Každý umělec je hrdý na své umění

Auto­rem posel­ství k letoš­ní­mu mezi­ná­rod­ní­mu dni tan­ce je fran­couz­ský cho­re­o­graf Mou­rad Mer­zouki, kte­rý své­ho času roz­pou­tal ve Fran­cii i jin­de v Evro­pě vel­ký zájem o hip hop jako umě­lec­kou taneč­ní for­mu. Jeho pro­vo­lá­ní je výra­zem hlu­bo­ké­ho vzta­hu k tan­ci a pře­svěd­če­ní v jeho zušlech­ťu­jí­cí schopnosti.

„Kaž­dý umě­lec hájí umě­ní, jež ho při prv­ním setká­ní hlu­bo­ce pozna­me­na­lo. Při­ná­še­lo, co hle­dal a ztra­til a co by váš­ni­vě rád sdí­lel s ostat­ní­mi. Je to ode­zva hla­su, nale­ze­né­ho ruko­pi­su, inter­pre­ta­ce tex­tu, před­klá­da­né­ho lid­stvu, je to hud­ba, bez níž nás vesmír nedo­ká­že oslo­vit, je to pohyb nabí­ze­jí­cí půvab. Pyš­ním se tan­cem jako taneč­ník a cho­re­o­graf. Jsem tan­ci hlu­bo­ce vděč­ný, pro­to­že mi dal vel­kou šan­ci. Jeho ušlech­ti­lá dis­ci­plí­na se sta­la mou eti­kou. Díky tan­ci den co den obje­vu­ji svět.

Tanec je důvěr­ně můj víc než coko­liv jiné­ho, den­ně mne povzbu­zu­je jeho spe­ci­fic­ká ener­gie a vel­ko­ry­sost. Poe­tič­nost tan­ce mě uklidňuje.

Mohu tvr­dit, že bez tan­ce bych nebyl? Bez schop­nos­ti se vyja­d­řo­vat, kte­rou mi tanec posky­tl? Bez jis­to­ty, dané mi tan­cem, že doká­žu pře­ko­nat strach a vyhnout se sle­pým ulič­kám? Díky tan­ci jsem pocho­pil krá­su a slo­ži­tost svě­ta, stal jsem se obča­nem, zvlášt­ním obča­nem, kte­rý při kaž­dém novém setká­ní zno­vu obje­vu­je záko­ni­tos­ti, kte­rý se nezpro­ne­vě­řu­je kul­tu­ře hip hop, jež pře­tvá­ří nega­tiv­ní síly na pozitivní.

Tanec mě den­ně napl­ňu­je hrdos­tí. Avšak záro­veň s tou­to hrdos­tí jsem hlu­bo­ce zne­klid­něn. Část mlá­de­že z chu­din­ských čtvr­tí ztra­ti­la ori­en­ta­ci, ztra­ti­la schop­nost v živo­tě snít. Ta mlá­dež vyrůs­tá ve frustra­ci a v neu­stá­lém napě­tí. Jsem jako ti mla­dí. Všich­ni jsme jako oni. Snad víc než ostat­ní bych si přál pomo­ci jim svým pří­kla­dem k lep­ší­mu živo­tu. Což boha­tost kaž­dé­ho jed­not­liv­ce neo­bo­ha­cu­je celou společnost?

Kul­tu­ra spo­ju­je lidi víc než veš­ke­rá slo­va. Buď­te odváž­ní, ris­kuj­te. Pak navzdo­ry pře­káž­kám a nená­vis­ti, jimž bude­te nepo­chyb­ně vysta­ve­ni, bude­te neu­stá­le vní­mat krá­su svě­ta, jako jsem já vní­mal tanec. Díky své zce­la mimo­řád­né síle, odstra­ňu­jí­cí spo­le­čen­ské roz­dí­ly i roz­dí­ly dané naším půvo­dem, zacho­vá­vá tanec pou­ze pohyb těl v jejich pros­té lid­skosti lid­ských bytos­tí, kte­ré se vra­ce­jí ke své­mu pros­té­mu a záro­veň jedi­neč­né­mu i spo­leč­né­mu výra­zu.
Dovol­te, abych zakon­čil slo­vy René Cha­ra, kte­rá mi kaž­do­den­ně při­po­mí­na­jí, že nesmí­me niko­mu dovo­lit, aby nás uvěz­nil v pře­de­psa­ných rolích: „Vynuť si svou šan­ci, uchop své štěs­tí a jdi za svým rizi­kem. Když tě lidé budou vídat, zvyk­nou si.“

Tak to zkus­te, chy­buj­te a začně­te vždy zno­vu, ale pře­de­vším — tan­če­te, nikdy nepře­staň­te tančit!”

Mou­rad Merzouki

Mou­rad MERZOUKI se naro­dil v roce 1973 v Lyo­nu. V sed­mi letech začal navště­vo­vat kur­zy bojo­vé­ho umě­ní a cir­ku­so­vých dis­ci­plin, v pat­nác­ti letech se setká­vá popr­vé s hipho­po­vou kul­tu­rou, a tak obje­vu­je tanec. Rych­le se roz­ho­dl vytvo­řit novou for­mu street artu a záro­veň expe­ri­men­to­vat s růz­ný­mi taneč­ní­mi sty­ly, zejmé­na cho­re­o­gra­fů Mary­se Delen­te, Jean-Fra­nço­is Durou­re a Jose­fa Nad­je. Tato boha­tá zku­še­nost ho při­ved­la k tou­ze usku­teč­ňo­vat vlast­ní umě­lec­ké pro­jek­ty, pro­po­ju­jí­cí hip hop s dal­ší­mi dru­hy umě­ní. Tak v roce 1989 vytvá­ří spo­lu s Kader Attou, Eri­cem Mezi­no a Cha­ouki Saï­dem svou prv­ní umě­lec­kou spo­leč­nost ‘Accro­rap’. V roce 1994 uve­de během Lyon’s Bien­nial Dan­ce Fes­ti­val před­sta­ve­ní “Athi­na”; jež skli­di­lo tri­um­fál­ní úspěch, kte­rý ote­vřel street dan­ce dve­ře na reno­mo­va­ná jeviš­tě. Ces­ty Mer­zouki­ho ved­ly do nepo­zna­ných úze­mí, kde tanec může být moc­ným pro­střed­kem komu­ni­ka­ce. S cílem roz­ví­jet svůj vlast­ní umě­lec­ký styl zalo­žil v roce 1996 vlast­ní umě­lec­kou spo­leč­nost “Käfig”. Ta od led­na 2006 síd­lí v Espa­ce Albert Camus v měs­tě Bron poblíž Lyo­nu. V roce 2009 zaklá­dá v Bro­nu cen­t­rum pro vývoj sou­čas­né­ho tan­ce pod názvem “Pôle Pik”. V červ­nu 2009 byl Mou­rad Mer­zouki jme­no­ván ředi­te­lem Národ­ní­ho cho­re­o­gra­fic­ké­ho cen­t­ra měs­ta Créte­il — Val de Mar­ne. Tam pokra­ču­je v roz­ví­je­ní svých pro­jek­tů s důra­zem na ote­vře­nost vůči svě­tu a roz­lič­ným sty­lům a žánrům. Za 18 let vytvo­řil ten­to cho­re­o­graf 22 insce­na­cí, a jeho spo­leč­nost ode­hra­je v prů­mě­ru 150 před­sta­ve­ní za rok po celém světě.

(pře­klad Dag­mar Steinová)