V lednu 2016 založili slovenské tanečnice a slovenští tanečníci Platformu pro současný tanec (PlaST). Nové profesní sdružení usiluje o systémovou změnu podpory tance na Slovensku a své plány i aktivity prezentovalo grémium správní rady PlaSTu letos v červenci na žilinském festivalu Kiosk.
Letní Žilina, přesněji festival „iného“ divadla Kiosk, je tradičně místem setkání tvůrkyň a tvůrců z oblasti živého umění. Vedle představení se v žilinském kulturním centru Stanica, domově festivalu, často debatuje o stavu podpory tance a obecněji nezávislého divadla na Slovensku. Tyto krátkodeché debaty ale dosud neměly zásadnější vyústění. O to významnější je vznik Platformy pro současný tanec (PlaST), jejíž aktivity a cíle na Kiosku prezentovali členky a členové správní rady Marta Poláková, Maja Hriešik, Jaro Viňarský a Yuri Korec.
PlaST je profesním sdružením aktuálně sdružujícím kolem čtyřicítky tanečnic, tanečníků, choreografek, choreografů a 6 tanečních sdružení, které usiluje o systémovou změnu v podpoře současného profesionálního tance na Slovensku. Slovenská taneční scéna je dlouhodobě roztříštěná, a pokud jde o finanční podporu, společný postup je rozhodně užitečnější než sólo iniciativy. PlaST proto usiluje především o definování, sdružování a prosazování společných potřeb slovenských tanečnic a tanečníků. Jak připomněl tanečník a taneční terapeut Yuri Korec: „instituce vůbec netuší, co taneční komunita potřebuje. Proces definování těchto potřeb je bolestný, ale děje se to. Potřebujeme se spojit, abychom mohli lépe rozvíjet své individuální umělecké názory.“ PlaST proto nyní pracuje na základním mapování situace tance, jehož cílem je získat údaje o počtu představení, formě finanční podpory a vůbec podobě tanečního umění na Slovensku. Do jeho aktivit se může zapojit jednotlivec i sdružení.
Podle vyjádření zástupců správní rady PlaSTU se nová iniciativa chce soustředit na podporu infrastruktury pro uvádění tance a posílení zastoupení tanečních představení na programu kulturních center v regionech. Problém s nedostatkem prostoru pro zkoušení a předvádění tance se vynořil po uzavření bratislavského divadla Elledance. Jak připomněla choreografka a taneční pedagožky Marta Poláková: „pokud není kde pravidelně prezentovat, nedá se vytvářet divácká obec.“ Zástupci PlaSTu už proto začali jednat o spolupráci s kulturními centry jako žilinská Stanica, Tabačka v Košicích nebo Zahrada v Banské Bystrici.
Vedle akutního problému s nedostatečnou viditelností současného tance ve společnosti jako jeden z impulsů ustavení PlaSTu zmínili jeho iniciátoři rovněž cenzurní útoky fašistického župana Banskobystrického kraje Kotleby, který pozastavil dotaci Štúdia tanca. Také vznik Fondu na podporu umenia, který vytvořil novou strukturu financování tvorby na Slovensku, představuje výzvu, na kterou zástupci PlaSTu reagují a již intenzivně jednají s vedením fondu o co nejlepší formulaci tanečně specifických podprogramů. Jak podotkli, jednání s Fondem jsou zatím pozitivní.
Během diskuse na KioSK z publika také zazněly stížnosti na nedostatek managerů a produkčních působící v tanci. Lepší situaci by si účastníci setkání představili také v oblasti tanečního vzdělávání a kritické reflexe soudobé tance. Jistě by se našly další oblasti, kde může PlaST intervenovat. Jak ale připomněla publicistka a režisérka a kritička Maja Hriešik, sdružení je teprve na začátku, čeká ho dlouhá cesta k prosazení svých cílů, a proto si nyní klade realistické úkoly. Právě výsledky mapování současného tance na Slovensku mohou poskytnout konkrétní a fakty podložené východisko pro další postup. Valná hromada PlaSTu se uskuteční v září v Bratislavě a bude jistě zajímavé sledovat, jaký obraz současného slovenského tance zde PlaST představí. Do jeho aktivit se může zapojit jednotlivec i sdružení. Tanečnice a tanečníci působí jednotněji a odhodlaněji než jejich kolegyně a kolegové v Česku. Mají nyní k dispozici základní nástroj na prosazování svých potřeb a je na nich, jak s ním naloží.
PŘEČTETE SI TAKÉ TEXT JANY NÁVRATOVÉ O STAVU KULTURNÍ POLITIKY NA SLOVENSKU ZDE.