Tanec a homosexualita
(Ohlédnutí za létem s Taneční zónou, podzim 2009)
Ročník věnovaný zvláštním stavům těla a jeho metamorfózám pokračuje číslem věnovaným tanci a homosexualitě. Rozbor dvou nových choreografických apokryfů Nižinského Faunova odpoledne — L’apres-midi Raimunda Hogheho a Faun(s) Oliviera Dubiose — přináší studie německo-francouzského kritika Thomase Hahna Faun gayem. Jak je to se společenským stautem homosexuálů v dnešních USA a jak na to reagují taneční umělci popisuje naše americká dopisovatelka Kate Mattingly v článku Kognitivní disonance.
Nad otázkou, zda mají gayové speciální pohybovou techniku se zamýšlí tanečník a choreograf Jaro Viňarský v sebereflexi Tělo iného muža. V rozhovoru Jany Návratové s Jiřím Bartovancem, tanečníkem souboru Sashy Waltz, se dočtete, že Sexualita je jenom jedna. Markéta Faustová zase zpovídala choreografa Jana Kodeta, který prohlašuje, že je třeba: Být otevřený a svobodný, jak jen mohu být. V bloku Hi res tentokrát informujeme o projektu Tanec školám a o koncepci předmětu taneční a pohybové výchovy v základních školách.
Recenzenti Taneční zóny se věnovali festivalu Tanec Praha 2009 (Jana Návratová – Málo událostí, hodně zbytečností), nové premiéře souboru Nanohach a Jana Komárka Zločin a trest (Alex Švamberk), Nina Vangeli vás ve své recenzi Vznešený vězeň provede zuskovsko-kyliánovským Extrémem. Roman Vašek spojil komentář k večeru bratří Bubeníčkových v ND se zamyšlením nad „migrací“ českých tanečních umělců. Jana Bohutínská si zase všímá jak se v našich operních domech „zpívá, cvičí, trsá a tančí“. S Markétou Faustovou navštívíme La Putyku a s Lenkou Eidlpesovou současný taneční New York. Velkým rozhovorem Markéty Kaňkové s Evou Blažíčkovou připomínáme také jednu z velkých událostí sezóny – Špalíček.
Gay friendly!