Světlo pozvolna zhasíná, je mrtvé ticho, svět čeká, vesmír není, jen myšlenky víří ve vědomí, než konečně se taky utiší. Mátohy spánku před rozedněním. Odněkud zpoza zdí dozvuky dějů se v pavučinách zachytí. Na všem ulpívá němá tíha nevědomí.
