Divadelní Odyssea

Posled­ních deset dní v čer­ven­ci, tedy od 20. do 30. 7., bude Pra­ha hos­tit čes­kou část nové diva­del­ní pře­hlíd­ky Diva­del­ní Ody­sea, kte­rá je sou­čás­tí mezi­ná­rod­ní­ho čtyř­le­té­ho pro­jek­tu Mee­ting the Odys­sey. Účast­ní se ho 15 part­ne­rů z 11 zemí. Jed­ná se o putov­ní pře­hlíd­ku, jejíž prv­ní část pro­běh­la loni ve Fin­sku, Dán­sku a Rus­ku, dru­há zača­la minu­lou sobo­tu v pol­ské Opo­li a pokra­čo­vat bude do Itá­lie a na Maltu.

Na kaž­dé zastáv­ce vznik­nou cho­re­o­gra­fie, kte­ré se v roce 2017 spo­jí a per­for­me­ři spo­leč­ně obje­dou řec­ké ost­ro­vy. Fes­ti­val Mee­ting the Odys­sey si pro­na­jal loď, pochá­ze­jí­cí z roku 1920 z Eston­ska, kte­rá byla pří­mo pro tuto pří­le­ži­tost zre­kon­stru­o­vá­na a kte­rá se spo­lu s fes­ti­va­lem pře­sou­vá a je dějiš­těm před­sta­ve­ní a worksho­pů. Čes­ká repub­li­ka sice o tuto loď jako stře­do­zem­ní stát při­jde, orga­ni­zá­to­ři praž­ské čás­ti fes­ti­va­lu ale vyu­ži­li pří­le­ži­tos­ti pro­najmout si Loď Tajem­ství brat­ří For­ma­nů a při­blí­žit se tak téma­tu moř­ské­ho Ody­se­o­va putování.

Diva­del­ní Ody­see před­chá­zí fes­ti­val pou­lič­ní­ho diva­dla Za dveř­mi, kte­rý Ody­see „pře­ne­chal“ jeden den na Vác­lav­ském náměs­tí. Ješ­tě před samot­ným zahá­je­ním fes­ti­va­lu, tedy 19. čer­ven­ce, se zde před­sta­ví usku­pe­ní ME-SA a jejich Much more than nothing a 420PEOPLE s 21 let sta­rou insce­na­cí Pac­kage, kte­rou má ten­to sou­bor na reper­toá­ru od roku 2010, kdy jí uve­dl na piaz­ze­tě Národ­ní­ho diva­dla. V samém cen­t­ru Pra­hy tak míst­ní i zahra­nič­ní poten­ci­o­nál­ní divá­ky upo­zor­ní na nad­chá­ze­jí­cí diva­del­ní udá­lost, kte­rá jinak nemá nijak vel­kou pro­pa­ga­ci. Samot­ný fes­ti­val se bude ode­hrá­vat na již zmí­ně­né Lodi Tajem­ství a v diva­dle Hyber­nia, v Zít­ko­vých sadech u Palac­ké­ho náměs­tí se budou konat před­sta­ve­ní a díl­ny pro děti.

Orga­ni­zač­ně sto­jí za praž­skou Diva­del­ní Ody­se­ou pro­dukč­ní plat­for­ma Pro­Fi­tArt, kte­rá se sta­rá o pro­duk­ce naší před­ní cho­re­o­gra­f­ky Len­ky Vag­ne­ro­vé. I pro­to tvo­ří prá­vě její díla vět­ší část fes­ti­va­lo­vé­ho pro­gra­mu. V diva­dle Hyber­nia Vag­ne­ro­vá tři­krát uve­de cho­re­o­gra­fii Jezd­ci  (Taneč­ní insce­na­ci roku 2013), na Lodi Tajem­ství pak dva­krát La Lobu, po jejímž uve­de­ní bude vždy násle­do­vat kon­cert zpě­vač­ky Jany Vébro­vé, kte­rá na před­sta­ve­ní par­ti­ci­pu­je, a jed­nu star­ší insce­na­ci Mah Hunt. V rám­ci fes­ti­va­lu bude mít v Hyber­nii pre­mi­é­ru insce­na­ce Sor­ce­rer, kte­rou vytvo­ři­la Vag­ne­ro­vá v kopro­duk­ci s němec­kou Lan­de­rer & Com­pa­ny. Účin­ku­jí v ní taneč­ní­ci z Čech, Slo­ven­ska, Vel­ké Bri­tá­nie a Němec­ka. Auto­rem hud­by je tra­dič­ní Vag­ne­ro­vé spo­lu­pra­cov­ník Ivan Acher, kte­rý bude mít na jed­nom z fes­ti­va­lo­vých kon­cer­tů křest alba s jevišt­ní hud­bou z insce­na­cí Jezd­ci a La Loba.

