3/09 — Tanec a animalita

Tanec a animalita
(pod­zim 2009)

Auto­ři nové­ho čís­la Taneč­ní zóny se zamys­le­li na vzta­hem lid­ské­ho a zví­ře­cí­ho pohy­bu, nad jejich para­le­la­mi, inspi­ra­ce­mi, nad fas­ci­na­cí pohy­bem zví­řat, nad nevě­do­mou rovi­nou instink­tů a reflexů.
Řadu pří­kla­dů neú­čel­né­ho pohy­bo­vé­ho estét­ství v cho­vá­ní zví­řat, v němž může­me spat­řo­vat taneč­ní har­mo­nii uvá­dí v člán­ku Napo­do­bí­me-li tapí­ra, tapír urči­tě při­jde před­ní čes­ký eto­log Sta­ni­slav Komá­rek. Diva­dlo Ken­taur z Mar­seille zbu­do­va­lo na hlu­bo­kém, intim­ním vzta­hu s koň­mi svou oso­bi­tou poe­ti­ku, což doklá­dá text Tho­ma­se Hah­na Ken­taur jako her­mafro­dit­ní uto­pie. Celým sou­bo­rem člán­ků věnu­je toto čís­lo pozor­nost feno­mé­nu kori­dy. Instink­tiv­ní cho­vá­ní, kte­ré máme spo­leč­né se zví­řa­ty, je zákla­dem bra­zil­ské capo­ie­ry, jež se sta­la pro oblast sou­čas­né­ho tan­ce inspi­ra­tiv­ní tech­ni­kou roz­ví­je­jí­cí přes­nost, bdě­lost, rych­lost, cit vůči part­ne­ro­vi a pro­sto­ru — více v roz­ho­vo­ru Zuny Kozán­ko­vé s mis­trem obou tech­nik Bru­nem Caver­nem. Jak je tomu u lidí, kte­ří nemo­hou vní­mat zra­kem a jsou odká­zá­ni na před­sta­vi­vost a jiné detek­to­ry ori­en­ta­ce, jsme zkou­ma­li na hodi­nách fla­men­ka, v nichž se taneč­ni­ce Pet­ra Šťast­ná pokou­ší „šťast­ně” pře­dat záži­tek z pohy­bu sle­pým taneč­ní­kům. O feno­mé­nu taran­tis­mu — nemo­ci a léč­bě záhad­né cho­ro­by čtě­te ve stu­dii mla­dé odbor­ni­ce na tuto pro­ble­ma­ti­ku, Ire­ny N. Kobylákové.
Pohled zblíz­ka (tedy blok hi res) jsme ten­to­krát věno­va­li tan­ci v regionech.
Recenz­ní část je pak ohléd­nu­tím za význam­ný­mi mezi­ná­rod­ní­mi fes­ti­va­ly — Impul­stanz, Let­ní Let­ná a pol­ským site spe­ci­fic fes­ti­va­lem Miasto. Recenz­ně se vyja­dřu­je Taneč­ní zóna k pre­mi­é­rám Kdo je Annik?, Ryba a k uve­de­ní cho­re­o­gra­fie Ori­gi­ne bel­gic­ké­ho cho­re­o­gra­fa Sidi Lar­bi Cher­kau­i­ho na fes­ti­va­lu Diva­del­ná Nitra.
Taneč­ní­ci a zví­řa­ta — spoj­te se!