hraje na lesní roh. Článek, pod nímž je podepsaná Michaela Svobodová, šikovně podsouvá čtenáři údajné doklady o nehorázné korupci v nejvyšších patrech české kultury. Argumentaci zakládá na citaci dvou kulturních, ale i politických šíbrů – Jaromíra Boháče, prezidenta Asociace hudebních festivalů ČR, prezidenta Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov a také aktivního člena českokrumlovské Občanské demokratické strany, a Miroslava Matějky, ředitele festivalu České doteky hudby a předsedy jičínské buňky Strany práv občanů (tedy „Zemanovců“).
Jak ukazuje nedávný příspěvek v Taneční zóně Spravedlivý díl tanci, rozdělování financí jednotlivým oborům není úplně spravedlivé. Nejlépe si stojí klasická hudba, která nejenže má nejvyšší míru uspokojení žádostí v grantovém řízení, ale jako jediná měla pro rok 2014 vyčleněn okruh tzv. prioritních akcí, o němž nerozhoduje odborná grantová komise. Přesto silný lobbing vedený Asociací hudebních festivalů ČR a reprezentovaný právě Jaromírem Boháčem se pokusil za minulého vedení Ministerstva kultury protlačit na vládu Program státní podpory profesionálních hudebních festivalů a tím situaci podpory klasické hudby (ale jen některé) ještě zlepšit (je otázkou do jaké míry na úkor jiných uměleckých oborů). V navrženém programu dominovala výkonnostní kritéria nad těmi uměleckými. Mimo jiné bylo důležité, aby byl festival hodně drahý (rozpočet alespoň 5 mil. Kč) a aby měl vysoké procento soběstačnosti (alespoň 75 %).
Smělý plán Jaromíra Boháče a jím vedené asociace se ale začal hroutit po nástupu Daniela Hermana do čela Ministerstva kultury a především Miroslava Rovenského na místo jeho náměstka. Ministerstvo kultury totiž návrh Programu státní podpory profesionálních hudebních festivalů z vlády stáhlo a náměstek Rovenský inicioval diskusi o vzniku programu nového, který by zahrnul všechny umělecké obory a v němž by mnohem podstatnější roli hrála kritéria umělecká, přínos pro ten který obor apod. Byl jsem překvapen, jak náměstek Rovenský vede diskusi o vzniku nového programu – u kulatého stolu se zástupci všech uměleckých oborů (kromě kinematografie, která na MK ČR nespadá formálně pod Profesionální umění, ale pod Média a audiovize), demokraticky, na rovinu s jasně deklarovanou snahou najít pro významné festivaly výhledově nové zdroje financování, s cílem dát těmto festivalům alespoň příslib dlouhodobé podpory a se záměrem odstranit veškeré nestandardní a netransparentní cesty, jakými byly v minulosti podporovány některé umělecké projetky, aniž by se k nim kladně vyjádřily komise složené z odborníků. Jenže ouha – takto vyznačený směr, tak odlišný od těch nedávno minulých, kdy na ministerstvu působili náměstci Martin Sankot a před ním Radek Zdráhal, zdá se nevyhovuje všem v umělecké branži. Hlavně těm, kteří o své umělecké kvalitě odborníky v grantových komisích nepřesvědčili, ale měli přístup k netransparentním penězovodům označeným jako prioritní akce Ministerstva kultury. Řeč je například o festivalu České doteky hudby, jejímž ředitelem je právě Miroslav Matějka. Podíváte-li se do programu festivalu, zavání trochu komercí. Přesto v rámci okruhu prioritních akcí, tedy bez doporučení grantové komise, měl na rok 2014 dostat 800 000 Kč (ale protože předchozí dotaci řádně nevyúčtoval, dotaci zatím nezískal). Mimochodem v předcházejícím roce jej grantová komise bodovala a v okruhu festivalů klasické hudby skončil téměř na chvostu.
Za článkem v Mladé frontě Dnes vidím hlavně snahu zdiskreditovat jak rozhodování grantových komisí, tak náměstka Rovenského. Ten nepopírá, že se s Václavem Luksem řadu let zná. V orchestru Collegium 1704 sice stále příležitostně hraje, ale od té doby co pracuje na Ministerstvu kultury, účinkuje v tomto orchestru bez nároku na honorář. A hlavně – přidělení dotace orchestru Collegium 1704 nemohl ovlivnit, protože na ministerstvo přišel až zhruba dva měsíce poté, co grantová komise soubor ohodnotila vysokým počtem bodů a tudíž doporučila k podpoře. Není tedy pravým důvodem onoho článku pokusit se odstranit toho, kdo se snaží lobbistickým šíbrům zatnout tipec a nastavit spravedlivé a demokratické principy při rozdělování dotací? Ministr Herman ve stručném prohlášení svého náměstka podržel, razantně se proti článku v Mladé frontě Dnes ozval Václav Luks, jehož podpořila výrazná část kulturní obce. Co na to někteří vážení členové Asociace hudebních festivalů ČR, například Roman Bělor, ředitel Pražského jara a zároveň viceprezident této asociace? A co na to Mladá fronta Dnes? Mlčí. Stále mlčí.