Šár­ka Pavel­ko­vá z Pro­Fi­tAr­tu byla dří­ve pět let pro­dukč­ní sou­bo­ru Far­ma v jes­ky­ni, jehož insce­na­ce SCLAVI/Emigrantova píseň bude tak­též sou­čás­tí pro­gra­mu. Stej­ně jako Jezd­ce ji orga­ni­zá­to­ři umís­ti­li do diva­dla Hyber­nia. Vychá­ze­jí z toho, že Far­ma zvlád­la v zahra­ni­čí zapl­nit sál pro 500 divá­ků. Vůbec vol­ba Hyber­nie jako jed­no­ho z fes­ti­va­lo­vých dějišť je vel­mi odváž­ným a ambi­ci­óz­ním poku­sem, ve kte­rém hod­la­jí orga­ni­zá­to­ři pokra­čo­vat i po skon­če­ní fes­ti­va­lu. Mají za to, že taneč­ní a pohy­bo­vé diva­dlo je díky absen­ci jazy­ko­vé bari­é­ry ide­ál­ním arti­k­lem pro turis­ty, kte­rým chtě­jí ten­to žánr zpřístup­nit. Pře­de­vším kvů­li loka­li­tě, ale i kapa­ci­tě a vyho­vu­jí­cí­mu tech­nic­ké­mu záze­mí padla vol­ba prá­vě na Hyber­nii. Orga­ni­zá­to­ři, sdru­že­ní pod plat­for­mou Net­Pro­Art, věří, že ved­le růz­ných muzi­ká­lů a best of Labu­tí jeze­ro budou alter­na­tiv­něj­ší pro­duk­ce pro turis­ty dosta­teč­ně láka­vé, aby při­nes­li kapi­tál a uči­ni­li tak ten­to žánr samo­fi­nan­co­va­tel­ný. Uvi­dí­me, nako­lik je tato vize v našem pro­stře­dí reál­ná, kaž­do­pád­ně jsou ale podob­né poku­sy potře­ba a je skvě­lé, že má někdo odva­hu se do nich pustit.

Zpět k fes­ti­va­lu. Kro­mě zmí­ně­né Len­ky Vag­ne­ro­vé a Far­my v jes­ky­ni budou tři veče­ry pat­řit taneč­ni­ci Patri­cii Porá­ko­vé, kte­rá v pro­jek­tu Qui­lom­bo láká divá­ky do svě­ta váš­ni­vé­ho argen­tin­ské­ho tan­ga. Po před­sta­ve­ní bude vždy násle­do­vat tan­čír­na a divá­ci si tak budou moci sami vyzkou­šet to, co před tím vidě­li na jevišti.

Návště­vou ze zahra­ni­čí bude pol­ský sou­bor Opol­ski Tea­tr Lal­ki i Akto­ra, kte­ří na Lodi Tajem­ství uve­dou pre­mi­é­ru Čeká­ní na déšť s mezi­ná­rod­ním obsa­ze­ním her­ců, taneč­ní­ků, muzi­kan­tů a lou­tek. Tato insce­na­ce, inspi­ro­va­ná mytic­kým pří­bě­hem Odys­se­o­vy man­žel­ky Pene­lo­pé, je jed­ním ze čtyř pro­jek­tů, kte­ré vznik­nou během čtyř­le­té­ho puto­vá­ní Mee­ting the Odys­sey. Dru­hým mezi­ná­rod­ním pro­jek­tem je spo­lu­prá­ce izra­el­ské­ho Cli­pa The­a­ter a v Pra­ze usa­ze­né­ho Tea­tr Novo­go Fron­ta, kte­ří spo­leč­ně vytvo­ři­li insce­na­ci nazva­nou With Unar­med For­ces.

Spe­ci­ál­ním pro­jek­tem, kte­rý se bude konat na všech zastáv­kách Mee­ting the Odys­sey, jsou tzv. Instants nebo­li Před­sta­ve­ní v pří­tom­ném oka­mži­ku, v našem pří­pa­dě uvá­dě­ná pod názvem Instant Pra­gue. Téma­tem praž­ské čás­ti bude Sestup Odys­sea do Hádu. Jed­ná se o spon­tán­ní akce ital­ské­ho sou­bo­ru Cada Die Tea­tro s domá­cí­mi uměl­ci, kte­ří pro­po­jí Homér­ské pří­běhy s míst­ní­mi zvy­ky, nála­da­mi a atmo­sfé­rou, načer­pa­nou v uli­cích nebo tře­ba v barech.

Sou­čás­tí fes­ti­va­lu bude také pro­gram pro děti, kte­rý se bude ode­hrá­vat v cir­ku­so­vé aré­ně v Zít­ko­vých sadech. Zde se před­sta­ví napří­klad Sac­ra Cir­cus Šte­va Cap­ka, diva­dlo Minor, Squa­d­ra Sua nebo La Mauvai­se Gra­i­ne. Vět­ši­ně před­sta­ve­ní budou před­chá­zet tvůr­čí dílny.

Nejen praž­ská Diva­del­ní Ody­sea, ale celý mezi­ná­rod­ní Mee­ting the Odys­sey je vel­mi ambi­ci­óz­ním pro­jek­tem, kte­rý má za cíl pro­po­jit uměl­ce okra­jo­vých žánrů a v našem pří­pa­dě zvi­di­tel­nit a pro­pa­go­vat naše uměl­ce a zpřístup­nit je jak domá­cím, tak zahra­nič­ním divá­kům. Je pro­to tro­chu s podi­vem, že se o něm zatím málo vědě­lo a málo mlu­vi­lo. Mohl by být skvě­lým odra­zo­vým můst­kem pro plá­no­va­né akti­vi­ty sdru­že­ní Net­Pro­Art. Dou­fej­me, že se jim jejich plá­ny poda­ří dotáh­nout do konce.