Video týdne: Sea of Silence

Mezi iro­nií a ritu­á­lem jsou „Moře ticha“ Tama­ry Cubas jež měla němec­kou pre­mi­é­ru na fes­ti­va­lu Tanz im August.

Nej­pr­ve je tu Moře ticha se sed­mi žena­mi z Nigé­rie, Egyp­ta, Indonésie, Bra­zí­lie, Chi­le, Mexi­ka a Uru­gua­ye v rám­ci Radi­al­sys­té­mu. Mlu­ví edo, arab­sky, mapuč­sky, malaj­sky, didxa­zá, borum­sky a špa­něl­sky. I když tyto země půvo­du jsou zde urči­tě sou­čás­tí pro­blé­mu, pro­to­že tyto ženy se obvykle iden­ti­fi­ku­jí spí­še se svý­mi domo­ro­dý­mi koře­ny a žijí v exi­lu. Vez­mě­me si napří­klad Noelii Coñu­e­nao, kte­rá je jako rodi­lá Mapuche v Chi­le ozna­čo­vá­na za tero­rist­ku a nako­nec vykři­ku­je, že samot­né Chi­le je tero­ris­tic­ké měs­to. Ve fil­mu Moře ticha Tama­ra Cuba­so­vá pát­rá po dvo­jím útla­ku. Na jed­né stra­ně útlak žen, vychá­ze­jí­cí z bib­lic­ké­ho pří­bě­hu Loto­vy ženy, kte­rá při zpět­ném pohle­du zamrz­ne v sol­ný sloup. V Bib­li nemá ani jmé­no, ale židov­ská tra­di­ce z ní udě­la­la Edi­th. (text Tor­ben Ibs)