01/10 — Tančíme Střední Evropou a začínáme na Slovensku!

Tan­čí­me Střed­ní Evro­pou a začí­ná­me na Slovensku!
(jaro 2010)

Jar­ní čís­lo 14. roč­ní­ku Taneč­ní zóny před­sta­vu­je slo­ven­skou scé­nu sou­čas­né­ho tan­ce. “Je v lar­vál­ním stá­diu,” pro­zra­di­la cho­re­o­gra­f­ka Pet­ra For­na­y­o­vá ve vel­kém roz­ho­vo­ru s Janou Bohutín­skou. Aby ne, když se pod­po­ře sou­čas­né­ho tan­ce na Slo­ven­sku věnu­je tak málo pozor­nos­ti a pro­střed­ků. Důsled­kem je odchod taneč­ní­ků ze země, jak v člán­ku Slo­ven­ská taneč­ní diaspo­ra uvá­dí Jana Návra­to­vá. Přes­to se na Slo­ven­sku najdou nad­šen­ci, kte­ří se usi­lov­ně pokou­še­jí o vybu­do­vá­ní pro­fe­si­o­nál­ní­ho pro­stře­dí pro sou­čas­ný tanec.

Jed­nou z význam­ných akti­vit, kte­rá k tomu­to cíli míří, je čin­nost Laba­nov­ské­ho ate­li­é­ru v Bra­ti­sla­vě. Jeho zakla­da­tel­ky Mar­ta Polá­ko­vá a Zuza­na Oče­nášo­vá Vasi­čá­ko­vá v roz­ho­vo­ru objas­ňu­jí čin­nost této odbor­né insti­tu­ce a hovo­ří i o prak­tic­ké apli­ka­ci laba­nov­ské ana­lý­zy pohy­bu v insce­na­ci Hlad­ká hra­na. Kon­tras­tem k sofis­ti­ko­va­né meto­dě LAB je spon­tán­nost tan­ce rom­ských oby­va­tel v osa­dách Východ­ní­ho Slo­ven­ska. Odbor­ni­ce na rom­skou kul­tu­ru a redak­tor­ka TZ, Julie Kočí, v člán­ku Kaj but Roma, odoj giľi šun­doj… podá­vá svě­dec­tví o pri­már­ní tea­tra­li­tě této etnic­ké men­ši­ny, jejíž koře­ny jsou zapuš­tě­ny v indic­ké půdě. Jako správ­ný prů­vod­ce nabí­zí Taneč­ní zóna i pře­hled sou­bo­rů a “venu­es” sou­čas­né­ho tan­ce, stej­ně jako peri­o­dik, kte­rá reflek­tu­jí domá­cí taneč­ní dění.

V recen­zích se ješ­tě jed­nou ohléd­ne­me za Holand­ským taneč­ním fes­ti­va­lem, ten­to­krát vní­ma­vý­ma oči­ma Bru­ce Michel­so­na, rea­gu­je­me na domá­cí pre­mi­é­ry — Diva­dlo Far­my v jes­ky­ni (Mar­ké­ta Faus­to­vá), Emi­gran­tes sou­bo­ru Ver­Te­Dan­ce (Nina Van­ge­li), při­ná­ší­me dokon­ce dva růz­né pohle­dy na Exkur­zi s Hel­gou Jany Hudeč­ko­vé a Mar­ty Trpi­šov­ské — Nina Van­ge­li a Mar­ké­ta Faus­to­vá měly zkrát­ka jiný názor na věc. Jana Návra­to­vá komen­tu­je hos­to­vá­ní Con­stan­zy Macras s Hell on Earth na Nové scé­ně a Nina Van­ge­li Vámoso­vu Spí­cí kra­sa­vi­ci uve­de­nou Stát­ní ope­rou Pra­ha ozna­či­la za “Šíp­ko­vou Růžen­ku pro dospě­lé a sečtě­lé”. Ve zvlášt­ním blo­ku věnu­je­me pozor­nost tan­ci v ČT, kte­rá v nedáv­né době uved­la tři doku­men­ty s taneč­ním téma­tem. Kte­ré? To se dočte­te v čísle.

Vol­te tanec!