Odezvy inscenace Kabaret Vélasquez uvnitř Jirky Rotbauera

Svět­lo pozvol­na zha­sí­ná, je mrt­vé ticho, svět čeká, vesmír není, jen myš­len­ky víří ve vědo­mí, než koneč­ně se taky uti­ší. Máto­hy spán­ku před roze­dně­ním. Odně­kud zpo­za zdí dozvu­ky dějů se v pavu­či­nách zachy­tí. Na všem ulpí­vá němá tíha nevědomí. 

Publikováno
V rubrikách Recenze