Večer zahájí subtilní Sigrid Stigsdatter Mathiassen, vznášející se asertivním krokem prostorem liptovské synagogy, a brzy klesá na podlahu. Měkkými ústy najády vydává zvuky, jako by vzdychal vítr. Jako by šeptala modlitby, jež stěny chrámu tak dlouho neslyšely. Nejasné „modlitby“ nesou paradox mýtu, něčeho, co jsme si vysnili, a z jehož skutečné podoby nás zebe. V kostýmu, připomínajícím lidový kroj… Pokračovat ve čtení Sigrid Stigsdatter Mathiassen: Cold Hawaii